Blíží se 3. semifinále XVI. ročníku Notování, na které vás srdečně
zveme. Videozáznamy vystoupení jeho semifinalistů v zálkadních kolech a kometáři, které k nim byly napsány v reportážích na našem webu, představujeme muzikanty, které můžete 2. května u nás vidět.
Finále nás čeká 6. června, takže se můžete těšit na ještě jeden podobný videonářez z produkce Dušana Cofurtněcovrtí Bitaly, pro změnu se záznamy a komentáři ze semifinálových večerů.
Zároveň upozorňujeme, že již sbíráme PŘIHLÁŠKY DO XVII. ROČNÍKU. Máte-li zájem se ho zúčastnit, všechny
potřebné informace získáte zde.
___ . ___
ADAMS EMILY – Plzeň
Youtube Video
gIS4QfJepY4
ADAMS EMILY přijeli z Plzně. Vznikli na podzim roku 2013. V březnu 2014 vyhráli první kolo soutěže amatérských kapel Múza. Od té doby vyhrávají povětšinou jako duo (Emilie Bauerová –
baskytara, zpěv a Martin Adamovský – kytara, zpěv), s občasným oživením nějakým dřevěným dechovým nástrojem nebo cajónem. Píší, že hlavním cílem jejich hudby je potěšit. Na koncertech se snaží vytvořit pohodovou a láskyplnou atmosféru. Na Notování
tomu dnes nebylo jinak. Jazzová, zamyšleně nostalgická Pravda je povedená náladovka. Pochutnalo si mé mlsné ucho a Martin Rous můj dojem z publika hlasitě potvrdil bezprostředním zvoláním „Výborně“. „Latinoamerická“ Přísnej pohled mi chutnala neméně. Mňam. Ani následující Láska nepokazila předkládanou chutnou hudební krmi. Na závěr dali „pro změnu pohodovou
jazzovku“ Našla jsem stéblo trávy, kde jenom podtrhli výborný dojem ze své produkce. Jen tak dál.
(Napsal Petr Balík Vohnout o vystoupení v 1. zákl. kole 6. 9. 2018)
___.___
BLONDÝNA – Rakovník
Youtube Video
n6dF4NSOOmM
Mladá kariéra v Rakovníku žijící písničkářky
BLONDÝNY – Evy Sukové mi připomíná
světlici: dlouhá, stále se rozšiřující žhavá čára na (hudebním) nebi a na konci nahoře velká záře do všech stran! Žasnu, jak tato vtipná chytrá mladá paní vystačí s malou zásobou akordů, jednoduchým přednesem, přirozenou komikou a k tomu dokonale
vystajlovaným image na to, aby lidi opravdu bavila a sklízela za to patřičný vděk. Blondýna je originál, jehož napodobitelka by byla nadbytečná… V tomto večeru se písničkářka překvapivě prezentovala i texty na převzaté
melodie, Autobusem Bulata Okudžavy a Mercedesem Benz z repertoáru Janis Joplin, v poněkud vážnější poloze, než jsme zvyklí u její autorské tvorby. A taky dobře. Velmi dobře! Bych byl velmi rád, kdyby ta její světlice,
až se nahoře rozzáří naplno, zářila hodně dlouho…
(Napsal Karel Cimbura Vidimský o vystoupení v 6. zákl. kole 7. 2.
2019)
___.___
LUCY4MUSIC – Praha
Youtube Video
fpnFRiLQ4JE
Krásná zpěvačka liší se od ostatních žen, kterým stačí dobře vypadat, tím, že umí velmi dobře zpívat. A já s potěšením konstatuji, že Lucie Motošická, frontgirl a výrazná spoluautorka repertoáru skupiny
LUCY4MUSIC, uvedené požadavky velmi dobře splňuje, stejně jako její kapela šlape jako švýcarské hodinky. A
švýcarské hodinky, ty šlapou nejen přesně, ale i s radostí a já ji u Luciiny kapely slyšel. Kapela je zajímavá nejen poslechově, ale i svým mírně amébickým složením, ve kterém hrají vedle českých muzikantů i Američané. Na Notování byl ale
jenom jeden, a možná i proto byla jen jedna písnička – Little Girl, v angličtině. Cítím ale, že poměr angličtiny k češtině 1 : 3 byl pro naše české publikum velmi vyvážený. Díky za příjemné vystoupení hned na začátku
večera.
(Napsal Karel Cimbura Vidimský o vystoupení v 6. zákl. kole 7. 2.
2019)
___.___
MANGABEJ – Praha
Protože při 4. zákl. kole videooperatér Dušan Cofurtněcovrtí Bitala chyběl, zařazujeme jedno z mála jiných videí skupiny...
Youtube Video
l_5pPhZvBds
Pražští MANGABEJ (Pavel Brož – bicí; Martin Přeček – bass; Jiří Kvíčala – zpěv, klávesy; Jiří Šilhán – housle a mandolína; Lucie Minaříková – Sojková – zpěv; Libor Pekárek – el.
kytara, zpěv) zvolili na úvod Víc než, což je povedený folkrockový kousek. Slušné. Tak se dělá řemeslně muzika. Sezpívané vokály, stop time jako od jednoho hráče, či pěvce a vůbec. Jo.
Následující Vrány to jen potvrdily. Solidní jevištní projev pokračoval i ve skladbě Na konci zimy. Zase
jo. A závěrečný Podnikový večírek ukončil jejich produkci stejně dobře. Celkový dojem z nich bych formuloval asi jako „až skoro něžný folk – rockový sound“.
(Napsal Petr Balík Vohnout o vystoupení ve 4. zákl. kole 6. 12. 2018)
___.___
MEXICKÉ SANĚ – Praha
Youtube Video
aOUz9lz2kPkMEXICKÉ SANĚ (Bohdan Kantor – basová
kytara; Miroslav Šupčík – saxofon, klarinet, zpěv; Daniela Weber – kytara, valcha, zpěv; Karel Gibiec – kytara, harmonika, zpěv) jsou prvním dnešním zástupcem Prahy a píší o sobě, že jsou kapelou jednoznačně vyhraněného stylu a hrají „umírněně
folkovou verzi klasického boogie woogie rock and rollu v duchu baladického bluegrassu, ranou klezmer country s nádechem blues a prvky tradičního jazzu, vkusně doplněného harmonickým beatem trampského swingu, věnovaného všem gregoriánům Kolumbům.“ Tolik
citát z jejich „bandzonové stránky“. Do přihlášky napsali, že spolu zkouší cca půl roku, hrají vlastní repertoár, od „podzima“ budou hrát v klubech v Praze, Brně a Třinci, hráli na Slezské Portě a že připravují autorské CD. Jako první
zahráli Linoryt, ale nezapůsobili příliš jistě. Spíš mi zněli dost rozpačitě.Intonačně i celkovým dojmem. Saturnin, prezentovaný jako pocta panu Jirotkovi, byla ze stejného soudku. Zpěv intonačně plaval tzv. „od zdi ke zdi“. Text taky nebyl bohužel zvlášť obratný. Sorry. Ze
skladby Nesvoboda čněl příjemně solidně zvládnutý klarinet. Celkově to byla podle mě jejich první věc, „která mi chutnala“. Závěrečná
„náborovka“ Veselá mě už zase nepřesvědčila a ani mi zase nechutnala.
(Napsal Petr Balík Vohnout o vystoupení ve 2. zákl. kole 4. 10. 2018)
___.___
ŠIMON PETÁK – Brno
Youtube Video
zLF_9m7MT0MŠIMON PETÁK dorazil ze štatlu,
pardon z Brna a píše o sobě, že: „Bluesové, rockové a punkové vlivy v jeho písních sjednocuje tradice českého písničkářství.“ Upřesňuje pak, že se jedná o současný folk bez dalších přívlastků – vztekle i jemně, v legraci i bez ní. Vystudoval
divadelní dramaturgii na JAMU a zatím se mu daří živit se jako umělec na volné noze. Vedle poezie, prózy a divadelních scénářů píše už téměř 10 let písničky. Dlouho se vršily v šuplíku. Než se osmělil s nimi od začátku roku 2017 vystupovat, oblíbil si
busking.
Vlivy čerpá z několika hudebních rodin (blues, big beat i trocha punku). Na jaře 2018 vydal vlastním nákladem CD Homo habitus. Natočil ho ve skříni, a s překvapivým citem pro jednoduchou akustickou formu ho smíchal multimediální umělec a vyznavač noisu
Michal Mitro. V červnu 2018 absolvoval Šimon malé tour o devíti zastávkách po Česku a Slovensku, pojmenované „Na šňůře zvyku“. První skladba Čiribu Čiriba měla
až nudně dlouhou předehru, ale pak bylo znát, že je, a to v dobrém, při prezentaci své tvorby poznamenán absolvovaným vzděláním. Převtělováním inspirovaná To přece každý ví, byla
však intonačně v hlubších pasážích dost mimo, bohužel. Sestry
sudice opět nezapřely divadelníka. Scénická věc, protkaná recitativy,
pobavila. Finálová Ubejváš podle mého názoru ale také spadla do kategorie „neurazí ani
neuchvátí“.
(Napsal Petr Balík Vohnout o vystoupení ve 2. zákl. kole 4. 10.
2018)
___.___
A to je pro tentokrát všechno. Podobný článek o
finále (6.
června) se zde objeví koncem druhého květnového týdne. Ale
ještě před tím se na vás těšíme 2. května v sále Hudební kavárny Point v budově obchodu hudbními nástroji a příslušenstvím Music City, který je již devátým rokem hlavním partnerem Notování.
A TĚŠÍME SE NA VÁS!
Rada
Notování a všichni okolo