radoozz Muž, 124 let / Liberec I-Staré Město

Na basu začal hrát kdysi v pravěku a díky své drzosti už po několika měsících cvičení stanul na pódiích Českodubské kapely Recese, se kterou ochutnal zábavový život. Poté si užil 2 roky vojny, kde naštěstí šlo provozovat muziku, jen basu vyměnil za kytaru. Po vojně opět naskočil do zábavového vlaku, tentokrát s kapelou Bonba. Po nějaké době hraní převzatých fláků zákonitě přišly vlastní skladatelské pokusy, které vyžadovaly nové spoluhráče. Začal nikam nevedoucí kolotoč střídání sestav, názvů kapel, střídání spoluhráčů. Názvy jako Pixla, Dirty white Suckers nikomu nic neřekly a ani neřeknou. Bylo to období hledání vlastního stylu hraní, okouzlení kapelami jako RHCHP, Faith no More, Infectious Grooves. Tohle nemastné a neslané období končí nalezením těch správných spoluhráčů a založením kapely Hush. Po několika idylických letech skládání, hraní, nahrávání přichází nabídka, která se neodmítá. Kapela Těla hledala basistu a na koho si vzpomněla? Následovalo několik let pilného zkoušení, koncertování, užívání si života zakončené deskou Noční můzy. Pak přišla únava. Ta byla tak velká, že odchází z Těl, prodává basu i aparát a kašle na muziku. Nastal mnohaletý zimní spánek bez muziky.

 O probuzení z hudební letargie se postaralo pár muzikantů známých z minulosti. Pár let se to nějak mlelo, zkoušelo ale nikam to nevedlo. Pár hraní bylo, ale žádná velká sláva. Nastupuje internet, inzeráty, hledání. Hned první byl trefa do černého. Jižanská kapela Sweet Pain hledá basáka. Co na tom, že to jsou pražáci. Následovala první zkouška a hned bylo jasno. Nadšení bylo oboustranné. Začala spolupráce, která stále trvá, narodilo se CD, co víc si přát? Ještě před érou Sweet Pain se ozývá Černá díra s nabídkou spolupráce, nejprve jen formou záskoku. Proč si nezahrát covery svých oblíbenců z mládí? Spolupráce klapla, později přichází nabídka k trvalému fungování v kapele. Díky personálním změnám se z kapely stává Archa a po krátkém hledání bubeníka je sestava na světě a cirkus začíná...

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Po 3 letech fungování ve Sweet Pain mě ekonomická situace přinutila rezignovat na dojíždění do Prahy. SP pojedou dál, náhrada je na cestě, co bude se mnou je ve hvězdách.

Hvězdy rozhodly a já zkusil život plesový v barvách kapely Wow/Krakatit. Je to paráda hrát v kuse 8 a více hodin, nakládat aparuturu, vykládat aparaturu ale neni som masochista. Rok stačil. Takže změna. Mám rád koncerty. Mám rád metal. A proto nyní Act of God. A kromě toho hospodské country na bezpražec. Ne, ještě nechci umřít.

Rok 2015 začal velkými změnami. Ukončil jsem hraní s Act of God, rozloučil se s Archou. Stal jsem se členem Deathward a moje rockové a metalové srdce zaplesalo. Tohle je to, co jsem léta podvědomě hledal, tady jsem doma od prvního tónu, který zazněl už na konkurzu. Výborná parta, skvělá muzika,jasné plány do budoucna, zdá se, že život dokáže být při těch všech sračkách, co se na člověka řítěj v týhle naší klíčema vycinkaný proradný a korupcí prolezlý společnosti, krásnej.
Rok 2018 začal velikými plány a vizemi: kromě Masters of Rock 2018 (kde bychom s Deathward hráli už po čtvrté v řadě) byly domluveny další skvělý koncerty. Leč lidský faktor (fucktor) za to zabral a Deathward se proměnil v hromadu popela a smetí. Zbylo po něm CD Crush the Enemy, pár záznamů z koncertů, pár lidí, kterým se ta muzika líbila a pár nasraných muzikantů, kterým se zhroutil svět. Takže moje lampy pohasly, na Frndu se mi práší, však ale uvidíme, odkud zase zahřmí (aby se mohlo dunět)....

Smutek netrval dlouho. Proběhl konkurs a za 3 týdny už stojím na pódiu s mými oblíbenci Blue Rocket. Rokenrol mě ba, kluci jsou skvělí, takže vzhůru do světa šoubyznisu a radosti z hraní.