sAKIM - electroepika, revírní atmosféra, montáž
vICTIMER - lesofillyrika, revírní kronika, sondáž
bestialni ultrazvuky undergroundu prici se mi dost
zazpivam si s mymi detmi jenom pro radost
chvilemi se bojim stinu vypada jak ja
opodal uz stoji smrtka, mrcha jedna zla
raritni si matrial v mysli vyvolam
po kuchyni specham misty vravoram
fotografie v hlave me se misi
destilaty tohle vsechno krisi
vidim ze revir byl jiz tenkrat domov muj
vidim vsechny deky co prehazuji hnuj
slysim matky slova jak spravne se ma zit
slysim chvet se stonek jak vodu musi pit
utlocitne stavy v ruinach revirnich
zni mi tise hlavy kdyz tunelem jde snih
kam vede slepa kolej skrz usmev raritni?
kam miri divna trolej v mlze svetla sanitni?
sMRT fOR yOU
o revirních lidech se často říká že neumějí hrát
o lidech z reviru se mluví že pijí víc jak akorát
bože jaké trápení připravil si nám
už nikdy nebudem patřiti k těm skvělým skupinám
klasicky se lesem pídím za primitivismem
však nehodlám se smáti více než-li lidem všem
nehodlám si v altánku svém trhat játra vepřová
nehodlám si na kahánku ani ohřát nová alba jalová
na kraji revíru jen bobtná nový hnůj
na pokraji klistýru a zcela vyčerpán
tam přes stromy nevidíme, tam není naše revírium
stejně jako Kroda víme, že barva černá těžce kazí um
esophagus, nekros, esoterikós, revíros, mystikos
já za jícen tě položím, tvou ženu kvapně rozmnožím
a podívej se do křoví pěkně na svou máti
a podívej se velmi dobře, měla lépe hráti
pAN rEMÍZ
má pokažené ústrojí
má doom hraný hoboji
má instruktážní přednášky
jak sbírat plody bez tašky
je urputný a věcný
je nebývale přesný
je misantrop a mezi lidi chodí
nejlíp ví jak dobrá voda škodí
ON PŘESTO NIKDY NEVYHRÁL
JE PAN REMÍZ, REMÍZOVÝ KRÁL
UPROSTŘED LESNÍ TABULKY
on otevírá studánky
on žere rauty smetánky
on určí kde končí orientace
na chlapce a bezbranné hlodavce
má doživotní újmu
má tvrdé kusy průjmu
má před zrcadlem svaly k mání
má viditelné revirní tetování
ON PŘESTO NIKDY NEVYHRÁL
JE PAN REMÍZ, REMÍZOVÝ KRÁL
UPROSTŘED LESNÍ TABULKY
jSEM s tO bÝTI iKONOU
každý večer kdy střevíc zuji
tak napočítám stavy
pozdravím se s klanem dančím
a kanystry rozmístím
kolem druhé před ránem
přirozeně uvolním si mravy
jsem šedý lesní manekýn
jsem vlivný bolestín
kudy potoky a splavů kaskády
po ránu mi tečou
tudy líně ulepen
a pravidelně sluncem rozhněván
páchám ranní procedůru
a jak hodiny se vlečou
s klidem lesním po obědě
pak hřeším, vlivný jemnostpán
jakmile kroky upřesním
a gestikulaci dodám přísnou mez
pak připraven jsem likvidovat
co v lesích nemá být
jsem výhradním autorem
vím přesně kdy započít proces
tudy cesta vede má
kdo vejde v ni, nebude dál žít
rEJACOOLAT
se spouští na spánku
odešel jsem v kraj
na výpravu dalekou
skrz mrtvolný háj
v rozbřesku z červánků
mrtvé mé mléko saj
přikryj mě halenkou
kurvo respektuj
a na fujaru hraj
Nejmalebnější kras
odpočívadla deviantní
interní značení tras
nesmírně je šarmantní
než-li pití nadmíru
a nutný bolehlav
počíhám si v revíru
na stydké stádo krav
vytahám si rukávy
až nad loktem sám
velké letní výpravy
tak snáze podnikám
Nejmalformační kras
tempery špínou hrají
řečí těla už je kvas
tak malebně nám zrají
pod oříškem u jezírka schovávám si sekyrku
měsiček už pilně svítí, do nového úterku
modrá hladinka ukrytá je za bukem jak se patří
vyrážíme dřív než vyjde slunéčko, my revírní machři
zahnutá je mačetička, v křovíčku zas buldozérek
připravená výbavička, a tak šupky do montérek
noční lesní areál audit dneska má
každý týden brzy ráno inventura zlá
přístroje ať přesně sedí, rakvičky ať do tmy hledí
zvířátka z obůrky, i ty malé potvůrky, ať si tiše medí
kdopak jiný se tak pěkně stará o svůj temný grál
sumárum je ukončeno, střívky si zas ohradíme ten náš
noční lesní areál
rozměry dle libosti
kolena už bez kostí
za záclonou radosti
jen my - podkrovní bytosti
jářku pane na špacír
výborný je den
po cestě se potácí
vegan zcela otráven
harmonický bolestín
u revírních stavení
v noci padá krutej stín
na život to nevypadá
na život to již není
polévka se nalévá
bábovka se peče
tuze se pak divíme
hosty zmítaj křeče
za rámeček si dáme
masox každého z nich
o sobě pak slýcháme
o hrůznostech revírních
my říkáme ne, nejsme ti zlí
komfortně se chováme
pan řídící a lord provozní
z podkroví jen zíráme
ohavné je odpoledne
a mrtvolné podhrází
bílé tělo vyhnětené
výraz skromný ve tváři
manipulační zařízení
najít snadné po tmě není
turbíny spuštěné po slepu
abnormální řev, ještě se klepu (DG loupež)
spodní výpusť kremační
funkci ryze má
břicha velká legrační
plavou nádherná
revírní metodika vychází nám knižně
lesní náš nakladatel pospíšil si dost
praktiky jsou poučné a deviantně vlažné
za úplatek dobírkou každý je náš host
děti spolu s rodiči a teplým ranním kakaem
zahledí se do stránek, otec pochválí si řád
maminčin intelekt jen rozesměje přítomné
dítě zaníceně začte se, hračky půjdou srát
puky denně nažehleny, nože s láskou nabroušeny
víkendové výpravy, noční vidiny, rodina má hlad
spolužačky rozvěšeny, syn hřeje oči matky ženy
tempo lesní dominuje, mohutné barely, nekonečno řad
v templu je tma jako otvor rektální
klášterní ponurost uprostřed revíru
ten dóm je krov mordů lesních banálních
je močí i blahem všem lidem vesmíru
těch pudů chlív
v žilách kolujíc
jako černá řeka
nikam neodtéká
definitíva
jasná souměrná
valy jde tma
tebou posedlá
poškození tvé je mimořádně krásné
demence se svíjí uprostřed revíru
sledovat tě v komatu je povolání vzácné
pohřební kolečka mám šité na míru
Tu uhlazený nápadník
post pošťák večerní
tu sympaticky patku
před špíglem si nasadí
tu do klopy kopretinu
a deo jednoznačně luční
tu počíná příběh muže
co nocí mocí mužní
Tu malá Jarmilka v borůvčí
chuť na plůdek dostala
tu on schován v závětří
těžce oddechujíc, nadšeně jej vítala
tu malá na zem povalena
rytmicky krájena, krásně si zasípala
tu z Jarmilky jen jarmilky
na plůtku + výměšek na půlku nechala
Ach napil se na zdraví mág a milovník
svůdný hezký princ
ach přichází k remízku sekáč odborník
v cestě blyští se střevíc
ach schovaná u cesty tmy se bojí
on vede ji ven světlu vstříc
ach jen pomatené pohybové kreace
a tupé bodání zní víc a víc
Již doma dospat se musí
ranní směna kvapem se blíží
již rekomanda a tiskoviny
roznést je třeba pozůstalým
již děje půlnoční nemnoho ho trápí
kolem kraj nyní sjíždí
již doručit, neřečnit, až večer povím
do kterých kádí těla halím
ostražitě našlapuji
o kořeny se otírám
tu mýtina se stádečkem
v komatu se zobrazí
Krajinou se smráká
i v lese končí den
úlohu přebírá si
luna krutý designér
Tne a bodá do snících těl
doteď běhy tuhé
nervozně jsou rozběhány
vzpírá se v nich omámení
Rudost revírní zrak kalí
obora se odemyká
srna, kuna i pan sob
rázem silní dvojnásob
Ataky agresorů
bříza břízu mine
s mocným tlakem kompresorů
obět k zemi svine
Sídliště tma halí
ranní družby dělníků
v mžiku na smrt rozeslány
kádrem bílých lesníků
Pomsta lunou dokonána
za rodinné hluky lesní
růžky torza nabodána
v revír zpět již nikdy nesmí
Za zvuku klavíru
půjde zvěřina i myslivost
zas hutně a pokorně si spát
ráno si pak nevzpomenou
jen krev za drápky akorát...
Noc před tím byla dlouhá
z ní vyklíčila bezbřehá touha
kolorimetr čerstvě si nakalibrovat
Odstíny mrtvolné tuze rád měří
všechny jeho zvířátka tolik mu věří
chlap co umí etalony s láskou přichystat
ambientní muzikou
snášel svůj klid
rozličné to soubory
finská scéna zejména
co chtěl to směl
ztichlých dívek přehršel
v domovině své
ve stodole posvátné
Sudí do luftu pálí
skvělý start tradičně mám
kuriozní zlou technikou
soupeřům kvapně unikám
A když se brzy unavím
a přeci jen budu předstižen
náladu si hnedle vyspravím
sok Elanem mým prolýžen
Krásný sport je biatlon
vedle ski potence se i střílí
rázem tu je maraton
kde uplatním svou píli
já chci vyhrát mítink já
su v likvidaci obratné
těším se na příští podnik
lámati zas vaše ski a praskat obratle
Hajný je lesa pán
nyní jen sám, ruinován
osudem navždy oklamán
denně lihem potýrán
Kdysi to vzor - elegán
obchůzkou zavítal k nám
tu s kyticí bylin - idolman
obdivem našim tolik hnán
Kam poděl se nyní seladon vysloužilý
kamizola nedbale střižená, neustrojen
Kam poděl se revírník vždy tajuplně milý
od metod bolestných navždy teď odkrojen
Kde skví se jeho dávný majstrštyk
kdy v běsnění dětsky laskavém směl
jediným manévrem nebožtíka oddělit
netřeba pravítek, podivných měřítek těl
To na vrcholu murderingu tehdá byl
pití své jako pravý muž statečně kryl
před učni řemesla nikdy se nenapil
však motivace skončena, není již sil
Hajný byl lesa pán
nyní lihem odrovnán
já kopat hrob jemu mám
řemeslo hrdě ponesu dál
za horizontem v železech
malý tvor se kývá
do úst se mu dere mech
v revíru se stmívá
zítra na lov nevyrazí
na potravy zteč
v končetinách chlad ho mrazí
postmortální křeč
potemnělá planina na které konci
chatrč se skrývá
plná slin a septiku
v revíru se stmívá
krajinou podzimní
toto ctím a vnímám
leckdy bolest ozve se
a tratoliště krve opodál
stromy špínou zmírají
pod návalem ozvěny
každý den je poslední
tak marný, tak nevinný
chuchvalce igelitů
jejich odér podivný
tak už to chodí
v revíru se stíny.
Revír nespí, pořád vás bolí
lesotvary, sáčky i kombinace rituální
vše co víme je zdarmageddon
pralesní primadony se žalmem teatrálním
Kabinet lesní ofenzívy jen ticho tolerujíc
své charisma máme a o něj i dbáme
v ukryté usedlosti na míru provokujíc
ukrutné vajolens píšem a hráme
Poslušnost především, i hodokvas je k mání
v lokální labině lesní plody připraveny
My vévodíme, přeludi, nadúdi, věčné je stání
epičtí lukostřelci, těla šípy zohaveny
Mnoho těl již naloženo v ponor svratecký
krchov jest vyspraven a zcela neomezen
tu a tam deformováni, pohled to nehezký
tož wilkommen milí, hlínou vás zavezem
v revíru je škodná
senioři se sdružují
proto doba je vhodná
zkusit mlecí soukolí
sešlu na ně vedoucího samce
s parožím ze všech nejmocnějším
ten se stádem svým zařídí vše hladce
a odér revíru rázem bude volnější
až zvěř bude nebožáky válcovat
v březoví budu splývat s okolím
až budou nadité ruksaky odskakovat
každý moment jasně viděti si dovolím
ach dokonalá je síla dančí
ze všech mých obor útočnější nenajdu
a konečně si triumfálně vybavím
starou kůží zánovní svou verandu
až do obory nebeské čadí dým můj údolní
dřevo z pily cirkulární k večeru jest pochystáno
zima ještě končit nemá, krutomráz je rapidní
jak teplo bylo v komoře prozradí až časné ráno
komora je končetin místo všeho druhu sběrné
komora je produkt lesní a skromný utěk realitní
do mysli dere se, jářku navíc nadmíru tne externě
není hodno napůl párati se v práci nekvalitní
v rohu grande lednice, nálevy, výparů odtah
křeslo pro hosta, vinotéka skvělých ročníků
piano generační načíná to zvrácené v notách
pět ran do klobouku, to údery jsou podniku
lipová vitrýna podob mnoho tělních pojímá
odběr orgánů jen já dle zakázek darovati smím
těkavé vybavení světelné oběť k smrti dojímá
s autorem na památku tuhý obrázek, pak jen omdlení
padají krajem
padají až na zem
padají kde krájen
stažen je a chlazen
padají k obědu
padají k večeři
padají k posedu
večer se zešeří