Zrní - Novinky | Bandzone.cz

Zrní alternative / Kladno

Sledovat

Bandzone.cz Tip týdne

18. června 2012
Playlist kapely
0:00 / 0:00
  • Igor Pelech
    Jiskřící
  • Před náma
    Jiskřící
  • Když se ztratíš
    Jiskřící
  • Jiskřící bůh láska jest
    Jiskřící
  • Vraky
    Jiskřící
  • Někde tam venku
    Jiskřící
  • Silnice od ní
    Jiskřící
  • Lehko
    Jiskřící
  • Deadman
    Jiskřící
  • Jiskřící raketa TOTO
    Jiskřící
  • Kdo to budí medvěda?
    Nezařazeno
  • Rychta - CD Soundtrack ke konci světa
    Nezařazeno
  • Dva - CD Soundtrack ke konci světa
    Nezařazeno
  • Království
    Nezařazeno
  • Lazar
    Nezařazeno
  • 9) jabloně - CD Hrdina počítačový hry jde do světa
    Nezařazeno
  • Jabloně - akusticky Střelák 2015
    Nezařazeno
  • Pastorale
    Nezařazeno
  • 3) hrdina - CD Hrdina počítačový hry jde do světa
    Nezařazeno
  • 5) Tokio - CD Hrdina počítačový hry jde do světa
    Nezařazeno
  • 6) Japonsko - CD Hrdina počítačový hry jde do světa
    Nezařazeno
  • Rychta - akusticky Střelák 2015
    Nezařazeno
  • Loďky
    Nezařazeno
  • Straky
    Nezařazeno
  • Ježíšek - vánoční singl 2013
    Nezařazeno
  • Milá klidná hezká - č.8 z CD Kolik váží vaše touha?
    Nezařazeno
  • Jenom lépe - vánoční singl 2012
    Nezařazeno
  • Skoč - vánoční singl 2011
    Nezařazeno
  • Hekání - č.4 z CD Kolik váží vaše touha?
    Nezařazeno
  • Hory
    Nezařazeno
  • 1) bojím - CD Hrdina počítačový hry jde do světa
    Nezařazeno
  • 2) vězni - CD Hrdina počítačový hry jde do světa
    Nezařazeno
  • 4) autobus - CD Hrdina počítačový hry jde do světa
    Nezařazeno
  • 7) mraky, domy, les - CD Hrdina počítačový hry jde do světa
    Nezařazeno
  • 8) nebe s hvězdama - CD Hrdina počítačový hry jde do světa
    Nezařazeno
  • 10) běžím - CD Hrdina počítačový hry jde do světa
    Nezařazeno
  • 11) král, chlap, dredatej typ - CD Hrdina počítačový hry jde do
    Nezařazeno
  • 12) design mrtvoly - CD Hrdina počítačový hry jde do světa
    Nezařazeno
  • CD Voní - Koně
    Nezařazeno
1 2 3 4 5 6810131722283645556574828892959799 100 101 102

Vesmírnej balet

Je půl šestý ráno. Beru si kabát, šálu a čepici a vycházím ze dvora. I přes všechny vrstvy se do mě zima poťouchle zakusuje. Takhle ve tmě zimního rána nejsou v centru Prahy prakticky žádný turisti. Míjim pípající popelářskej vůz s majáčkama - osamělýho robůtka nočního poutníka, a za chvilku stojim na Karlově mostě, někde v místech, kde si Tříska navěky odskočil mezi vzpomínaný legendy. Most až podezřele zeje prázdnotou, jen z druhý strany řeky se ke mně pomalu blížej dva týpci v kabátech s velkejma foťákama a stativama. Jdou se pokusit zachytit, vysušit, přelepit páskou a popsat titulkem do hvězdnýho herbáře vzácnej rozkvět krvavýho oka, který se jen párkrát v tom lidskym, skoro nikdy v tom pavoučim a mnohokrát v tom stromovym životě vybarví. Kvůli týhle chvíli spousty lidí nařizovalo svejch patero budíků na mobilech, aby tomu spícímu básnikovi v sobě zatřásly ramenama a zalunili si.

Stojí nás tam pár mezi středověkejma sochama po stranách a koukáme směrem nad kopuli svatýho Mikuláše. Visí tam zakalenej úplněk, kruhovýho platýnko zemskýho stínu. Čučim na to a začne to ve mně křísit pocit úžasu nad touhle nepochopitelnou gigantickou mašinou, nad timhle božskym kulečníkem. Čím dál víc na mě doléhá uvědomnění, že v nepochopitelný dálce někde ve směru mýho zadku ozařuje obří žhavá koule tuhle naší kouli, na který se tu jak mravenci brebentíme a zrovna z druhý strany než jsme my, takže jsme v tý tmavý části a celej ten kulatej moloch háže stín na sice menší, ale pořád obří šedivou prašivou kouli, někde v menší, ale pořád nepochopitelný dálce, takovej šedej kráterama posetej pejsek na vodítku paničky Země.

A tenhle veletoč, tohle synchro, to tu frčelo v době, kdy ve sv. Mikuláši, nad kterym se to celý promítá, hrál na varhany Mozart, nebo v době, kde tu ještě místo něj stál jen farní kostel, a taky v době, kdy tu rostly přesličky, potácely se tu dinosauři a předci lidí byly jakýsi chlupatý zakrslý lasičky. A ty dinosauří hlavy se na to koukaly, přežvykovaly velebřečťan, a pralasičky na to koukaly a teď na to my koukáme a planetám, sluncím a měsícům je to jedno, točej se kolem sebe furt dokola, hážou na sebe stíny a já jsem najednou tak maličkej a prakticky všechno je fuk, protože význam čehokoli je jen muší prd proti týhle obří jízdě.

A přitom si řikám, jestli kluci myslej na to samý. Večer jsme si napsali, že na to budem koukat a že se tak tim pádem potkáme. A tak si řikám, jestli myslej, kromě toho, že se jako teď potkáváme v tom upřenym pohledu nahoru, jestli myslej třeba na to, že stres a jízdenky a prodleva ve splácení a špinavý nádobí a blbá druhá minuta jedný písničky je úplně nicotná v týhle bezbřehosti.

A na co třeba budou lidi myslet, až za milion let bude místo svatýho Mikuláše diamantovej výtah na oběžnou dráhu k jednomu z hvězdnejch přístavů nebo jestli lidi v tý době vůbec budou a jestli jo, tak co budou cejtit, až na tohle budou koukat, jestli teda budou mít něco jako pocity, nebo jestli vůbec slovo člověk bude představovat to co dneska. A tak je vlastně zdravim, ty dinosaury a lasičky a Mozarty a vesmírný korzáry a že jim vzkazuju, že kajn štres. Že to taky nějak tady celý nechápu a zároveň mě to totálně baví a možná vlastně si drze myslim, že to trochu chápu, no ale hlavně že v tom nejsme sami a že vlastně nic chápat není nutný, a že důležitý je, že je to zábavný...

A tak nějakou tu minutu upřeně civim nahoru, frčim si v sobě tuhle jízdu a najednou koukám, že je mi zima, že se to strašně táhne a na to tady čekat, až zas vykoukne zářící srpek jak vychechtaný miminko zpoza záclonky, neni nutný a valim si to domů. A cestou se pousměju na fotografa, co tam mrzne s objektivem vykulenym k nebi, a baví mě, jak to co dělá, je vlastně úplně zbytečný, ale zároveň zábavný a tim pádem „důležitý“.

Takže čau za pár let, třeba za tisíc…

o z r n o

Youtube Video aMQGWPJLOZ0Youtube Video aMQGWPJLOZ0

Proč hudba?

(Upraveno: )

Protože někde tam na hranici mezi myšlenkou a emocí leží Bůh. Bůh to je takovej ten pocit, když vás dojme malá holčička co vítá svýho tátu po dlouhym odloučení, nebo když vás píchne po tom, co to ve vzteku svýmu blízkýmu „nandáte“. Nebo taková ta chvíle, kdy čas se rozplyne při koukání z okna na dlouhý cestě do neznámejch končin. Nebo když si se svym starym psem koukáte do očí a v tom pohledu si všechno řeknete. Nebo chvilka uvědomnění, že zlost je často převlečenej strach a bolest, že věci se dějou prostě proto, že navazujou na věci, který se staly předtim. Nebo že všechno a všichni na sebe navazujou, utvářej se a tvořej jedno.

No a tohle jedno, řekněme třeba Bůh, nám vdechnul zvědavost, schoval jí hluboko do duše, a když se ztichnem, tak ho slyšíme. A člověku to pak nedá, za tim hlasem jde, popadne svítilnu a vydává se dovnitř, do jeskyně vedoucí hlavou s jejím chaotickym vírem myšlenek, který jak nánosy malířovejch vrstev zahalujou čistý plátno, prostor zjevení nejčistčí pravdy.

A naší svítilnou v týhle jeskyni je hudba. Taková kouzelná věc, kterou nejde vidět, ani nahmatat. A přesto, možná o to silnějc, má schopnost něco odhalit, dostat člověka do míst, který vůbec netušil, že existujou a že jsou schovaný uvnitř něho samotnýho. Občas se povede narazit na vzácnej drahej kámen, na chvilku zahlídnout, že všechno je tak jednoduchý a nekonečně krásný. Ten pocit je ale stejně prchavej jak vůně vzpomínek.

A tim jsme odsouzený k věčnýmu snažení. Hledat. Hrát. Hudbou komunikovat, nahlížet, chápat a smát se. La.

Youtube Video OkQlrIQhUMQYoutube Video OkQlrIQhUMQ

Barvy fšecky

(Upraveno: )

Máme za sebou soustředění. Dvoje. A první prohození ušima máme za sebou. A hranice jsme zbourali, dovolili jsme si si to užívat jako za dob po střední, kdy jsme si k obědu kupovali pražskou šunku s rohlíkem a z místa na místo se přesouvali pěšky nebo stopem. Protože o kolik míň peněz jsme měli, o to větší byla žízeň po životě, po zkoumání světa, kterej se před náma rozvíjel jak křídla líhnoucího motýla. A s tim přišlo i nadšení z objevu, kam se dá hudbou dostat a jaký napojení při tom zažít.

Tohle nadšení jsme znova probudili, do různejch stavů jsme se nahazovali různejma látkama a atmosféry se střídali jak duchové planet z různejch koutů vesmíru. Vzniklo spousty hodin momentů, hrouda temnejch nálad, živejch nálad, veselejch, nakoplejch, ambientních, lehkejch, vtipnejch…

Shodujem se v pocitu, že další deska bude, ano, správně, naše nejlepší deska.

ZrNi

Youtube Video 4sk0uDbM5lcYoutube Video 4sk0uDbM5lc

1 2 3 4 5 6810131722283645556574828892959799 100 101 102