The Grindcore Family grind-grind / Kodaň

THE GRIND CORE FAMILY WEEKEND 4, Saturday
Saturday afternoon finds me not in the best condition but it’s getting better and around 4 p.m. I’m starting to think about going to Ungdomshuset again. Listening to bands which are supposed to be there today and I find that FORRAEDERI and VIOLENT FRUSTRATION are so fucking good even from bandcamp that would’ve been a fucking shame to miss them. Together with the animals from Attack of the Mad Axeman and crusties from Systemfel it cannot be bad. So? Go!
Hey, there are less than half of the people from yesterday! What happened? Ok, there are not any „stars“ but still - there are good bands! First of all I hear some techno or electronic stuff or what kind of shit from inside and I wonder why they put such a silly music on this grind core festival. Jesusfuckingchrist, it’s a band! Jonathan’s band! Phaaa, it’s absolutely terrible! Man, I’ve seen a lot but this one is really something! It’s kind of silly gore with ridiculous vocals. This is so horrible that I’m pretty sure that these guys will make it one day to Obscene Extreme! I really like Jonathan he’s absolutely great guy and I always enjoy talking to him, unfortunately our tastes of music are bit different. Anyway, let’s face the truth – people loved it! Of course. I have a feeling I’m too old for this...
G.I. JOKE it’s Neils‘ new band. Kind of simple grind core with great singer. Otherwise it’s very average, specially after all those fucking excellent bands from Friday I found them bit flat. But good guys and I was happy to meet them!
ABADDON INCARNATE I remember from the very old times. It’s has always been bit average death metal for me, as far as I remember. I didn’t expect much from them but I was pleasantly shocked. These guys know how to make really good music. Bass player girl was just lovely, 2 guitars and very cathy grind/death from veterans of Irish scene. Destructive power at maximum. I really enjoyed their gig, my hat off guys! Strange enough though, even if they had a solo singer the most part of vocals has been done by the guitarist.
FORRAEDERI from Throndheim. I don’t know many Norwegian hc/gc band. I think the most famous it’s most likely Livstid (that I really like). Norway is definitely not Sweden and not Finland, the bands from upthere are usually very strange and original. Same with this horde. It’s absolutely breathtaking combination of d-beat and grind core! They have two guitars and on the top of it the drummer is just superb! (Well, he’s a jazzman I think it says it all). Although the drummer had serious problems to hear rest of the guys the performance was totally crushing. Not only the d-beat or grind core parts but sometimes the music was so fucking fast that I heard touches of black metal. Maybe it was just my feeling... Strange enough the audience didn’t care much but I guess it was mostly cause they were simply shocked! If all bands today would have been shit cause of Forraederi it had been worth of coming. Guys you just showed me a new perspective of grind core! Thanx for that!
And more insanity is coming. Violent Frustration from Berlin. Why haven’t hear of them earlier it’s kind of mystery for me. Because they are fucking excellent! Very nice example how 3 pieces band can totally annihilate all in their way. Furious, crushing, ultrafast grind core! What a pity that 3 songs I couldn’t hear the guitar. After that we all were furiously trampled by these Germans! I stayed totally blown away and was smiling without any reason for all their set! Pure grind core happiness! Thank you guys!
CHOCKED BY OWN VOMITS are from my home country. Very nice lads and I’ve known the drummer for years from Mocovy Khameni band. As the name says they do gore/grind. Lyrics mostly about shit, literally! Ehm. I tell you we have much more horrible bands at home then CHOV. I really like guitarist style because it’s AG/Rot worship. I think it wasn’t that bad people liked their umpa lumpa parts so it seemed they made it ok! Me, personally, staying bit aside...
SYSTEMFEL are from Sweden and they play crust. Ha,finally! I would replace all gore bands by crust! 2 guitars and insane singer. They did it just right! Very good performace but for my taste all the guitars were just too loud so I couldn’t hear vocal and drums. That’s the only weak point of their set. Otherwise it was excellent!
The animals from ATTACK OF THE MAD AXEMAN didn’t come? What the fuck!? They stayed in the forest or what? What a pity! Because the last band 5 Stabbed 4 Corpses was just way too much for my taste. Something I don’t want to meet anymore in my life. German porn gore at its best. Most of the people just loved it! Well..., eh..., on one side is Violent Frustration and on the other is this. Some people say it’s both grind core. Would you fucking agree!!!!!!!!?????? Anyway, it’s all just my problem.
I’m finished with the bands. I don’t know if some other band was playing because I had to talk with people. In two days I met only fastastic people from all the Scandivavia, Germany, UK, Slovakia... The word „family“ in the title of the festival is not there by accident. Trust me if you come next time you will feel as a part of the family. It strongly reminded me first years of Obscene Extreme festival where all people knew each other. I would like to thank to Richard Charlie Oros and Jonathan for fantastic weekend and to all bands that tried to destroy the place and did the gigs on 100%. You know who you are!!!
That’s it! Thanx a million times! Grind core still lives!
Zbyňa

THE GRIND CORE FAMILY WEEKEND 4, pátek
The Grind Core Family weekend je už známý festiválek a tak, když už teda trčím na tom Sjeallandu, jsem se tam musel taky vypravit. Nějaký odpalovací kapely jsem neviděl už ani nepamatuju, tudíž jsem se dost těšil, navíc tam hrozilo střetnutí s lidma, který jsem neviděl už hezkejch pár let. Vlastně od mého prvního pobytu v Dánsku, což bylo asi v roce 2009 nebo tak nějak. Mám v tom bordel.
Celá vypečená akce se koná na slavném Ungdomshuset, což je soustava budov, která byla oficiálně komunou přidělena místním punkerům, jakožto náhrada za již dávno zaniklý squat Jagtvej 61. Je to parádní místo, vše totálně v duchu DYI a i na dánskou drahotu se tam prodávalo pivo za 10 DKK, což je prostě něco v Kodani nemyslitelnýho. To pivo se dalo sice jen těžko polknout, ale tak nakopávalo a po nějakých pár kouscích se to do sebe lít dalo. I když jsem se obával ranních následků, tak se s tím nakonec organismus vypořádal vcelku s čistým štítem... nebo čím.
Začátek až v 21 h a to má hrát snad 10 kapel, to tady budeme kurva do oběda, jsem si říkal. UDDERCOCK je vlastně přejmenovaná KUSAMI GAMMA KILL, který si pamatuju už z té doby dávno minulé. Dnes ve trojce – hlukař, kytarista, řvoun. Těžký peklo a totální výplach. Bylo to jako když si pustíte hodně starý 7MON podmázlý noisem. Kupodivu jsem vydržel snad celých 20 minut. Chlapci to dávali jako když v několikaminutových blocích, kdy monotónně práskli do kytary a do té sekundy řvoun i kytarák zařvali. Místama to hraničilo až s nějakým transem. Výplach mozku zaručen a i přes děsivou délku vystoupení se o nudu nejednalo – dobrej noise core!
První skutečnou kapelou tady byli až místní RADDENSKABE. Slabej line-up, bez basy, kytara, bicí, zpěv. Bohužel ta jedna kytara to na živo prostě neutáhla a bylo tam dost hluchých míst. Nicméně to valilo vcelku dobře, takovej grind core švédskýho střihu a podpora místních fans byla hodně cítit a pomalu se roztápěl i kotel pod pódijkem. Nebylo to vůbec zlý, ale minimálně naživo to chce ještě jeden nástroj.
Jak se na turné k Weekend Nachos dostali následující HOMEWRECKER je mi záhadou. Nikdo o nich nic moc nevěděl, ale tak od toho na ty koncerty chodíme, abychom se taky něco novýho dozvěděli, ne? Než začali hrát, tak to trvalo věky a tím pádem to odnesla i délka jejich přednesu. Charlie a Jonathan (organizátoři) na všechny kapely dost tlačili, aby se vlezly do stanoveného hracího času a pokud se prostě kapela nestihla nachystat, tak prostě měla smůlu. Je to drsný přístup, ale jediný možný a ve finále jsem to fakt ocenil, protože sety kapel byly fakt krátký a tak to odsýpalo jedna báseň a jelo se na plnej hřebík od prvního do posledního válu. Teda ti HOMEWRECKER... Plná síla se dvěma kytarama. Jako vcelku zajímavá hudba. Takovej moshy hard core s občas death metalovýma pasážema (toto jsem si vypůjčil od Smithyho z „gentlemanů“, se kterým jsem rozumoval před koncertem. Taky jsme se neviděli asi 5 let.) Dobrá muzika, dost pomalý, ale když se to rozběhlo do vyšších otáček, nemělo to v podstatě chybu. Ale než jsem se stačil v tom začít trochu orientovat, tak byl konec. Ale bylo to v pohodě.
FORDAERV jsou taky Dánové, ale z Jyllandu, taky jen ve třech a taky scandi grind core, i když ke konci setu už mi to přišlo, že to skouzávalo do deathu. Tentokrát to ta samotná kytara vcelku utáhla, dobrej zvuk, dobrej bubeník, celkově dobrý.
WOJCZECH. Jedna z těch nesmrtelných kapel, který vlastně existují odjakživa a budou tady ještě, když už mi budeme ležet „hore kokotom.“ Nikdy mě jejich nahrávky nebraly, doma jsem to vlastně nikdy neposlouchal. Většinou mě nebraly ani koncerty z těch „předválečných časů“ (jak poznamenal Stefan, když se ho ptal, jestli si pamatuje tour s Catheter a koncert v Londýně, kde jsem byl i já s Ďurišem..., nějak 2005 nebo tak něco, ... pamatoval), kdy to bylo jakýsi emo nebo co, haha. Když jsem je viděl nedávno s Attack Of Mad Axeman v Praze, tak mi spadla čelist a dneska jsem věděl, že to bude to samý. Veliká škoda, že se bubeník ze záčátku trápil s bicíma, protože to opět odnesla délka vystoupení a zrovna u WOJCZECH bych ještě 10 minut vyloženě uvítal. No, nebudu to okecávat – naprostá paráda, nádhera, intenzivní smršť, energie na rozdávání, naprostej unikát, vlastní ksicht (toto prostě nemůže říct jen tak někdo, Wojczech jsou prostě jedineční) a kotel vřel takovým způsobem, že hrozilo, že lidi provalí zeď ven. Bylo naprosto úžasný se podívat kolem sebe na lidi, kterak s takovým tím lehce debilním úsměvem naprostýho štěstí lítají v kotli a paří, jako kdyby už zítřek neměl přijít. K WOJCZECH patří jen superlativa, žádnej průměr, žádná rutina, žádní šmidlání na půl plynu. Hluboká poklona! Navíc jsem s nima pak rozumoval a tam Stefan řekl jednu hodně zajívamou věc. „My se snažíme, aby nás to bavilo. My nevydáváme desky a nezkoušíme, když se nám nechce. Hrajeme jen, když se chce nám všem – ne, že se chce dvěma nebo třem, my prostě hrajeme, až se chce nám všem čtyřem. Pak to za něco stojí. Když hrajeme, tak na plnej plyn!!“
AGGRENATION jsou z Gotheborgu. Jako když se nastoupili na podium, tak jsem se prostě musel smát. Všichni vybavení tu pořádným, tu slabším... knírkem! Ale kurva do jednoho! Navíc hromotluckej kytarista vypadal jak jeden z těch týpků z ABBA. Ale bez prdele. To byla sestavička jako hrom! Než začali, tak to taky trochu vzalo, ale když to spustili, tak se zase zdi ungdomshusetu prohýbaly pod náporem pařmenů. Já myslím, že jsem od nich něco doma měl, měl jsem je zaškatulkovaný jako crust. Na živo to byl takovej hodně špinavej crust s těžce Disclose zvukem s občasným skoro grindovým výjezdem. Každopádně kule to měl fakt pořádný! Výborný vystoupení a taky výborní lidi. Paráda.
WEEKEND NACHOS prý jedou poslední tour. Už jsem je párkrát viděl a nejsem z těch, co z nich padají do mdlob, navíc mi přijde, že na poslední desce razantně zpomalili, ale víš jak, americká hc kapela prostě naživo špatná ani být neumí. Co jsem se dozvěděl, tak bicáka trápila nějak strašná sračka, takže to chlapec neměl asi lehký. Ale jo kurva, bylo to vynikající. Se sypačkama se teda kurevsky šetřilo, ale jinak to mělo pořádný grády. Kotel vřel už na maximum, největší zlo v něm dělal zpěvák ze Cyness, kterej se tam potuloval. Lidi to měli naposlouchaný, až jsem čuměl. To už se moc nevidí, aby lidi řvali texty. No opět teda vynikající vystoupení, prostě rychlej americkej hard core. Naživo – bomba!
SERRABULHO... jsem neviděl. Obscénní návštěvníci tu kapelu asi znají, ale já jak slyším gore grind a vidím nafukovací balony a kruhy, tak beru roha. TGFW vlastně pořádají dva lidi. Jeden je Charlie (v předválečných časech bubnoval ve slovenských Abortion) a druhý je Jonathan, místní figura. Charlie má pod palcem grind core a hard core a Jonathan (dle jeho vlastních slov) umpa lumpa gore. Kombinace těchto žánrů je mi silně proti srsti, ale dneska vlastně hrála jen jediná gore kapela, kterou jsem i tak vůbec neviděl, takže za mě dobrý.
THE AFTERNOON GENTLEEN jsou už vlastně taky kult. Řekněme si to na rovinu – takhle sehranej a zahranej grind core/power violence je bez konkurence. Sorry, ale na tyto týpky z Leedsu nikdo nemá. Hráčský výkony prostě z jiné sféry. Když jsem je viděl na minulém turné právě s Weekend Nachos v Leedsu, tak mě rozdrtili úplně na marast 5 vokály, to jsem tehdá vůbec nepobral! Dneska těch vokálů bylo míň, ale i tak z toho drtivá většina návštěvníků prostě šla do kolen. To se prostě musí vidět a slyšet na vlastní oči/uši. Předpokládám, že o tomto setu se bude některým lidem dlouho zdát. Však ale každej jsme už „gentlemeny“ viděli, takže my si nic vykládat nemusíme! Oni jsou prostě nejlepší z nejlepších a lidsky úplně zlatí (i když anglickým způsobem divní) hoši. Bravo!!! Zdrcující vystoupení!
Už mi je z toho piva úplně šoufl a chci pomalu nabírat směr Taastrup, ale Charlie mi říká, ještě ať si dám poslední kapelu z přesmostního Malmo – RESONANCE CASCADE. Ve 3 hodiny ráno ostrej grind core. Zpěvák je sympaťák a snaží se ze všech sil vyburcovat lidi ještě poslední pařbě, což se mu zázračně i daří. Tentokrát je to i s basou a je to zase dobrý, ale jak říkám, už toho mám docela dost.
Nakonec bych chtěl říct, že na tak přátelským festivalu jsem strašně dlouho nebyl. To slovo „family“ v názvu tam není pro nic za nic. Strašně mi to přípomínalo atmosféru prvních obscínů, kde se všichni znali. Tady jsem moc lidí neznal, ale jakobych je znal už dávno. Pokecal jsem s lidma s The Arson Project, s lidma z anglickýho Chimpy festu (prý přístí rok bude poslední), se Slovákama, Dánama i Švédama. Taky jsem potkal po těch 7 letech i Crustinu z Nuclear Death Terror, která si na mě i pamatovala a z tohoto setkání jsem měl velkou radost. Ta holka snad nestárne, pořád strašně milá, jen už nikde nehraje, což by rozhodně měla!
Moc dobrý, doma jsem o půl šesté ráno, vyřízenej. Díky TGFW!!! Richard Charlie Oros Eva Petrovicova
Dnes se hraje taky, ale nevím, jestli posbírám sílu. Možná jo a možná ne.
Zbyňa

Youtube Video cyZY6GhUx8I