Zikkurat - O kapele | Bandzone.cz

Zikkurat alternative-rock / Praha

Playlist kapely
0:00 / 0:00
  • Praseodym (2005)
    Nezařazeno
  • Hard Song (1990)
    Nezařazeno
  • New York (1990)
    Nezařazeno
  • Noční hlídač (1990)
    Nezařazeno
  • Chuligánská vzpoura (1982)
    Nezařazeno
  • Na václavským Václaváku (1982)
    Nezařazeno
  • Zkaženej zub (1981)
    Nezařazeno
  • Jez hodně banán (1981)
    Nezařazeno
  • Rozhovor s kapelou (1981)
    Nezařazeno
  • Filosof (1980)
    Nezařazeno
  • Jsi mimo (1980)
    Nezařazeno
  • WC čistící sůl (1980)
    Nezařazeno
  • Disco 2000 (1979)
    Nezařazeno

Členové skupiny

Kontakty a odkazy

Z důvodů ochrany proti spamu jsou kontakty skryté a chráněné captchou. CAPTCHA je většinou různě zdeformovaný obrázek obsahující text, který má ověřit, zda u počítače sedí člověk anebo jde o robota. Robot totiž nedokáže rozpoznat text, který se na obrázku nachází. CAPTCHA slouží k tomu, aby automatizovaní roboti neposílali nevyžádanou poštu (tzv. spam) na uvedené emailové adresy.

Dodatečné info

Zikkurat - legenda znovu na scéně 

Chrámová věž Zikkurat úctyhodných rozměrů byla stavěná z cihel spojovaných asfaltem. Vnější obklad byl z pálených cihel s glazováním. Zikkuraty byly stupňovité, většinou sedmistupňové. Jejich účel nelze zcela přesně určit. (zdroj)

V pořadí třetí znovuzrození legendární pražské skupiny existuje od 24. 4. 2005. Od září 2006 vystupuje Zikkurat jako trio. Navázal tak na kompaktní sestavu z roku 1979, ve složení Křivka, Čok, Havrda.

Zikkurat si zahrál ve Futuru s VZ i Třemi sestrami, na festivalech Antifest a Open Air Trutnov, dobře se však cítí v jakémkoliv klubu, kde se hraje alternativní kytarová muzika. Původní plán vydat DVD s koncertním záznamem z Trutnova zatím předběhly videoklipy z posledních koncertů na www.youtube.com a příprava dvou demo CD s materiálem z let 2005 a 2006. Oficiální stránky www.zikkurat.cz jsou zatím ještě ve výstavbě.

Jednou z největších událostí měl být neuskutečněný koncert k 30. výročí punku v klubu Retro (původně plánovaný na 25.10.2007). Kapela výročí oslavila spolu s dalšími skupinami divokým vystoupením v Říčanském Maka baru.

K největší změně došlo na jaře 2008 příchodem dvou mladých muzikantů, kterými byli baskytarista Dave a bubeník Royce. Věkový průměr tria se tak snížil na minimum. Poté se kapela vrátila k indiánské sestavě ve složení Letící orel, Stojící prase a Sedící býk, ve které natočila živý záznam vystoupení v klubu Rybanaruby.

V říjnu 2010 vystřídal Stojící prase nový baskytarista Ivan Bulička, zvaný Stojící medvěd a skupina začala pracovat na novém repertoáru. Zkoušení však přerušila v létě následujícího roku z důvodů vážného onemocnění nového člena. V září 2011 tak nakonec Zikkurat opouští celá rytmika a nastává delší pauza.

Po obsazení místa baskytaristy multiinstrumentalisou Josefem Hřebenem se do kapely opět vrací Sedící býk a Zikkurat začíná zkoušet nový program. První koncert v nové sestavě se uskutečnil koncem roku 2012. Pětatřicáté výročí od svého založení (1978 - 2013) oslavil Zikkurat za účasti hostů na veřejné nahrávce CD a DVD v Paláci Akropolis.

Složení kapely se během roku 2013 ustálilo s příchodem nového bubeníka, kterým byl vynikající rocker Petr "Marvin" Svoboda. Na podzim skupina rozjela malé turné a v roce 2014 naplánovala účast na několika letních festivalech. Na konci roku však Svoboda i Hřeben končí svoje působení v kapele a odcházejí realizovat svoje hudební představy do společného projektu se zpěvákem Amritem Senem (ex-Michael's Uncle). Na jejich místo přichází baskytarista Miloš Albrecht a bubeník Adam Kejčík, který se skupinou hrál už v roce 2005.

Od začátku roku se Zikkurat věnuje výhradně hudbě Franka Zappy jako Tribute band.

Poznámka admina: Anonymní příspěvky nemají na těchto stránkách místo a budou vymazány. Jakékoliv připomínky ke koncepci kapely nebo nabídky k vystoupení posílejte přímo na naši e-mailovou adresu magicrocker@seznam.cz

Bio a historie

Zikkurat patří k těm kapelám, které psaly historii české alternativní hudby a punku. Ovlivnil spoustu začínajících kapel a nakonec i tvář původně jazzrockového Pražského výběru. Kapela nejprve existovala ve složení Havrda-Křivka-Čok-Vejvoda (1978). Jádro tvořila trojice Jiří Křivka (g,voc), Tomáš Havrda (ds, oba dva spolužáci ze SPŠ filmové a televizní v Čimelicích) a Vilém Čok (bg,voc - původně kytarista, Havrdův spoluhráč ze školní skupiny Exploze). Tito tři výtečníci se spolu setkali někdy v září 1977. Od roku 1978 sestavu rozšířil Luděk Vejvoda (org,g,voc, taktéž student SPŠF) a vznikl Zikkurat. Název vymyslel Křivka. Původní znění bylo „Thomas Havrda's Zikkurat Band", což Křivka napsal tužkou na Havrdovu skříň na internátě. Kapela hrála nejprve převzatý hardrockový a glamrockový repertoár (Deep Purple, Nazareth, Smokie, Kiss) doplněný vlastními improvizacemi, ale v roce 1978 začala směřovat k punku. Do repertoáru se dostávají Stranglers, Sex Pistols, Pirates nebo Plastic Bertrand a mění se image kapely. V roce 1979 odchází Vejvoda a Zikkurat nahrává jazzrockové instrumentálky s Křivkovým kamarádem Otou Balážem (tenorsax), studujícím Vojenskou hudební školu Víta Nejedlého v Roudnici nad Labem. Kapela po odchodu Vejvody ztrácí motivaci, vše se však obrací po doporučení Pavla Klikara k účasti na Přehlídce alternativních skupin při 9. PJD. Vystoupení na 9. pražských jazzových dnech na Folimance v sobotu 3.11.1979 představilo Zikkurat jako teenagerskou punkovou kapelu a trio se přes noc stává legendou.

Následují nabídky na úspěšné koncerty U Zábranských (14.12.1979), ve velkém sále Lucerny (13.1.1980) a další, které se všechny nahrávají, většinou na kotoučové magnetofony s rychlostí 19 cm/s. Díky tomu mohlo po letech oficiálně vyjít 2LP „Zikkurat 1979-82" (AG kult, 1991), CD/MC „Zikkurat" (Black Point, 1997) a tři písničky na 2CD/2MC „Čok 'o' láda" (Sony Music/Bonton, 2000). Skupina investuje i do nástrojů. Havrda hraje na šlapku Ludwig Speed King, činely Zildjian a sám si vyrábí průhledné bicí z plexiskla. Čok zůstává věrný značce Jolana - baskytaru Iris s nápisem Ibanez už před PJD mění za kvalitnější Galaxis, později hraje na Jolana Diamant bass. Křivka kupuje za peníze, našetřené rodiči, vysněnou kytaru Gibson SG a ta se stává jeho poznávací značkou. Nemálo pozornosti je věnováno elektronice (syntezátor FAEMI a krabičky jako phaser, flanger, delay, hall a pod.) i experimentům (zpěv přes hadici od vysavače). Zikkurat se prezentuje jako stylově nezařaditelná kapela, hrající rozsáhlé industriální kompozice i krátké punkové písničky s provokativními texty. Se skupinou vystupuje kromě Baláže řada dalších hostů (Milan PurnochJaroslav ZajptPetr DikanMikoláš Chadima).

Neodmyslitelným magnetem pro fanoušky Zikkuratu se stává baskytarista Vilém Čok, jehož frenetické hýkání a divoké vystupování na pódiu nemá v té době u nás konkurenci. Rovněž Havrda jako bubeník oslňuje davy vybroušenou technikou, elegancí a neuvěřitelnou energií. Zikkurat je na vzestupu a dostává se mu i pozornosti oficiálních kruhů (článek v časopise Mladý svět z roku 1980). Po úspěšném období, spojeném s občasnými zákazy koncertů a vnitřními neshodami, přichází velká krize v podobě útoku původně jazzrockové skupiny Pražský výběr. Ten s arogancí profesionálů nabízí kompletnímu Zikkuratu účast v nové sestavě, s tím, že se u nich kluci "naučí hrát". Největší zájem je o Čoka, jelikož od Kocába odchází baskytarista Ondřej Soukup a Pražský výběr čeká vystoupení na oficiálním popovém festivalu Bratislavská lýra. Po dohodě s kapelou Čok nabídku odmítá a Zikkurat jako protiopatření přijímá manažera, studenta VŠE Alexandera Komanického (Čokův spolužák z devítiletky). Další nabídku na místo baskytaristy do Pražského výběru (konkrétně od slovenského manažera skupiny) dostává Křivka a odmítá ji. Stejně jako při osobním jednání se zástupci Pražského výběru, kde přítomný Jiří Tomek vyhrožuje Zikkuratu, že "poteče krev", dostává se mu od manažera skupiny ujištění, že má "svoje metódy, ako získať basgitaristu".  

Kapela dál pokračuje v cestě za profesionalizací pod Komanického vedením, které se však nakonec obrací proti Zikkuratu. Někdy v červnu 1981 dochází k tajné schůzce mezi aktéry budoucích událostí. Cílem je Zikkurat jakýmkoliv způsobem zlikvidovat a jako metoda je zvoleno udání za neoprávněné účtování honorářů. Po předem připraveném zásahu policie a hospodářské kontroly na vystoupení ve Vrchovinách 2.7.1981, těsně před výslechy všech zúčastněných, odchází Čok i Komanický k Pražskému výběru a nechávají Zikkurat svému osudu. Vedoucí kapely Tomáš Havrda a jeho zástupce uniknou zatčení kriminálkou z Náchoda jen díky neplánovanému vystoupení Potenciometru, které celou akci protáhlo do pozdních nočních hodin. Pořadatel, nabízející "peníze navíc" nemá ještě podepsanou realizaci ani příjmové doklady a důkaz o trestné činnosti kapely se nekoná. Příslušníci v civilu ze vzteku nad nepodařeným zátahem dávají pokutu 500 Kčs zvukaři Josefu Přibovi za to, že nemá na autě napsanou firmu. Nad ránem se skupina vrací do Prahy a během cesty už spolu nikdo nemluví. Tomáš Havrda nastupuje jako student denního studia na konzervatoř v Teplicích a Křivka do vysočanské továrny ČKD, kde sdílí společnou kancelář s Jaroslavem Zajptem. Kapela se v původní sestavě s Balážem za klávesami ukáže už jen na vzpomínkovém koncertě v březnu 1982. Čok je již členem Pražského výběru a Křivka vystupuje s novovlnným Letadlem, které dělá Zikkuratu předkapelu.

Koncem roku 1989 zakládá Křivka na FAMU se spolužáky Davidem Ondříčkem (kb, ex-Toyen) a Martinem Ryšanem (bg, ex-Vysoká hora) novou kapelu s původním názvem Grand Onyx. Předchází ji studentská recese, kapela Old Shatterhand, hrající styl countrypunk (s Křivkou za bicími). Dalšími členy nové skupiny jsou fenomenální zpěvák Vladislav Kulhavý (ex-Diskrétní skok) a všestranný bubeník Jan Chromovský (ex-Mercedes). Od roku 1990 kapela vystupuje pod obnoveným názvem Zikkurat a natáčí první album „Na břehu Eufratu", které zůstává téměř třicet let u ledu. Křivka a Zikkurat s Václavem Bratrychem (tenorsax) na konci roku 1990 natáčí hudbu k filmu Ondřeje Trojana, Jana Hřebejka a Petra Jarchovského „Pějme píseň dohola". Film se brzy stává kultovní záležitostí, stejně tak hudba, kterou se údajně podařilo dopravit na kazetě až do Londýna k Johnu Peelovi. Ten album nového Zikkuratu označuje za „new wave“, ale velmi oceňuje soundtrack k filmu. 

Zikkurat II se během několika let rozpadá v souvislosti s profesionálními aktivitami členů (režisérská profese Davida Ondříčka, obchodní aktivity Martina Ryšana, Křivkovo vystupování s Půlnocí a studiová práce). Zikkurat II byl logickým pokračováním hudebního vývoje původní sestavy a svojí soft-rockovou hudbou, okořeněnou soulem a funkem tak trochu předběhl dobu (z dnešního pohledu o cca 10 let). To bylo také hlavním důvodem nezájmu většiny návštěvníků akce FAMU Kavárna sobě ve velkém sále Lucerny, kde Zikkurat vystoupil spolu s Psími Vojáky, Jimem Čertem a Půlnocí. Pikantností bylo, že konferenciér Petr Slabý uvedl Zikkurat jako "školní kapelu" což nikdo z undergroundových fans nepochopil. Výsledkem byly pouze zuřivé až nepříčetné reakce publika. Koncert si tak vychutnalo jen několik soudných lidí v prvních řadách, kteří po vystoupení nešetřili chválou na adresu nové kapely (přítomný Miloš Tomáš přirovnával instrumentálku Hard Song ke klasickým kouskům od Led Zeppelin). Že kapela hrála jako o život, dokumentují i vzácné videozáběry z koncertu. 

Zde je na místě připomenout, že Zikkurat nebyl undergroundová skupina, ale byl nucen se v tomto prostředí pohybovat, jako ostatně všichni, kdo chtěli hrát svobodně a bez kompromisů hudbu, kterou média ignorovala.

Po dlouhé přestávce, během které vystřídal mnoho hudebních tváří a skupin, se Křivka rozhodl Zikkurat znovu obnovit, tentokrát definitivně. Začátkem roku 2005 rozpouští po několika zkouškách novou bluesovou skupinu s kytaristou Filipem Slavíčkem, ve které hraje na klávesy a bere opět do rukou kytaru Gibson SG. S bubeníkem Martinem Hochmannem (ex-Kuželky, Vox Afrika, New Company) začíná hledat nové spoluhráče a věnuje se intenzívní přípravě punkového repertoáru (podrobnosti popsány v pořadu Rockové historky Rádia Beat dne 11.2.2006). Na základě inzerátu na internetu se okamžitě přihlašuje baskytarista Martin Tupý a na zkoušku přivádí bratra, kterým je kytarista Jiří Tupý, beznadějně upsaný punku. Oba teenageři rychle zapadají do nové sestavy a Zikkurat III má premiéru pro kamarády a novináře 10.7.2005 ve Vagónu jako host Rock´n´Roll Gangu. Následují vystoupení v Motoráji (3.8.2005) a na punkovém Antifestu ve Svojšicích (6.8.2005) spolu s britskými The Vibrators. Po Antifestu kapelu opouští Hochmann a nastává pauza. V září přichází bubeník Adam Krejčík (ex-Pro Babalu Aye), odkojený The Residents a Plastic People Of The Universe. Nacvičuje se nový program s půlhodinovým Krysařem od původního Zikkuratu a nová sestava má premiéru v Motoráji, přesně 26 let po prvním vystoupení na Folimance (3.11.2005). Je naplánováno společné natáčení industriálního alba Elixír smrti. Brzy však nastává další překvapivý obrat - Krejčík po třech měsících odchází a za bicí se vrací Hochmann. Jako bonus přináší do kapely nový mikrobus a Zikkurat je zase mobilní. Novinář a vysokoškolský učitel Krejčík se přes časovou zaneprázdněnost cítí stále členem kapely, nakonec však mizí ve víru velkoměsta. Návrat původního bubeníka znamená opětovné nazkoušení celého repertoáru, ale kapele přináší okamžitý úspěch. V říjnu 2005 jsou konečně spuštěny webové stránky skupiny, zatím jen ve zkušební verzi. Zikkurat sjednocuje svoji energii a zaboduje u fanoušků na koncertech v pardubické Ponorce (17.12.2005), v Guru (9.2.2006) a jako předkapela Tonyho Ducháčka a Garage ve Vagónu (18.2.2006). Po koncertě ve Vagónu odchází Martin Tupý. Nahradil ho ostřílený rocker s podivnou minulostí, baskytarista a voják z povolání Jaroslav Hokr, který se pražskému publiku představil na společných vystoupeních s VZ a Jolly Joker & The PBU. V dubnu se kapela rozloučila i s druhým kytaristou - posádku Zikkuratu posílil Václav Friebert (g, voc), v červnu přichází nový bubeník Lukáš Let. V této sestavě Zikkurat vystoupil na festivalu Trutnov 2006, kde se natáčelo i video pro připravované koncertní DVD. Po odchodu mimopražské sekce zůstalo "tvrdé jádro" Křivka, Hokr, Hochmann a od září 2006 Zikkurat vystupoval jako trio. Skvělým zahájením nové sezóny bylo úspěšné vystoupení ve Futuru se Třemi Sestrami (28.9.2006), kapela se výborně uvedla i v novém pražském klubu Blues Rock a spolu s hosty vystoupila na oslavách 45. narozenin svého vedoucího v obnoveném klubu EXIT Chmelnice.

Začátkem roku 2007 se kapela prezentuje v nové stylizaci s indiánskými jmény. Na vystoupení v Yacht clubu je mezi diváky přítomen i Mikoláš Chadima. Na jaře 2007 začíná být jasné, že Zikkurat potřebuje nového a hlavně mladšího basáka, který by lépe zapadl do kapely. Po skandálním vystoupení ve Svoru u Nového Boru je vyhozen radikální anarchista Hokr a vypsán konkurs na nové spoluhráče. Na inzerát odpovídá hned několik vážných zájemců a koncem května je Zikkurat zase kompletní. Kapela si dokonce může vybrat i z několika zájemců na místo druhého kytaristy. Výsledek konkursu je opět překvapivý - do skupiny se vrací Jiří Tupý, místo baskytaristy obsadil mladý vědec Lukáš Kadeřábek, budoucí student Lékařské fakulty UK. Skupině tak opět klesl věkový průměr a stouplo celkové IQ, následkem čehož se klubové debaty členů přeorientovaly na řešení aktuálních otázek porodnictví a gynekologie. Dvě kytary zahustily už tak dost hustý zvuk kapely, na koncertě ve Vagonu 31. října se Zikkurat představuje dokonce se třemi najednou. Jako host s kapelou vystoupil excentrický rocker Honza Bláha, nechávající za původními verzemi písniček jen pokroucené trosky a spálenou zem. Listopad je ve znamení další podstatné změny v obsazení, do Zikkuratu přišel nový bubeník Franta Šec. Nahradil Hochmanna, který prodal bicí soupravu a odstěhoval se na venkov. Posledním ryze punkovým koncertem bylo vystoupení v Černé kočce na konci roku 2007. Následně kapelu opustili všichni její dosavadní členové kromě leadera, aby je na jaře následujícího roku nahradili dva talentovaní studenti gymnázia, David Pavlíček (bg) a Karel Raus (ds). Předchozí sestava se na pódia vrátila ještě v létě 2009, kdy vystoupila na akci Miss Punk 2009 v Chapeau Rouge a stihla natočit živé album v klubu Rybanaruby. Koncem roku 2009 se Zikkurat věnuje zkoušení, přípravě nového repertoáru a vystoupení k 30. výročí 9. pražských jazzových dnů. Koncem roku 2010 definitivně skupinu opouští Jaroslav Hokr a kapela vyhlašuje konkurs na nového bakytaristu. Tím se v lednu 2011 stává Ivan Bulička (ex- Beatover), indiánským jménem Stojící medvěd. Po několika měsících však Zikkurat opouští ze zdravotních důvodů. Jeho nástupcem se v roce 2012 stal multiinstrumentalista Josef Hřeben (ex-Krásné nové stroje), jinak zvaný Vyjící kojot. Během následujícího roku přichází vynikající bubeník Petr "Marvin" Svoboda. V této sestavě se skupině otvírají nové možnosti a v repertoáru se kromě krátkých punkových písniček objevují čím dál víc zvukové experimenty a fascinující společné improvizace.

Pětatřicáté výročí založení první sestavy se kapela rozhodla oslavit sérií vystoupení, včetně několika akcí v pražské Akropoli a společnými koncerty se spřízněnými kapelami. Turné pokračuje i začátkem roku 2014, jako první je ohlášen koncert s Michael's Uncle v Rock Café. K dokončení je připraveno mnoho video nahrávek a minimálně dvě alba, natočená za posledních sedm let.

Rozdílné názory na další směřování Zikkuratu po dvou letech společného vystupování vyvrcholily na podzim 2014. Ten přinesl úplnou změnu orientace kapely, kterou opustili Hřeben i Svoboda, aby se věnovali hudbě stylu hard core. Do Zikkuratu se vrátil bubeník Adam Krejčík, který se objevil jako host na výročním koncertě v Akropoli. A to poté, kdy se jako nový baskytarista přihlásil Miloš "Alfréd" Albrecht, účastník jednoho z konkursů v minulých letech. Skupina se rozhodla realizovat do té doby neuskutečněný plán Jiřího Křivky, věnovat se naplno hudbě Franka Zappy a připravit program, složený výhradně z jeho skladeb. Od roku 2015 je tedy Zikkurat Frank Zappa Tribute. Plánovaný koncert ke 40. výročí založení skupiny, který se měl konat v roce 2018 ve Vrchovinách, byl ze zdravotních důvodů zrušen. Kapela momentálně veřejně nevystupuje a připravuje nové webové stránky a vydání dosud nerealizovaných projektů.