Podobné kapely
Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.
Miloš Vinš big-beat-rock / Praha
Playlist kapely
Členové skupiny
Nástrojové obsazení:
Kytara,
Zpěv,
Doprovodný zpěv
Kontakty a odkazy
Z důvodů ochrany proti spamu jsou kontakty skryté a chráněné captchou.
CAPTCHA je většinou různě zdeformovaný obrázek obsahující text, který má ověřit, zda u počítače sedí člověk anebo jde o robota. Robot totiž nedokáže rozpoznat text, který se na obrázku nachází. CAPTCHA slouží k tomu, aby automatizovaní roboti neposílali nevyžádanou poštu (tzv. spam) na uvedené emailové adresy.
Dodatečné info
Bio a historie
Texty z alba Zprávy bez adresy
STARÁ FOTKA
Ve schránce svítí bílý psaní
Ten dopis zvláštní vůni má
Adresa zpátky na něm schází
A taky známka barevná
Obálku nožem otevírám
Černobílou fotku schovává
Zadní strana celá prázdná
Přemýšlím co to znamená
Zvláště když jméno na ní schází
Kdo mě tu zdraví
To se mi snad zdá
Poznávám svý dávný známý
Mezi nimi stojím taky já
A tak mi píše divnej přítel
A taky nepřítel všem z nás
Co se tenkrát spolu vyfotili
Směje se mi neúprosnej čas
Začínám sčítat letokruhy
Proč to dělám náhle nevím sám
To číslo možná bude dlouhý
A já ho vlastně nechci znát
Někdy si lížu dávný rány
Nebo na čas dělám dlouhej nos
Všem ale jednou přijde stejnej dopis
Pak už nejde říkat času dost
NĚCO MI SCHÁZÍ
Tejden co tejden
Zkouším to znova
Hledám druhý JÁ
Poslední dobou
Jsem jako vyměněnej
Divnej pocit mám
Někde venku
Druhý JÁ lítá v dešti
Křídla z papíru má
Celý mokrý
Suší je na chodníku
Mně si nevšímá
Zmizely křídla
Rukama mávám
Možná se nevrátí
Já nechci dál jen
Do nebe koukat
Trpět závratí
Tak namlouvám si
Že se to změní
Když budu hodně chtít
Ztracený křídla
Snad nejsou minulostí
Kde ale svázat nit
Možná časem
Najdu to místo
Kde jsem zůstal stát
Budu sám sebou
Zpátky zas ve svý kůži
Začnu sám sobě lhát
Mý druhý JÁ
Po nebí lítá
Hrajem na schovávanou
Blíží se den
Nad městem svítá
Sen mizí zadní branou
SMÍRČÍ KŘÍŽ
U cesty stál smírčí kříž nachýlený
Asi tu měl příběh říct poztrácený
Kámen se tříští a století příští
Dramata vlastní jen zná
Pravda se drolí a čas všechno zhojí jak má
Na chvíli stůj uslyšíš jen vlastní hlas
Svědkem tu zbyl jen ten kříž a prošlej čas
Smiř se však s tím, že už nepochopíš
To měl by ti někdo snad říct
U paty jasanu mrtví už nevstanou víc
Před křížem stůj vezme tě nazpátek
Hřích jako úplatek skrejvá
Je řetězem s kotvou a vědomím
Že s vinou svědomí dál boj svádí
Klidně se ptej starej svár už nerozsoudíš
Však napovídá víc než sám možná tušíš
Ten smírčí kámen je jak vnitřní plamen
V sobě ho má každej z nás
V duši ho skrejvá a kolem něj staví hráz
Je třináctou komnatou a tajnej klíč
Dveře někdy pootvírá
Trpká chuť zavane vina v nás zůstane dál
PIÁNO
Na střechu piáno s cedulí zadáno přinesl den
Bez not a bez linek shlíží teď na rynek jak divnej sen
Kdosi mně neznámý Chopina hraje
Rukama od sazí tam preluduje
Jak světlo pod víčka klasika písnička budí spáče
Někdo se usměje a jiný zakleje anebo pláče
Poslouchám na balkóně připíjím vínem z Mantovy
Z prádelní šňůry spřádám notové osnovy
Pomalu stékají do ulice
Tóny koncertu pro čtyři ruce
Někomu druhej pár snad možná chybí
Asi bezpochyby Chopina zná
Líp než já
Ten pocit z melodie už asi neožije náhle je pryč
Do vrstvy prachu čmárám si prstem houslový klíč
A marně hledám v paměti název pro starej hit
Poklona pane Chopin neměl bych možná tolik pít
A někdy ve tmě padne jiná karta
Počkám na Haendela a pak na Mozarta
Do noci zazní menuet na klavír i na spinet
Jakbysmet
MÁŘÍ - MARION
Mívalas odbarvený vlasy
A s koncem léta smutnou tvář
A já měl kvůli tomu přání za svítání
Hned jít a spálit kalendář
A taky jsi vedla divný řeči
Hloupý jméno že prej máš
Nudný jak město co v něm žijem carpe diem
Že tu stejně dál víc už nepoznáš
To už je dávno Marion
Tenkrát jsi ještě nevěděla
Že z Máří bude Marion
Že vlastně jiná budeš celá
A teď tu stojíš Marion
Čas už ti setřel trochu krásu
Co vlastně hledáš Marion
Někdejší jméno nebo spásu
To bylo v dobách jurský křídy
Myslel jsem, že nám patří svět
Jenže ti byl příliš malej říkalas nalej
Jakoby snad už končil naposled
Shořely v tobě všechny mosty
A bylo nám jak před bouří
Naposled zbyl jen letmej dotek a pár fotek
Kterým stěží já dneska uvěřím
Co ti mám říct Marion
Než zase zmizíš do svý dálky
Snad že se někdy ohlížím
Pro Máří sahám do obálky
Jak se tam máš Marion
A kdo tě budí každý ráno
Kdo ti spálí kalendář
Když má léto vyprodáno
JMÉNA NA ZDI
Mám sto důvodů
Proč tu zůstat stát
Na tom záleží
A můj slabej hlas
Láme se jak klas
Je jak pápěří
Vím po stejný řece pátrám
Sbírám příběh ztracenej
Dvě slabiky jen
Zbyly tady z jmen
Konec schází
Na zdi omšelý
Tam se protnuly
Ty raný léta
Sladký jako med
Zbláznily mě hned
Jak subreta
Málo míst dnes na zdi zbejvá
Křídou dál už nejde psát
Stejně čas pak všechno smejvá
Jméno svý chci však zas psát
Do věží chtěli jsme stoupat
Jak se nám zdálo
Do věží nebem se loudat
To by tak hrálo
Ve věžích se chci zas rouhat
Času je málo
Ty léta minulý
Se v loužích rozpily
Je po nich veta
A svět se kolem hnal
A hnát se bude dál
Jak kometa
Ty jména doufám ještě přijdou
Na dávný místo zvědavý
Kde kámen skrejvá malý lásky
Na zdi křídou napsaný
RŮŽOVÝ BREJLE
Někdy se den zastaví a já zpívám
Smutku řeknu běž teď někam spát
Růžový brejle nasadím a pak se dívám
Barva mi řekne co si nechat zdát
Odněkud vítr se vrací a do listí usedá
Jak ztracení ptáci s letkama do běla
Koní dva páry pak někdo vypřahá
Z duše mizí šrámy jen múza zůstává
Hudba se valí ulicí a stoupá
V hlavě ten akord stále chtěl bych mít
Blázen vítr ve větvích se houpá
A prachem voní sametový klid
Pak zprávu spěšnou nese a já ji pošlu dál
Někdy mám prostě deštnou a slunce dlouho vyspává
Dneska mám ale nápad hlavu do větví zakloním
Poručím větru dešti růžový brejle zahodím
A svítí
OBLOHA PLNÁ ZÁPLAT
Spadla hvězda mezi stromy
Zlámala větve platanu
A to málo co z ní zbylo
Zanechalo jizvu na kmenu
Teď kolem leží spousta přání
Který už splnit nestihla
Když padaj hvězdy něco si přejem
Neznáme přitom pravidla
Kterými se řídí možná osud
Anebo anděl strážnej co já vím
Tak čekáme se zvrácenou hlavou
Jestli hvězdy přání vyplní
Víru v nás probudí noční čas
Že něco kouzelný život změní
Že to neznámý navzdory přiznání
Jsme lidi nevděčný sen splní
Možná to byl hloupej nápad
Když padaj hvězdy venku stát
Pod oblohou plnou záplat
V místech co zbyly po hvězdách
Jsou po těch, který na zem spadly
Aby další přání splnily
Aby potom shasínaly v trávě
S pocitem, že nadarmo nežily
A tak tu stojím sám uprostřed noci
Na nebi hledám zvláštní znamení
Jestli se i dávný moje přání
Náhodou dneska nesplní
ZPRÁVY BEZ ADRESY
Příboj sílí dnes nebudu spát
Za malou chvíli den se unaví
Slaná tříšť z čela stéká
Chladná řeka všechno odplaví
I mou zprávu, co teď v láhvi házím
Bez nesnází odplouvá
Bez adresy do neznáma
Plují láhve někam po mořích
Zpráva kamsi rukou psaná
Se pak náhle někde vynoří
Možná stačí zvláštní pocit
Svěřit láhvi dál svý druhý já
Modrá pláň v dálce stoupá
Láhev houpá a točí ve vlnách
Hořká sůl a dobrej vítr
Rozpustí ty stesky
A ze snů trosky se utopí
Už je noc a hvězdy nejsou
Touhy ty jsou vždycky hladový
A ranní příliv vydá možná
Dávný lásky ve skle zavřený
Poplují dál
Někam, kde se ztrácí tažní ptáci v mělčinách
TANEC NA SIRKÁCH
Tak už se neptám
Když se to nevyplácí
Už se nedivím
Když svět svou barvu ztrácí
Jenom si udělám
Čárku do notesu
Pomlka mezi slovy
Jak v notách do partesu
A pasti zrezivělý
Chystám za večerů
Že ještě chytnu za pačesy
Romanci bez úvěru
Pak prostřu bílej ubrus
Zapálím svíčky
A zamknu všechny dveře
Pro sudičky
S úsměvem idiota kráčím po chodníku
Na chvíli nesmrtelný zbavený všech hříchů
Kdyby šly resetovat všechny moje viny
Dal bych si patentovat čistírnu na stíny
Co mám na duši
Co mi moc nesluší
Tančím jak na sirkách
S odporem k budoucnosti
V křížku se všedním dnem
Kosti si lámu
Utíkám bez boje
Kde jsem včera planul
Chybí mi jistota
Co jsem po ní prahnul
Není mi do tance
Přesto se v kole motám
A předem ztracený výzvy
S díky neodmítám
Když lehkej jarní vítr
Chutná tak hořkosladce
Do čela dám si klobouk
Až se budu vracet
DIALOG NAD PRÁZDÝM LISTEM PAPÍRU
Pod kámen dát zakopat
Chtěl bych tvý jméno ukrývat
I když ho neznám
Snad koupím si seznam jmen zvláštních
Bylo by jen pro tebe
Než se zas vrátíš do nebe
Ocel se blýská
Když štít pro boj zblízka hned máš
Vždyť já jsem pouhý slovo jen
A mám snad už na tisíc jmen
Svou daň však žádám
A rozumu vláda pryč pádí
Zůstává v nás napořád
Bitva, který vítěz schází
Bez konce bez viny
Známe svý slabiny dál
Možná však vzbouzí to v nás
Něco, kde čas sílu ztrácí
Když jeden i druhý
Práci si s příměřím dá
Proč se to víc nemění
Moc krátká jsou smíření
Tvůj štít už za chvíli
Můj odraz zpátky zas má
Kdo z nás jsi ty a kdo já
Čí odraz na štítu má
Lítáš v tom jako já
Tak už změň letový řád
Přece to dávno už znáš
Marně mě teď zaklínáš
Lítat se nedá
Když bič někdo zvedá a práská
RUSALKA
Včera večer přišla za mnou
Zůstala stát u dveří
Abych prej šel do tmy za ní
Že na čáry uvěřím
Urousaná z mokrý trávy
Šaty z listí javoru
Rozpačitá s bledou tváří
Jako z křídy z mramoru
Povídám rusalko bláznivá
Pojď radši dovnitř a nech kouzla spát
Bosým nohám je na peršanu líp
Než přes kameny někam se teď hnát
Zatančila před pohovkou
A pak chtěla něco pít
Od bourbonu zvedla řasy
V očích z lampy zvláštní třpyt
Inzerát ať prej jí zejtra dám
Že touží taky dva plus jedna mít
S výtahem pro její zašlý lásky
Ať to zkusím aspoň pochopit
Už je ráno babího léta
Z dlaně foukám pápěří
Zbyla po ní prázdná láhev
A bosá šlépěj u dveří
PĚT KOČIČÍCH ŽIVOTŮ
Na známý místa se zas vracím
A mám snad z vítání teď strach
Co vlastně řeknou dávný známí
Na tenhle můj poslední krach
Scházel jsem tady dlouhý léta
Teď jsem však zpátky napořád
Možná, že jsem už někdo jinej
Stejně se vracím ale rád
Koukám však na vás
Klopíte k zemi zrak
Prej jsem se vrátil
Ale už jen jako prázdnej
Úplně prázdnej vrak
Já kočičích pět životů
Chtěl bych dneska mít
A mhouřit oči do slunce a snít
Jen jeden život je hned pryč
To každá kočka ví
A má jich proto víc a klidně spí
Teď hlavy sklání tváře známý
I ty co neznaly mě víc
A všichni kolem náhle mlčí
Neříkají už vůbec nic
Na víko padá hlína
Prej abych klidně spal
No to je tedy návrat
S tím jsem já nějak nepočítal
FOUKÁ VÍTR
Fouká vítr od hory ze strání
Krátí si cesty a zní vyznáním
Bílá sem psaní snáší
V ohradách koně plaší
Když slyší jen to fíí fíí hvízdání
Fouká vítr na pláních ze strnišť
Škvírami v oknech dýchá do ohnišť
Na plotech šeptem zpívá
A ta psaní tak bílá
Ohýbá jak trávu sníh z vřesovišť
V každém tom psaní jen pár krátkých vět
Otázka možná i snad odpověď
O tom co by si rádi
Lidi už zazpívali
Rozpustil by se tak snáz zimní led
Jak v lucernách modravý plamínky
Zahořely sváteční vzpomínky
Zpívají do svítání
Jestli jim splní přání
Písně jak z vltavínů kamínky
Fouká vítr od hory do polí
Pravda asi nikoho nebolí
Že z větru všechny zprávy
S tím ledem hned roztály
Na vlnách po vodě dál poplují
