„Poslyš, nechci tě komandovat… ale na něco bych se tě rád optal. Když v tý tvý knize budou mluvit vojáci, necháš je mluvit tak, jak mluví, nebo to dáš do spisovný řeči? Víš, já myslím na ty sprostý slova, co říkáme. Když to neřekneš,
nevystihneš jejich podobu; to máš, jako kdybys je chtěl malovat a nedal tu nejostřejší barvu všude tam, kde je. Jenže to se nedělá.“
„Dám sprostá slova všude tam, kam patří, ty starosto, protože taková je pravda.“
„Poslyš, neřeknou ti pak lidi z tvý branže, těm na pravdě houby záleží, že jsi prase, když tam ty slova dáš?“
„To je pravděpodobné, ale já to přece udělám a nebudu se na ně ohlížet.“
- Henri Barbusse, Oheň
Celý materiál nepřesahuje 25 minut. Nyní připravujeme grafické podklady pro fyzické kopie.