Webové stránky už dávno nemám. Stránka na Facebooku je také již minulostí. Zbyl pouze tento profil a nahraná alba na uloz.to.
Psáno 2012: Narodil jsem se v Jablonci nad Nisou jednoho brzce jarního dne roku 1994. První věc jak mě napadlo vytvořit písničku byla naprostá banalita. Z jedné počítačové hry jsem si (asi roku 2006) vytáhnul beat, napsal si text, a ten nahrál
na nějaký ten prachobyčejný majk ke Skypu. Na nahrávce se projevil jak tehdejší věk, tak kvalita - takže je nejspíš dobře, že se nahrávka nedochovala, a ani nikdy nedostala na internet. Po dalších dvou letech, začátkem roku 2009 jsem se naštval na tátu
který nesnášel mobilní telefony, a pod přezdívkou Tiskar94 začal nahrávat další písničku. Spíše zpěvovou než rapovou. Nesla název Nejsme těmi debily, stejně jako album asi o tři měsíce později. Tehdy mi slova jako FL studio neříkala nic, proto jsem téměř
na celé album použil instra od nějakých známých interpretů nebo z her. Jestli se tomu tedy vůbec dá říkat album. Bez obalu, texty stály za nic... Jen dva tracky toho alba stojí za zmínku: Track Proč ta matka a Sen. Tím to nejspíš původně mělo skončit. Asi
o čtvrt roku později mi jednou moje sestřenice pustila jednu písničku, jmenovala se MPZ. Asi všem známá. Mně se ta písnička zalíbila, a chtěl jsem taky něco takovýho zkusit nahrát. Tehdy také vzniká InstreXX. Namísto Tiskar94 jsem začal více používat
přezdívku MC Váca. Koncem října 2009 jsem nějak přestal zvládat situaci a začal jsem psát další album. Album původně mělo vyjít jako InstreXXové, ale nakonec se tak nestalo. Název byl jasný již čtvrt roku dopředu: Snaha pokračovat. Po mnoha dalších
problémech album vyšlo s více než měsícovým spožděním 27.1.2010. Poté následovalo dalších pár tracků a další album s názvem Caldarium. S mým dospíváním se postupně měnily i mé postoje, což je poznat na albu Einori z roku 2011 nebo na tvorbě z roku 2012. V
tu dobu je vidět, že život přeci jen není tak na hovno, jak jsem jej před dvěma lety viděl z pohledu dospívajícího dítěte.
Doplněno 2017: Poté už mě nějak nic do nahrávání nehnalo. Poslední album s názvem Pecka jsem zpětně vydal nekompletní až po několika letech, nekompletní a s "demácky" nahraným intrem. Výučákem jsem skončil školu (a dodnes si vyčítám že pouze
výučákem) a ze světa dospívajících se dostal do světa dospělých. A co bych psal, kdybych dnes měl napsat poslední text? Těžko říct. Bylo by to asi takové ohlédnutí které by bylo zakončeno tím, že s vílou jsme pět dílů (narážka na skladbu Víš z alba
Caldarium) přežili. Byli jsme bez peněz, neměli jsme kde bydlet, přišli jsme o dítě. Věci, které mnohdy rozdělují, jsme přežili spolu a dali nás víc a víc dohromady. Ale už nemám nejmenší potřebu cokoliv psát. Dnes už jsme svoji a malý Štěpánek
(ano, jmenuje se jako S-kore) se na nás směje z kočárku. Jsem šťastný. Mám to, co mi tehdy chybělo.