http://rosaparks.musicforliberation.com
_______________________SPLIT 10" TENDENCIE/ROSA PARKS____________________
PRO DOBRÝ ŽIVOT NĚCO VYDRŽET SE MUSÍ...
Sklopený pohled a v očích strach,
zas další den, kdy třese se strachy.
Ve válečné zone včera a dnes,
děsivá můra zas zatnula drápy.
Do těla do duše, rve kusy masa,
stále hladová bestie vrčí.
Vítěz i poražený je předem známý,
jen skrrčit se v rohu a zavřít oči.
Neslyšné oběti za zavřenými dveřmi, kolotoč násilí každý den znova.
"Jsi moji ženou, jsi mým majetkem!"
"Sama sis ho vzala, sama jsi to chtěla!"
"Tak ho zkus poslouchat, vždyť on ví všechno nejlíp, životem zkušený dospělý muž.
Myslí to s tebou dobře a ty mysli na děti, přestaň být sobecká a konečně se vzmuž."
"Být stále po vůli je nepsanou povinnosti manželského práva, tak proč sis mě brala?"
"A je mou povinností naučit tě poslouchat, chceš ode mě odejít? Co budeš dělat sama?"
"Snad pro pár ran a urážek nechceš zničit život sobě a svým dětem?"
"Trmácet se sama, bez finančních prostředků, zlým a krutým světem?"
Pár modřin a škrábanců dobrý make up spraví - nezapomeň se usmívat, soused se dívá.
Obrovské kytice a partnerovo obětí - nikdo netuší, co za dveřmi se skrývá.
Teď musíš být silná a nevzdávat boj - útěk není řešením, pohled skrz prsty.
Měla jsi všechno, každý to viděl, pro dobrý život něco vydržet se musí...
DENNÍ DÁVKA PŘEDSUDKŮ
Jak se to stalo? Jak se to stalo? Jak se to stalo? Já to vím!
Téměř každou minutu je tu nějakÁ nová zpráva, závažný obsah obletí svět.
zase další krádež, vražda, viník je předem známý, všichni ho znají a požadují trest.
Romský zloděj – viník je předem známý!
Ukrajinský gang – viník je předem známý!
Muslimský terorista – viník je předem známý!
správná dávka předsudků pro každý den.
Vždyť kdo stojí o pravdu, hlavní je zábava a vytvořit kvalitní informační šum.
Ve změti polopravd důležité ztrácí se, ovládnout nevědomou masu, není velký um
Nepřítel za každým rohem, z tmavých koutů očekávej nůž
Už skoro není místa, kam bodnout, a všechny rány jsou dobře zaplacené.
Novinové stánky, televizní zpravodajství, rádio a žumpa internetu.
Pocit nebezpečí je lukrativním zbožím a skutečně nebezpeční dobře platí.
Skutečně nebezpeční tak dobře platí.
ZÍTRA BUDEŠ TO TY, KDO BUDE NA NÁMĚSTÍ STÁT.
Normalita jako jedna z největších hodnot bez jasné formy či obsahu.
Není důležité vědět CO je normální, ale kdo do této skupiny nezapadá.
Celými dějinami zas a znova - losování v osudí, kdo obětí se stal.
Přetrvávající mýty doplňují nové - zástup možných viníku pokračuje dál.
Zítra budeš to ty, kdo bude na náměstí stát - vystaven na odiv, znamení hanby.
Zvednuté pěsti, kameny v dlaních - to „spravedlivý“ dav se do boje dal.
Bojují za pravdu a za udržení klidu - poctivost na štítu, za štítem klam.
Jejich strach z jiného se jim v očích třpytí - kdo nejde s námi, ten jde proti nám.
Neustále zástupy nás a těch druhých, bariéry strachu z cizího stavíme zas.
Kolektivní vina a uzavřenost kruhu, z kterého není možné pozvednout vlastní hlas.
NESCHOPNI OPUSTIT TEPLO SVÝCH CEL
Kvůli spoustě světla nevidíme hvězdy, oslepení září chladných neonů,
co nás zvou na zábavu, show plnou světelného prachu.
V tichosti sedíme a sledujeme život, který není náš - sami v sále dobře ukrytí.
Obrazy na stěnách stínové divadlo - dotkni se hvězd!
Jsou to jen třpytivé náhražky značící další ze slepých cest.
Být součástí příběhů každý den znova, neschopni opustit teplo svých cel
Obklopeni iluzí ideálního světa, každý další díl udává směr.
______________SPLIT 7" APOLITA/HIBAKUSHA/BAD AGE/ROSA PARKS__________
CO JINÉHO ZBÝVÁ NEŽ?
Ulice vyčistit, otočit významy, odpadky vyhodit!
Prostranství zajistit, nechtěné vymýtit, odsunout z dohledu!
Před nosiči zrcadel pohledem uhnout,
do země zarazit zrak.
Z bezpečných zákoutí špiclovat ulici,
když ozve se sirény hlas.
Vyslyšet kázání boha tisíce očí
na téma bezpečí mas.
Pokorně přijmout kynutí otylých,
co s úsměvem slibují, že nebudou krást.
Ulice vyčistit, otočit významy, odpadky vyhodit!
Prostranství zajistit, nechtěné vymýtit, odsunout z dohledu!
__________________SPLIT 7" ALIUSTERRA/ROSA PARKS____________________
ŽENA – OBJEKT
Tradiční role ženy matky – majetek muže a společnosti – objekty touhy a prestižní hračky či rodičky dalšího pokolení
Ale co chtějí samy? Nikdo se neptá vše je tradičně dané
Ale co chtějí samy? Jen žádné otázky – to budí zlost
Poslušné objekty společnosti – zpracované každodenní zkušeností
Ale já chci být víc než pouhou iluzí – jen tou druhou, co kráčí ve stínu
Podaná ruka – na znamení partnerství a nejen jako další nástroj útlaku
Protože jsem prý tak slabá
UNIFIKOVANÉ SÉRIE
Bitevní pole – každodenního bytí
Tohle je moje – a tohle zas tvé
Já jsem lepší – a já zase hezčí
Srovnávání zboží - srovnávání cen
Můj život má takovouhle cenu
a můj zadek zas o něco větší
Ocenit, srovnat, pojistit, zhodnotit a spotřebovat do….
Proměněni v objekty unifikovaných sérií
kvalitní kusy – vždy podle módy
trendy, cool, skvělí, přesně na míru
a všechno se dá přeci vylepšit
A co zkusit být tím – čím se cítíš?
Vytvořit si vlastní svět – dle svých přání?
NEPROMLUVÍ
V zoufalství pomoc hledáš, najdeš však jen smrt.
Otevřené rány kaučukových stromů
Napájí krví řeky Matto Grossa
Lživé zvěsti a pár set gramů arseniku,
Mrtvý Indián nepromluví…
Každý rok jsou vykáceny stovky hektarů deštného pralesa,
každý rok lidé zničí stovky hektarů přírodních porostů,
aby je nahradili továrnami, městy, přehradami, plantážemi.
Každý rok tak ztrácí zvířata i lidé své přirozené prostředí.
V zájmu hromadění hmotných statků tak ztrácíme bohatství duševní
Těla Tapanyunů ve stínu velikánů
Lovci Indiánů, chamtivost a lži
Moudrosti pralesa neporozumíš
Dřevěné rty už nepromluví…
__________________SPLIT MC SMÍCH HYEN/ROSA PARKS____________________
TANEČNÍ ZÁBAVA
Armáda maloměšťáků se přidává k náckům v nenávistném marši za svobodné pokrytectví,
zatímco hardcoristi hrozí pěstmi pod pódii na kapely sponzorované průmyslovými giganty,
nejlépe s hamburgerem z Mc´Donalds v jedné a volebním lístkem Top 09 v druhé ruce. Sežráni sami sebou zaživa a vyvržení jako bezcenná cetka z řady neustálých replikací replik ve spodních regálech supermarketů.
Nulový potenciál revolty s obrovským potenciálem kupním, jen další zkurvená obyčejná tancovačka zlaté mládeže.
KDY UŽ PŘESTANEŠ SE PTÁT?
Kdy už přestaneš se ptát? – Vždyť uši slovy zaplní se
Teď už nemusíš mít strach – Že nebudeš se bát.
Kdy už přestaneš se ptát? – Vždyť uši slovy zaplní se
Teď už nemusíš mít strach – Že nebudeš se bát.
Trychtýř se zužuje, dole je ucpaný, jak proudí kanály úlomky pravd
Kdo koho bude bít, čím bychom měli být, co chceme, nechceme, za čím si stát?
Kdy už přestaneš se ptát?
Hledání konce nezná konce!
Čeho se chytit, jaký směr zvolit?
Hledání konce je bez konce!
Čemu se upsat a čí krev prolít?
VLÁDCEM JE VRAH
Když říkají ti, že máš se bát
Když ukážou ti, kde se úkryt skrývá
Když za jinakostí skrývá se vrah
Když každý své myšlenky hlídá
Když šepot je způsobem mluvy
Když skrýváš svou hlavu před zraky
Když tvůj hlad je nutností doby
Když důsledky jsou jen příznaky
Oni se smějí – mnutí rukou v tichých místnostech
Vždyť tak to chtěli – lůza se bojí, svět plný šarvátek
Nepřítel před branami – iluze v zbroji
Vrah je soudcem, soudce je katem, kat je vládcem, vládcem je vrah
Atmosféra strachu je jejich největších zbraní, vzájemná zášť a nenávist
Hlídací pes je pak v každém z nás
NIC JEN TICHO
Pohlceni v temných lesích nesplněných snů
Smysl se ztrácí dřív, než dořekne se věta
Nic jen ticho a tvé zamlžené oči
Schovaní v dokonalých krytech plných zbytečných věcí
Kolikrát!
Kolikrát jsi už otevřel ústa naprázdno?
Vytvářejíc vztahy plné krásných slov a chladu
Dokonalá scenérie předem nacvičené hry a bitvy
Za dveřmi pokoje vyhlásili válku celému světu
A pak usnuli zápasíce sami se sebou
Kolikrát jsi už otevřel ústa naprázdno?
A SMYČKA? TA SE POŘÁD UTAHUJE!
Myšlenky, co v mysli zvadly
Vzpomínky, ty dávno zchladly
Krásna mladá balerína, bez života z porcelánu
Vojáček, co místo války, do spánku si vstřelil ránu
Žena, která rodí dítě, přadlena co spřádá sítě
Není vítěz, poražený – jen bezejmenný, bezejmenný!
Upadáme do hlubin bahna vlastní mysli
A cítíme, jak se tříští věci minulé a příští.
S pohledem upřeným na oblohu žíznivě vyhlížíme, kdy přijde déšť
Černé mraky padají na Hirošimu a my v dobytčácích zavření necháme se vézt.
A pořád dokola!
OBRAZY VČEREJŠÍCH ZPRÁV
Vždyť to je jen hlas v tvojí hlavě
Mrtvé oči obětí
Obrazy marnosti
Tak snad radši přepnout, vždyť koho to baví?
Realita či fikce?
Titulky napoví
Rozdíly smazány,
Jen mrtvé oči obětí
A tak ráno – vyjdi s hlavou vztyčenou
Obrazy včerejších zpráv – kde se tu vzaly?
NEVIDITELNÉ OSTNATÉ DRÁTY
Na každém kroku – hlídání trochu
bys nedělal něco – co se nemá
Koukni se přes rameno – koukni se nad sebe
v absolutním bezpečí – za pomyslnou zdí
Neviditelné ostnaté dráty – velký bratr se dívá
ale kdo nic nedělá – ten se nemá přeci čeho bát
Ale co je špatné dnes? A co bude zítra?
Já a nebo ty? A nebo my všichni?
Kdy bude to, co je vidět,
použito i proti tobě?
Neviditelné ostnaté dráty – velký bratr se dívá
Kdy bude tom, co je vidět – použito i proti tobě?
Měli bychom to být – především my sami
kdo si bude pomáhat a navzájem se chránit!
RŮZNÉ BARVY STARÝCH HADER
Pod okny zas lidi vyřvávají
vrazi „chyťte vraha!“
Po exekuci starých noví vyvolení
oblečou stejný kabát – jen v jiné barvě
Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou:
ti, kteří kradli po léta, dnes stonásobně kradou!
Demokracie dozrála do žaludečních vředů,
bez poctivosti, bez práva a hlavně bez ohledů!
Pořád ty stejné staré postroje, jen postavy se mění
Zaujímáme postoje, místo abychom stáli.
Pořád ty stejné staré postroje, jen postavy se mění
A naše důležité postoje, které nic nezmění.
(Text kurzívou je mírně upravený text Karla Kryla z písně Demokracie)
