Podobné kapely
Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.
Vapid punk-rock / Strašice
Členové skupiny
Nástrojové obsazení:
Zpěv
Nástrojové obsazení:
Kytara
Nástrojové obsazení:
Zpěv,
Jódlování
Kontakty a odkazy
Z důvodů ochrany proti spamu jsou kontakty skryté a chráněné captchou.
CAPTCHA je většinou různě zdeformovaný obrázek obsahující text, který má ověřit, zda u počítače sedí člověk anebo jde o robota. Robot totiž nedokáže rozpoznat text, který se na obrázku nachází. CAPTCHA slouží k tomu, aby automatizovaní roboti neposílali nevyžádanou poštu (tzv. spam) na uvedené emailové adresy.
Dodatečné info
Bio a historie
Historie
Vše začalo dne 7.2.2010, kdy se Paťan s Dáňou sešli v garáži. Oba nové kytary, oba nadrženi na první zvuky z jejich komb, oba neznalí. Tak proběhla první zkouška plná nelidského hluku (muziky) a zároveň sen ve vytvoření kapely.
Začátkem dubna se věc hnula. Netrpěliví majitelé garáží a blízkých zahrádek nechápali jejich umění. Proto se dala žádost na získání zkušebny - svatyně, kde se mohla "hudba" nadále vyvíjet. Zkušebna byla získána a společně s Majkem a Maky (tehdy Paťanova
přítelkyně) se do ní nastěhovali. Maky byla nedobrovolně donucena hrát na bicí a v pozadí se již rýsovaly první texty. Jednoho dne, při alkoholovém dýchánku, byl i Majk zlákán k odzpívání jejich textu, přičemž ještě netušil, že padl do propasti. A od té
doby zpívá s nima. Ve stejném období vzniknul i stávající název kapely, kterým byl Paťan osvícen při pití zvětralého piva na koleji.
(Stala se zlá věc)
V polovině října Maky opouští kapelu a nezbyde po ní nic - ani bubny, ani křeslo (pozn. každý má své křeslo). Naštěstí se objevuje Víťa hrající na elektrickou kytaru, který byl následně přesvědčen, že bicí mu sluší více.
V lednu 2011 jsme si uvědomili, že nám něco chybí. Věčně zavřeni ve své svatyni jsme přestali vnímat okolí a už jsme dokonce i zapomněli, jak vypadá žena. Ale co osud nechtěl, tóny vyšly a Víťa dotáhl Lusy, která nás okouzlila svým zpěvem a stala se
ozdobou našeho umění.
V listopadu 2012 přišla naše, snad už poslední, evoluční fáze. Nabrali jsme do kapely Romiče, i přestože se tomu zezačátku bránil a bál se, bubeníka. Tím pádem byl Víťa přesunut zpět ke své milované kytaře a všichni jsme tam, kde chceme
být.
Od té chvíle hrajeme ve stejném složení dodnes a produkce se snad i nějakým směrem hnula od "hudby" k hudbě.
