NOT! - O kapele | Bandzone.cz

NOT! hardcore-grind / Teplice

Profilový obrázek NOT!
Sledovat
Playlist kapely
0:00 / 0:00
  • Zlo
    NOT!
  • Děd a fet
    NOT!
  • Sen
    NOT!
  • Hoří, má panenko, Notre-Dame
    NOT!
  • Jarní tání
    NOT!
  • Běžim nahej lesem
    NOT!
  • Čert aby mě...
    NOT!
  • Anděl zkázy
    Není kam jít
  • Svědek Jehovův
    Není kam jít
  • Degenerace
    Není kam jít
  • Jsem negativní
    Není kam jít
  • Mrtvej chlap
    Není kam jít
  • Není kam jít
    Není kam jít
  • Přímá volba
    Není kam jít
  • Apocalypto
    Není kam jít
  • Směr
    Není kam jít
  • Smrt vstříc
    Není kam jít
  • Tak pojď
    Není kam jít
  • Až přijde pravý čas
    Není kam jít
  • Arnoštek
    Není kam jít
  • Báseň 2012 (text by Jack Kerouac 1962)
    Nezařazeno
  • Láska 2012
    Nezařazeno
  • Žrádlo 2012
    Nezařazeno
  • Šán ečto 2012
    Nezařazeno
  • Kosti 2012
    Nezařazeno
  • Další, starší ráno (CD "15 let přes mrtvoly"/2011)
    Nezařazeno
  • Jen tak hrát, na všechno srát! (CD "15 let přes mrtvoly"/ 2011)
    Nezařazeno
  • Přes mrtvoly (CD "15 let přes mrtvoly"/2011)
    Nezařazeno
  • Cesta životem (CD "15 let přes mrtvoly"/2011)
    Nezařazeno
  • Něco se mnou je (CD "15 let přes mrtvoly"/2011)
    Nezařazeno
  • Hydra (CD "15 let přes mrtvoly"/2011)
    Nezařazeno
  • Smrtelná kocovina (CD "15 let přes mrtvoly"/2011)
    Nezařazeno
  • Kritická situace - One of those (cover by NOT! 2003)
    Nezařazeno
  • Sráč (CD split Unleash (Jap.) x Not! - 2003)
    Nezařazeno
  • Sportu zdar! (CD split "Frdacref"/2010 )
    Nezařazeno
  • Nu - Mental (CD split "Ferdacref"/2010)
    Nezařazeno
  • Trash (CD split FSFI x Not!/2006)
    Nezařazeno
  • USA (CD split FSFI x Not!/2006)
    Nezařazeno
  • Můj drahý příteli (EP split Sheeva Yoga x Not!/ 2001)
    Nezařazeno
  • Ploty (CD split FSFI x Not! /2006)
    Nezařazeno

Členové skupiny

Profilový obrázek strýček yOZIy

strýček yOZIy

39 let / Teplice u Krupky
Nástrojové obsazení: Jódlování, Ukulele
Profilový obrázek Kurt_Teplice

Kurt_Teplice

38 let / Teplice
Nástrojové obsazení: Banjo
Profilový obrázek tm

tm

44 let / Krupka
Profilový obrázek cryptomlok

cryptomlok

14 let / teplakovice city
Nástrojové obsazení: Rap
Profilový obrázek machoz

machoz

45 let / Teplice
Nástrojové obsazení: Mrdanga, Shaker

Kontakty a odkazy

Dodatečné info

EXTREME HARDCORE TEPLICE SINCE 1996

Discography: 

V říjnu 2006 oslavila kapela ve svém domácím klubu Božák 10 let své existence...

 

Youtube Video ofqJchir3pwYoutube Video ofqJchir3pw

 

V roce 2006 jsme taktéž založili seskupení spřátelených kapel, pod názvem FERDA CREF (Not!, Požadovaný stav mysli, Uroboros)...pod jehož hlavičkou pořádáme hudební akce a jiná kulturní vyžití :-)

profil na myspace:

  http://www.myspace.com/notfastcore

 

 

 

  

 

kapela:

 

Páca - náčelník kmene Hašišů, vyvolávač deště

Bali - 4 koňské žíně, řev nadrženého bůvola

Ozi - 6 koňských žíní, jekot kojotího mláděte

Machoz -  tamtamy

Srpik - 6 koňskych žíní,chuze po provaze a td....

 

LINKS:

 

 

 

ARSEDESTROYER ( XXX Teenass grind/noise core !!! )                           
BIRDFLESH ( Geniální grind ze Švédska )
CORRUPTED ( Hustý sludge core z Japonska )
C.S.S.O. ( Japonský originální grindcore )
DAHMER  ( Kultovní a již rozpadlý grind nářez z Kanady )
DISCORDANCE AXXIS ( Totální grind/fastcore násilí z USA )
D.R.I. ( Co dodat ? Thrash or die !!!! )
DROPDEAD ( Extreme HC z Usa )
ENTRAILS MASSACRE ( Agilní mosh HC/grindcore z bavor )
KRIGSHOT ( Projekt Nasum a MOB 47 na tisíc otáček)
LOCUST  ( Originální pojetí HC z USA )
LOS CRUDOS ( Legendární thrash nářez z USA )
MOB 47 ( Nejlepší hardcore/ punk navždy !!!! )
NÁZOR ( Punkrock ze Žďáru nad Sázavou )
NEEDFUL THINGS ( Grindcore as fuck z Pardubic )
NĚMÁ BARIKÁDA ( Crustcore z východních Čech )
PETROGRAD ( Melodický punk se zpěvačkou )
PHOBIA ( Americký grind terror )
PLEDGE ALLIANCE ( Old school HC z Rakouska )
REGURGITATE ( Gore grind učebnice ze Švédska )
SAYYADINA ( Objev ze Švédska, ultra rychlý grind/fast core )
SKRUPEL ( Německý extreme HC )
SLIGHT SLAPPERS ( Power violence z Japonska )
SPACE TO BEING ( Extreme HC z Boskovic )
SPAZZ ( Chris, Max, Dan a asi nejlepší Power violence z Bay area )
TOTAL FUCKING DESTRUCTION ( ex BRUTAL TRUTH a grind tornádo z USA )
UNCURBED ( Výborný crust ze Švédska )
YACOPSAE ( Power violence ze Německa )
 


Bio a historie

Not! - hodní chlapci z Teplic co to mají rádi trošičku fast...To se takhle jednou ...... tam na severu pod kopcem..... za starých dobrých časů knakových.....v Teplákovicích městě neřesti ..............sešli 4 vyhulený násosky a s povolením mocností pekelnejch založili spolek psychopatů pod názvem NOT! ve složení Páca-zpěv,Machoz-bicí,Vlasta-kytara,Tomí-basa,zpěv.......byl podzim...léta páně1996...čas zklizně............V týhle sestavě jsme odehráli pár koncertů,hráli jsme tenkrát takovou divnou směsici hardcore/punk/crust/grindu, tý doby se zachovala jedna nahrávka ze zkušebny,kterou jsme nijak nerozšiřovali.No apřišlo jaro 1997-kapela se rozpadá na dvě kapely,důvodem byly neshody v názorech na hudbu ...to víte s psychopatama je to holt těžký no!Kapela kde zůstali Vlasta-kytara a Machoz -bicí si ponechala název NOT! a pokračuje s tvorbou ve stejném duchu.Samozřejmě přibrala nové členy Filcka-zpěv,Jasan-zpěv,Timur-basa......později vystřídal Filcku ve zpěvu Salám...Druhá kapela se jmenovala SELFMADENOISE hrál zde zbytek a zároveŇ i bubeník zNOT!,no dyk  to řikám psychopati..,na tu dobu hrají dobrý crust/grind(jestli máte někdo doma kompilaci Teplické nezávislé dny 1997-KNAK je tam jedna jejich skladba Suffer jam.)O rok později se SELFMADENOISE rozpadají a zůstávají pouze NOT! v nové sestavě odehráli pár koncertů a nahráli živou nahrávku ve zkušebně,kterou opět nerozšiřovali..V létě 1998 byla kapela nucena tehdejší zpěváky nahradit.Důvodem nebyli osobní konflikty,ale prostě to,že to nešlapalo hudebně.Proto začal v NOT! znovu  zpívat Páca,opět následovali nějaké koncerty,ale i pár problémů.Mezi nejhorší patří vykradení zkušebny a následná púlroční pauza.No ale pak přišel podzim1999 a my jsme konečně něco nahráli demo-Otevřte oči přichází..(byl to takovej průřez naší dosavadní existencí) Ještě musíme zmínit,že jsme byli nuceni to nahrát bez basy, protože náš milostivý basák Timur se na nahrávání prostě nedostavil.Nějaký čas hrajem a koncertujem jen ve třech.Skladby z dema se objevují na některých kompilacích... Hlasy z podzemí vol.4...Czech core comp.tape2(zde jsme si vysloužili přezdívku sypači brambor).Ještě toho roku začínáme zajíždět nového basáka Baliho(takový kuře,byl strašně rád,že mu řikáme Calimééro)Bali to snáma drží , máme novej matroš a tak  na podzim 2000  jedem  nahrávat-Play fast or die!Nahravka vychází 2001jako split s Ostravakama Sheeva yoga(power violence).Potom někdy na přelomu jaro léto 2002 přichází hrát druhou kytaru Srpik.Je to magor(,na první zkoušce se tak zhulil,že omdlel a pochcal se) Když už jsme měli najetý dvě kytary tak Vlasta začal jezdit makat doDojčlandu.Bylo to na hovno chvíli tam,chvíli tady a proto  v únoru 2003jedeme nahrávat bez něj. Vlasta pak snáma ještě odehrál pár koncertů a definitivně opouští kapelu v červnu 2004 asi tak 14dní před našim mikro tour England,kam měl jet s náma.Sˇkoda Vlasta dobrej kytarák a hlavně tahoun NOT! Nahrané věci pak vyšli na splitku s Rabies(jihočeský fascore),na splitku s japončíkama Unleash a na kompilacích Daying Allive/Living Death(česká scéna),Northcore kicks ass(kapely ze severu čech). O necelý rok později koncem jara začátkem léta2005,přivádí Srpik do kapely svého kamaráda Oziho,další magor,na post druhé kytary.V červnu jsme pak šli nahrávat.Zatim ještě bez Oziho,teprv se to učil.Vyšlo 2006na split s FSFI(mosteckýgrindcorepekerle).Od tý doby hrajem ve stejný sestavě.Srpik si teda udělal roční pauzu(makal venku),ale vrátil se bastard. Má taky jediný štěstí.Anebo my? Kapela má za sebou  not!nou řádku vystoupení po vlastech českých, slovenských, německých, či britských. Tvorba je ovlivněná dobou, ve které vznikaly různé nahrávky a stylově se pohybuje od grindcoreových, metalových začátků, přes hardcore, crust, trash, hardcorepunk....ustáleně tomu všemu bordelu říkáme extreme hardcore:-)

"NIČ MI NIEJE" TOUR 2008, 5. - 11. května 2008/ SHEEVA YOGA, xDISNEYx, NOT!, KUMURU/ Ostrava, Bardejov, Banská Bystrica, Bratislava, Trenčín

Turné se Sheeva Yoga, xDISNEYx a Kumuru bylo domluveno relativně v předstihu, takže tím odpadly největší problémy - peníze a volno v práci. Brzy jsme si každý všechno vyřešili, popůjčovali a našetřili, a tak už zbývalo jen trochu štěstí, aby si některý z nás do té doby nezlomil ruku, nebo si jinak nepodlomil zdraví. Naštěstí jsme se všichni dožili května bez újmy a tak jsme mohli vyrazit. Společné turné oficiálně začínalo 5. května 2008, tedy v pondělí. Nedalo nám proto, abychom se jako NOT! ještě nezkusili po cestě do Ostravy někde upíchnout, a to alespoň v sobotu. Nejdříve jsme měli rozjednáno Brno přes Marka ze SAARS a když bylo jasné, že z toho nic nebude, pokusila se nám pomoct Eliška z Jihlavy, bohužel ani tato akce z pochopitelných důvodů nevyšla, přesto jim děkujeme za snahu. Začátek turné se tedy nevyvíjel v nejzářivějších barvách, ale nedali jsme se tak snadno a prostě jsme stejně v sobotu, 2 dny před prvním koncertem vyrazili. Následovaly dva perfektní večery v přírodě u ohně, gurmánské hody a celkově jsme se výborně naladili na začátek tour. V pondělí jsme se konečně dočkali a vyrazili jsme směr Ostrava. Přijíždíme včas a s hledáním klubu Bogota nemáme sebemenší problém, v klubu skoro nikdo není, ale jelikož je normální všední den, ani nás to moc nepřekvapuje. Jdeme se na chvilku projít do nedaleké Stodolní ulice a při návratu potkáváme Fida, kytaristu ze Sheevy a xDISNEYx v jedné osobě. Odcházíme s ním zpět. Postupně se začínají do klubu trousit i ostatní členové kapel... Nastává seznamování, popíjení. Ute Fitta mě poráží ve fotbálku a moje chlapská ješitnost mi nedovoluje jet s ní na turné. Jdeme to společně oznámit s vážným obličejem ostatním, ale jelikož mě pak poráží ještě dvakrát a tím naprosto ničí moje ego - rozhoduju se, že do toho jdu, protože už stejně není co ztratit. Na tenhle koncert, kde kromě našich tří band, vystoupily ještě dvě slovenské kapely, dorazilo lidí opravdu málo, ale i tak jsme si všichni parádně zapařili, ostatně závěr si už moc nepamatuju. Spíme u Skuldy, Vikiho a Ute na bytě. Ráno po probuzeni si z vyprávění ostatních doplňuju paměť a pak se jde nakoupit snídaně. Lehce se popíjí a pokuřuje a čeká se na Skuldu, který musel jet ráno vlakem do Olomouce pro pronajatou dodávku, s kterou se na Slovensko vydáme. Kolem poledne nastává další ohrožení celé tour - Fido je od včerejšího koncertu nezvěstný. Po usilovném hledání a pátrání se konečně spojujeme s Fidem a může se jet. Jako posledního nabíráme v Ostravě Petera, basáka xDISNEYx. Ten tichý hoch, kterého si pamatuju ze včerejška je dnes úplně někdo jiný a je ho plná dodávka. Konečně a samozřejmě pozdě vyrážíme ke slovenským hranicím, a to v sestavě: Skulda (Sheeva, xDISNEYx) - terror driver no. 1 Fido (Sheeva, xDISNEYx) Viki (Sheeva) Peterko (xDISNEYx) Ute Fitta (xDISNEYx) Machoz (NOT!) - alien driver no. 2 Páca, indiánský náčelník kmene Hašišů (NOT!) Bali (NOT!) - hard driver no. 3 a já - Ozi (NOT!) Krátce po překročení hranic nám začíná být jasné, že do Bardějova přijedeme pozdě. Nemá smysl se honit a tak ještě dáváme krátkou pauzu na benzínce, při odjezdu mi ten tichý Peter zavřel tři prsty do dveří dodávky a já se opět začínám obávat o osud tohoto výletu. Ute mě prsty ošetřila a i když jsem si tím nebyl naprosto jistý, uklidňuju zbytek posádky, že to je v pohodě, a že budu moct bez problému hrát - naštěstí se tak i stalo (trsátko jsem udržel!). Do Bardejovského klubu Castella dorážíme okolo deváté hodiny a vzhledem k tomu, že akce původně měla končit v deset, to je docela pozdě. Poprvé se setkáváme s Ferem, basákem a řvounem bardejovské alternativní prasopalové kapely Kumuru, která se k nám tímto koncertem přidává a jede s námi tour. Fero je překvapivě v pohodě kvůli času a když se ještě přidají problémy s mikrofony, akce začíná okolo desáté hodiny. Koncert proběhl opět za skromné účasti diváků a poté následovalo bližší seznamování se soukmenovci z ostatních kapel. Celý večer se nesl ve znamení R´n´B (rum a borovička) a již během chvíle přeskočila mezi námi všemi jiskra, začali se zpívat veselé písničky o tom: jak plavali vo Váhu hovna tri a Slováci mysleli, že sú to ondatry...a jak kluci od Zvolena ho mají až po kolena, obsluha se smála, my taky a když Fero zavelel k odchodu, matně si pamatuju jeho zděšení z toho, s kým to vlastně jede po slovenských městech na tour. Jak jsme se dozvěděli, Fero pracuje v občanském sdružení, které se stará o postižené romské děti - myslím, že si tu noc přišel jako v práci a to byl asi jediný důvod, proč dokázal být stále v klidu, když nás po překrásném bardejovském náměstí vedl do centra svého sdružení, kde jsme tu noc měli přespat. Na místě už bylo připraveno jídlo a samozřejmě borovička, chvíli s náma pobyl a po sdělení plánu na zítra se odebrala jeho kapela domů. Značně rozveselení jsme ještě dlouho hráli na kytaru, zpívali a popíjeli, než začali postupně všichni odpadat. Nejdéle jsme vydrželi já s Peterkem a rozjeli jsme šílenou opileckou improvizaci. Když už na nás začali všichni, kteří nepochopili naše umění nadávat, sebral jsem ten zbytek střízlivosti a dobrovolně zalehl do spacáku. Peterko už žádný zbytek střízlivosti nenašel. Ale, jak jsme se mohli přesvědčit za celou dobu tolikrát, banda ostravská je dokonale sehraná, a tak Ute po chvíli docílila toho, že i on vlezl do spacáku. Ráno se po skupinkách vydáváme na obhlídku města a scházíme se v předem domluvenou dobu, jelikož nás Fero všechny pozval k sobě domů na oběd. Brambory se zelím byly úžasné a brzo zbyla jen prázdná mísa (moc děkujeme Ferkovo ženě). Odpoledne vyrážíme do Banské Bystrice. Do Tartaros Rock Pub dorážíme po chvíli bloudění a ptaní konečně včas. Je to sympatický klubík a hlavně už při našem příjezdu je tu hodně lidí. Pivo opět nic moc. Myslím, že se koncert líbil, lidi pařili, prodali se nějaké věci z distra. Po sedmi letech jsme pokřtili společné EP SHEEVA YOGA x NOT!. Jedinou chybou večera bylo odkouřené Fidovo kombo, naštěstí jsme měli sebou taky kompletní kytarový aparát, a tak jsme mohli celý týden dohrát v pohodě. Po koncertě nastala klasická mela a mé vzpomínky dostávají značných trhlin. Cestou na nocleh jsme s Vikim a Ute zpívali staré šlágry Káji Gotta - všichni tři jsme pak museli spát v autě. Ráno po nóbl snídani v nóbl vile, kde ostatní nocovali, se vyráží na prohlídku města spojenou s návštěvou muzea Slovenského národního povstání. Zděšené pohledy u pokladny nám dávali jasně najevo, jak po ránu vypadáme a za studentské vstupné nás rádi pustili dovnitř - hlavně pryč od nich. Bylo to perfektní - zbraně, uniformy, propagandistické materiály, plakáty...jednoho hlinkovce tu i zaměstnávali (dokonalý živý exemplář!). Po prohlídce je čas na piknik v parku před muzeem mezi tanky a obrněnci, při kterém jsme se, notně ovlivněni propagandou z muzea, oslovovali jako čechobolševici a američtí buržousti. Jelikož nám odpadl koncert v Nitre, kde jsme měli zahrát ten večer, měli jsme volno a po domluvě s Ivuškou, které kupodivu nevadilo, že bychom u ní ještě jednu noc přespali, jsme přemýšleli, co s volným večerem...Ten den měla hrát v Banské Bystrici THEMA 11, takže se rozhodlo - jde se na emo! Těsně před jejich koncertem se k nám donesla zpráva, že Thema visí v Maďarsku s rozbitou dodávkou a nepřijede. Neváhali jsme proto a s aparátama a vším potřebným jsme jeli do onoho klubu zkusit, zda by bylo možné, dát zde Bánskobystrické repete. Dvě kapely, které tam měli hrát spolu s Themou už byly na místě a po domluvě se rozhodlo, že tam může zahrát pouze jedna kapela z nás. Výběr padl na Sheevu, která včerejší koncert kvůli kombu ukončila trochu předčasně. Po těch dvou kapelách tedy nastupují Sheeváci a s pozdravem, že jsou Thema 11, začínají sypat svůj hněv na nic netušící diváky. Někteří byly zaskočeni, co že je to za divné emo, popřípadě co to teď Thema hraje, v přesvědčení, že jsou to opravdu oni. My ostatní jsme se chopili rolí v kotli a s předem připravenou choreografií zajíčka ve své jamce, jsme už tak bláznivému koncertu nasadili korunu. Nastává opět okno a...spánek v autě. Jen vím, že jsem tu noc (respektive ráno) usínal se slibem - straightedge od zítřka a navždy. Sliby - chyby! V pátek se loučíme s naší hostitelkou a vyrážíme do Bratislavy. To co se dělo v dodávce asi nemá smysl moc popisovat. Ano uhodli jste - pili jsme a musím přiznat, že to dopoledne asi nejvíc z celé tour:-). Jediný střízlivý byl chudák Bali, který musel řídit a který si za tuhle cestu zaslouží vyznamenání. Stage diving v dodávce, zpívání a další nepublikovatelné věci (ostatně jich za celou dobu bylo víc)...Do Bratislavy dorážíme opět včas. Koncert se odehrává v garážích pod přístavním mostem. Je to soustava garáží na odlehlejším místě. Funguje to tak, že se otevře jedna z nich, tam se usídlí kapela a lidi stojí venku. Bylo krásně a lidi se začínají pomalinku scházet. S NOT! jsme hráli první, ještě za světla. Po nás hráli xDISNEYx, kteří se jako vždy moc líbí a již za postupné tmy se začínají hýbat lidi. Na Fidovi je pomalinku vidět, že dnes svou míru neodhadl. Když hrál pak hned v zápětí ze Sheevou, byl čím dál unavenější, což se jaksi malinko promítlo i do jeho výkonu...a tak pak dostal od ostatních vynadáno. Lítostivě celou noc tvrdil, že už bude hrát jenom disbeat a byl z toho chudák nešťastný...(další koncert to ale myslím maximálně napravil). Poslední v garáži zahráli svůj alternativní prasopal Kumuru. Následovalo (jak jinak) opětovné doplnění tekutin a po sbalení věcí jsme se rozdělili na dvě skupiny a šli spát na byty k pořádajícím Martině a Mišovi. A je tu sobota a bohužel již poslední koncert, tentokrát v Trenčíně. Jelikož to tam není daleko, nemohli jsme si nechat ujít malou procházku po Bratislavě. Opět je nádherně (celkově počasi vyšlo parádně) a pak hurá do Trenčína. Koncert se odehrává v klubu Lúč (snad nějáký kulturák z komunistických časů). Vevnitř se nekouří, ale je nám hned jasné, že by to snad měla být jediná nevýhoda, a že by to vůbec nemuselo dopadnout špatně - jak se taky potvrdilo. K našim čtyřem kapelám se zde přidávají ještě tři další a sice: HIPPIE KILLER, HIBAKUSHA, DEPRESY MOUSE, kteří se taky vracejí z tour. Završili jsme tak dva různé výlety společným hraním a tato trenčínská akce byla za celou dobu dle mého názoru nejlepší. Přišli lidi, pařilo se v kotli od první až do poslední kapely a šikovný zvukař udělal velice pěkný zvuk (díky!). Pořadí bylo následovné: HIPPIE KILLER, HIBAKUSHA, DEPRESY MOUSE, xDISNEYx, NOT!, SHEEVA YOGA a KUMURU...Všechny kapely zahráli výborně a lidi pařili jako za celé tour nikde. Něco se prodalo a utržený honorář nám alespoň trochu vytrhl trn z paty před návratem domů. Po koncertě se v širokém muzikantském kruhu debatovalo o hudbě, o životě - a pilo se. Fero a jeho Kumuru se ještě tu noc vraceli do Bardějova, takže proběhla děkovačka, obdarovačka a loučení. Byl to parádní večer...spal jsem v autě. V neděli jsme vyrazili docela brzo do Ostravy, protože nám tepličákům bylo jasné, že nás ještě čeká daleká cesta z Ostravy a ranní vstávání do práce. Nálada byla dobrá, ale přeci jen na nás doléhalo to, že už je konec a my se budeme muset rozloučit, když jsme si během tak krátké chvíle na sebe zvykli, rozuměli si, a padli do oka. Před zkušebnou Sheevy překládáme věci do našeho auta a pak nastává výměna triček, LP, CD a dojemné a smutné objímání a loučení. No a samo, že nesmí chybět ani předběžná domluva další společné akce a dalšího střetnutí na pódiu nebo v kotli. Rád bych poděkoval všem lidem, kteří se o nás během tour starali, krmili nás, napájeli a poskytli nocleh. Všem, kteří přišli na koncerty a podpořili nás. Ostravákům ze SHEEVA YOGA a xDISNEYx za možnost s nima jet, za organizaci a za to, že jsou takový jací jsou! Ferovi a jeho kumpánům do Bardejova za pomoc a společnost (ať vám to šlape!) a v neposlední řadě borovičce! Díky všem kapelám a fanouškům, s kterýma jsme hráli, a kteří nás podporují a Fráňovi a našemu domácímu klubu Božák v Teplicích za support, zkušebnu a pivo. OZI PS: Jestliže někdo po přečtení tohoto reportu nabyl dojmu, že je vlastně celý jenom o chlastu, ať si ho prosím přečte ještě jednou, pečlivě a pomalu. Určitě tam najde i něco jiného.

OSTRAVSKÝ DOVĚTEK:

 Papír snese vše…to je základní premisa, které se během psaní tour reportů snažím držet. Ne vždycky to jde. Člověk musí neustále balancovat na hraně… Popsat všechno popravdě a riskovat tím, že ostudu, kterou se svou kapelou při pobytu v zahraničí natropil, se ještě rozšíří na domácí půdě. A to všechno díky hloupé ješitné touze dokázat si, že jsem spisovatel.:-). Anebo to tak trochu poupravit, trošku vycídit rodinné stříbro a tvářit se, že na turné byli NAPALM DEATH, a ne čtyři posránkovské kapely z dolní, horní, které si myslí, že se svým přitroublým rachotem dobijí Slovensko. V obou případech, ať se rozhodnete tak nebo onak, však ukojíte svoji touhu po tom být dalším Balzakem, Dostojevským apod…a to je hlavní!!! Dilema pravdomluvnosti mě pronásledovalo už při popisu posledních dvou turné kapel SHEEVA YOGA a DISNEY, a teď jsem jenom rád, že Ozi z NOT! narazil na ten samý problém. Už jsem si totiž myslel, že se zamotávám v kruzích, vytvářím si neexistující chiméru, hraju v divných kapelách (to je možná pravda), stavím si nesmyslné hradby relativní pravdy…ale až Ozi mě přesvědčil, že pro obavy existuje objektivní příčina. Nemá ji smysl nějak rozlouskávat, prostě tady je. Jediná možnost je lavírovat mezi dvěma extrémy. Jak to doopravdy bylo anebo jak chcete vy, aby to bylo…Ozi tento rozpor vyřešil elegantně a diplomaticky. V místech, když už by byl popis za hranou toho, co může vyjít ve fanzínu pro náctileté modeláře (co jiného ten zkurvený Buryzone je?), prostě napsal, že už si to nepamatuje, protože měl okno. Já mám na rozdíl od Oziho tu smůlu, že okna nemívám a pamatuju si všechno. Navíc jsem zrovna na tomhle turné některé dny vůbec nespal, abych si toho zapamatoval co nejvíc. Čili mi to teď nedá, abych se s vámi nepodělil o chvilky, kdy měl Ozi okno…Na druhou stranu, ti co už nějaký můj tourreport četli, nebo nedej perkele to turné se mnou prožili, ví že lžu, kudy chodím a v toureportech obzvlášť. Takže je jen na vás, čemu vlastně uvěříte. Dvě kapelky, které v Ostravě hrály, a které Ozi opomněl rozpitvat, protože ho zrovna Ute týrala ve stolním fotbálku, se jmenovaly HOPSASALA a VOCATIO INFERNA. Obě dvě jsou z Čadce, anebo blízkého okolí… První s legendou Ozónem za basou mydlí parádní surový d-takt, který všech 20-25 přítomných, kteří se v onen pondělní večer do Bogoty dostavili alespoň zvedl ze židle. Trio VOCATIO INFERNA jsme poprvé slyšeli před měsícem v Čadci a zcela upřímně, pro mě je to překvapení roku, a v současnou chvíli slovenská kapela, která mému sluchu lahodí nejvíc…prostě nejlepší čobolský hárdkór těchto dní?. V sestavě kytara+bicí+zpěv předvádějí borci excelentní power-violence, styl který už dávno není populární, a který moc kapel nehraje, protože ho není zas tak jednoduché zahrát. Pokud máte rádi CHARLES BRONSON, CROSSED OUT, SPAZZ, anebo IRON LUNG, nenechte si kluky ujít. V létě má spatřit světlo světa split 7“ VOCATIO INFERNA/IDIOT´S PARADE…už se nemůžu dočkat. Zvláštní bylo, že poté co dohrály obě slovenské kapely, nastal radikální odliv už tak dost prořídlého publika. Těžko říct, čím to bylo. V každém případě se Ostrava co se týče návštěvnosti začíná podobat velkoměstům. Koncertů se navršilo po kokot. Na jaře 2008 byl v Ově prakticky každý týden aspoň jeden koncert, a pomyslný jazýček vah se přechýlil. Lidi se prostě přesytili, a koncertů je víc než jsou schopni zkonzumovat. To je ta lepší varianta. Horší je, že lidi přestal HC zajímat vůbec. V každém případě od WMZH Kollektivo do podzimu nikdo žádný koncert neuvidí…no možná jeden v létě, 15. 7. pro běloruskou PARTIYJU. Co se dělo po cestě do Bardějova a přímo v tomhle městě s jedním s nejkrásnějších středověkých náměstí vám rozhodně líp poslouží Ozi. Lezla na mě nějaká chřipka, takže jsem byl úplně mimo. Už za ty dva dny, které jsme spolu strávili, se začalo projevovat, že jsme z dost podobného těsta. Znali jsme se s NOT sice už předtím, ale až teprve v „útulných“ prostorách dodávky při dlouhých přejezdech ze štace na štaci člověk pozná ty pravé kamarády?. Jako zapřísáhlý industrialista mám teorii, že neradostné životní prostředí (ze kterého, obě kapely pocházíme) má na lidskou náturu specifický vliv, který je třeba do rybníkářské malebné krajiny Jižních Čech nepřenosný. Prostě smysl pro absurdní a hodně nekorektní humor, spojený s láskou k látkám měnícím stav mysli, je tak nějak v základní životní výbavě všech těch, kteří se narodili v krajích s imisemi víc než 500µg.m-3. Jinak by zme ty povrchové doly a hučící železárny asi nepřežili. Velmi přátelské pouto mezi námi se ještě utvrdilo po příjemných dnech v Banské Bystrici, kde koncert (koncerty) byly luxusní, konečně přisli lidi..a vůbec tam bylo hrozně fajn. První alkovrchol turné jak už Ozi zmínil, nastal v páteční dopoledne během přejezdu do Blavy. Ozi je velmi skromný člověk a proto zapomněl zmínit, že k tomu, že to dopadlo, jak to dopadlo, přispěl značnou mírou on sám. Tož to bylo tak. Celou noc jsem se se slečnou hostitelkou za pomocí borovičky a červeného vína učil Bohrovu teorii pohybu elektronů. Já vím, že s tou fyzikou to zní jako hodně přiblblá výmluva, ale je to pravda pravdoucí. Přece kdybych paní domácí ošukal, tak se o to normálně podělím..to dá rozum. V každém případku nám kolem osmi došel chlast, takže jsme poté, co Ivuška absolvovala zkoušení z oné přitroublé teorie, která tvrdí, že každý elektron má svoji dráhu a rotuje si po ní, jakou rychlostí se mu zachce, načež jsme šli do obchodu, s tím že si uděláme pěkné ráno s červeným vínem a ještě spícím klukům a holkám koupíme snídani. Jako první jsme probudili Oziho a Ute, kteří chrněli v autě. Vypadali jak vyorané myši, takže jsme jim nechali chvilku, než se vysoukají ze spacáku, trochu se proberou. Jako slušně vychovaní hárdkóristi jsme mezitím šli připravit snídani a ochutnat ten modrý portugal, co vypadal obzvlášť červeně. Když už byla snídaně připravená, portugal pomalu dopitý a my s Ivkou potřetí během dvanácti hodin napraní, rozrazily se dveře a vstoupil usměvavý Ozi, vonící na sto honů svým straight perspirantem, s flaškou Stalinových slz pod pazourou. Samým štěstím jsem skoro taky uronil slzu. Tepličáci po celé turné vytahovali z nějakých prapodivných skrýší další a další flanděry destilátu, ale tohle byla opravdu trefa do černého. Takže nikdo jiný než Ozi neodstartoval ten pekelný den, který se kdysi slavil jako den osvobození…Pro nás to bylo taky osvobození…od všech společenských konvencí. Během asi hodiny se velká část naší výpravy proměnila do stavu, ve kterém se někdy nenalézáme ani hodně po půlnoci…teď bylo chvilku před polednem. Prakticky každý kdo vstal, posnídal nějaký ten chleba s tofu a okurkou, plus tak čtyři až pět malých vodek. Když došla vodka, přišly na řadu nezměrné zásoby slivovice v Ivčině sklepě, kterou pracovitý Peter za pomocí hadičky osobně čepoval s demižónů. Rozhodli jsme se s Fidem, že za tak pěkné ranní pohoštění předvedeme majitelce něco z ostravského folklóru. Vybrali jsme ostravský bodyshot, což je etnografický prvek, který snad nejlépe dokáže vyjádřit sílu kamarádství. Není divu, že toto vroucné vyjádření přátelství vzniklo právě na Ostravsku, v drsném kraji horníků, kteří nikdy nevěděli jestli ještě vyfárají živí, hutníků, které mohlo prsknutí tavícího se železa zmrzačit nadosmrti. Zde v ocelovém městě bylo kategorickým imperativem všedních dní: MUSÍME SI POMÁHAT! A přesně o tom ostravský bodyshot je. Po poledni jsme po dopití všech vytěžitelných zásob vyhledali dodávku a vyrazili směr Blava. Abych se přiznal djížděl jsem z toho požehnaného místa jako idiot. Má vůle podlomená chlastem se zlomila před žadoněním Ivky, že mi udělá pěkné emo malování, k té mojí šmrncovní emo-patce. No co vám budu vykládat, na levé ruce černé nehty, na pravé červené a malování ze které by se nemuseli stydět ani NAGASAKI PENSION, nebo jak se ty piče jmenujou. V bystrickém Tescu, kde jsme se prozíravě stavili pro víno (bylo třicet ve stínu, kdo má to tvrdé kurva pít), jsem měl dojem, že mě zde na ultrakatolickém Slovensku musí během pěti minut arestovat. Nestalo se a my pokračovali v hvězdné jízdě. Jeden z dalších highlightů nastal někde kolem Žiaru nad Hronom. Matně si vybavuju, že to byla zastávka někde v poli, původně asi na chcaní. První co vypadlo z auta, byl jako žok ožralý Fido. Svalil se do polovzrostlé řepky jako pytel. Hned po něm jsme vypadli z auta Viki a já, následováni zbytkem. Další matný moment, který mi jako zášleh po výstřelu z děla utkvěl v paměti, je že se s Vikim mlátíme někde v poli (já v úžasném pruhovaném emo-tričku, které jsem nafasoval od Oziho), zatímco Fido s kalhotami na půl žerdi močí přímo do trasy mezistátní silnice Banská Bystrica-Bratislava. Jakmile šoféři okolojedoucích aut minuli tyhle dva výjevy a předjeli stojící dodávku, naskytl se jim pohled na Petera, který grcal prakticky v celém prostoru oplechované autobusové zastávky. Kluci z NOT seděli trošku zaraženě v autě, jako by z hrůzou čekali jestli todle alkoholické rozežrané zoufalství bude ještě gradovat. Moc se jim nedivím…Zbytek cesty do Blavy už měl „sestupnou tendenci“. Koncert na garážích už Ozi taky popsal, takže se zarazím jenom u jedné věci, a to u KUMURU. Nevím jestli to bylo tím, že jsem je slyšel potřetí za sebou a konečně jsem si na ně zvykl, anebo tím, že ten garážový zvuk má zvláštní kouzlo, které mě vždycky chytne, ale zrovna v Blavě byli parádní. Neskutečná, občas pořádně krkolomná (tady to má jenom pozitivní konotace) skloubenina rychlého HC, se špetkami emo-violence, východoevropské alternativy s divokými lidovými výjezdy. Strašně blbě se to popisuje, a věřte mi na první poslech strašně blbě i poslouchá, ale kdo vytrvá, bude odměněn. V záplavě dnešních vývarů a x-tých kopíí je muzika KUMURU příjemné osvěžení. Poslední extempore tohoto dne nastalo, když jsme odjížděli k Mišovi a Martině na byt. Oba dva hrajou v relativně radikální a zásadové kapele STEH. Neznamená to, že nemají smysl pro humor. Ale pochopit debatu o tom, že NOT vlastně znamená Národní odpor Teplice, a že po tomhle turné končí DISNEY a NOT svou činnost, prodávají aparáty a nástroje, aby si mohli nakoupit půltuny cínu, ze kterého budeme odlívat cínové esesáčky a jezdit s nima v distru po koncertech, není zrovna jednoduché. Navíc, když my umíme tak dobře lhát, že už snad ani není cítit ten sarkasmus a obrovská dávka nadsázky. A to přestože k tomu hraje finská dechovka. Tomu přece nemůže nikdo uvěřit… To je v podstatě asi všechno, čím jsem chtěl Oziho diplomatický tour report doplnit. Stejně jako chlapci, jsme i my ještě chvilku po vzájemném rozloučení se slzou v oku hleděli tím směrem, kde hořely Drážďany….ehh…co to melu, pardon, Teplice…a nehořely. Důkazem naší vzájemné spřízněnosti, která začala už v roce 2001 tím společným sedmipalcem, následovaným o sedm let později společným turné, budiž i tento společný toureport.

 

ENGLAND MICRO TOUR NOT!

                                                                       fotky z tour zde!!!

     Takže potřebovali jsme prachy, dodávku, volno v práci. Všechno nějak tak klaplo a tak jsme mohli vyrazit. Narychlo jsme ještě udělali trička, placky a napálili jsme CD + jednoduchej obal. Nutno podotknout, že nebýt Petry, která domluvila koncerty v UK, Ráčka, kterej nějak tak obstaral zbytek koncertů a Machoze, kterej sehnal dodávku, tak jsme snad ani nikam nejeli. Jo a málem bych zapomněl, že Bali si tak 14 dní před odjezdem dojebal zápěstí---cha cha..

      Tak všechno OK. Jen nejnutnější věci a můžeme vyrazit. Odjezd jako vždy od Podletný a jako vždy se zpožděním.

     Do dodávky nasedají :

MAXIGENULTRAPALBATTERY- DRIVER 1 – MACHOZ

CELTRÁLNÍ MOZEK NOT ON TOUR – Mr. RACK – RACKEŤÁK – RÁČEK

NEANDRTALPSYCHOVIOLENCESCREAM – PÁCA

NEJVĚTŠÍ DRSŇÁK A TVRĎÁK VŠECH DOB ALIENBASS – DRIVER 2 – BALI

HYPERAKTIVONUKLEÁRNÍGENOKYTARA – SRPIK

POSLEDNÍ MOHYKÁN ULAMBHATAR STOPAŘHAŠIŠALIGÁTOR – ALEŠ N.

TANEČNICE, SOCHA A HÉÉÉREČKA – MARCELA

Výpravy se neúčastní dlouholetá opora kytarista Vlasta,kterej sice taky vyráží do Anglie ,ale ne s náma ale pracovat.Což nám oznámil asi 14 dní před výjezdem takže celkem vopruz(a tim víceméně i skončilo jeho působení v kapele)

     Naskládat všechno do zadní prostoru dodávky bylo docela Puzzle. Ještě rozloučení u PDL, blablabla. A KONEČNĚ JEDEM. Cesta plynula a uběhla v pohodě. První stanoviště HANNOVER – klub STUMF.

    Našli jsme to docela brzo, díky našemu centrálnímu mozku. Měli jsme ještě čas asi 4 – 5 hodin, tak proběhla jízda na dvoupatrovým kole, fotbálek s místníma týpkama, jídlo a píváky. Ulambhatar někam zavolal a večer už jsme měli kostku hašiše jak svině. První hrajem my. Docela v pohodě, lidi moc nepařej. Po nás to rozbalujou DROWNIN BLOOD – už ani nevím co to bylo za styl, ale dobrý. A nakonec  UNDERCROFT – trash/death/insane z Chille. To byl total nářez. Po koncertě se pařilo. Sežrala se sekaná od Drsňáka, zahulilo se jelo se na VAGEN PLATZ, kde proběhla totální kalba největšího kalibru. Ráno místní povídali, že takovouhle kalbu tady nezažili  2 roky. VAGEN PLATZ – nádherná squatomaryngotková vesnička na okraji Hanoveru. Ráno, neboť se nám tam líbilo a měli jsme myslím 3 dny volno ( protože nám nečekaně odpadl jeden koncert), jsme se dohodli, že tam ještě jeden den zůstanem. Lidi tam byli pohodáři, vstřícní a dobří. Pamatuju si na Jense, žil tam už 10 let. Byl nějak u vzniku Vagen pl. Aňa, hubená brejlatá holka a týpek co měl v maringotce mražák s lahváčema. Během volnýho dne proběhla jízda na kánoji, spánek, prohlídka Vagenu, aut a konopnejch políček. Někoho chtěl píchat rotvailer,…..Další den ráno pár hodin po probuzení odjíždíme směr Holland – Amsterdam.

     Pár kilometrů před Holandem – Škyt škyt a dodávka stojí na dálnici, nádrž prázdná a motor zavzdušněnej. Co teď??? Do minuty jsou tam policajti, naštěstí jsou OK a po krátkym rozhovoru s nima odjíždí Socha pro 10 litrů nafty. Nalejem to tam a nic. Takže znova pro naftu.  A nic. Nakonec nás táhnou na laně policajti do Holandu na parkoviště pro Tir. Nechávají na sebe kontakt kdyby něco. Po chvíli zkoušení startu – naskočila. Všichni řvou a skáčou do vzduchu, a jedem. Prví kofeeshop v první vesnici za hranicema je náš. Kupujeme Tetuan ex (haš), bílou perlu. Zahulíme a jedeme. Večer jsme někde u Amstru u moře, hledáme místo na přenocování. Nacházíme parkáč u lesoparku. Už je tma, vaříme goju, těstoviny  + fazole. Ráček bouchá šampus, měl narozeniny. Nažrat a spát. Ulambhatar má bolesti břicha. Ráno po snídani a po špeku jdeme přes lesopark k moři. Všichni zhulený jak hovada jdeme místo 3,5 km 7. Stále projíždějí cyklisté a když už jdeme nějak dlouho a moře furt nic, scházíme z cesty přes duny. Konečně moře. Ihned zbíháme hodit koupačku. Potom proběhla relaxace na dunách. Srpa chytnul záchvat a dělá písečnýho ještěra(pro tento vtípek ale nemá pochopení jeden místní týpek ,kterej nás radši obchází hodně velkym obloukem).. Tak je čas jít k autu a jet do Amstru. V Amstru vyrážíme hledat kofeeshop. Někteří máme i chuť na houby. Za dvacet minut jsme v kofíku a kupujeme pár gramů bílý vdovy. S těma houbama to nevyšlo. Kromě toho jsme před sebou měli hranice Belgie. Naskytnul se problém, kde nocovat v Belgii. Socha napsala zprávu ňákýmu známýmu, jestli by neměl nocleh pro 7 lidí. Ňák to klaplo, tak máme sraz v Ostende v námořnickym baru. Přichází týpek s kámošem. Zařídil hotel se snídaní a 3 pokoje. Do prdele to je nářez. OK tak jedem. Bylo to už pozdě v noci. Všichni dávaj sprchu a pak se jde ven na špek. Ráno jdeme na snídani, něco na způsob švédskejch stolů. Všechno možný k jídlu. Po snídani procházka u moře. Myslím na svojí ženušku a sbírám jí mušličky, jo ta snídaně byla s výhledem na moře. A hotel se jmenoval EXSCELSIOR. Všechno jsme měli zdarma. Děkujeme Marcele a chlapíkovi z Belgie za tenhle přepych. Chtěli jsme jet trajektem z Belgie, ale nešlo to. Byl to trajekt jen pro Tir a náklaďáky. Takže jedem podél pobřeží do Francie, kde se naloďujem. Trajekt stál 270 euro. Zrovna pršelo, moře rozbouřený – čtyřmetrový vlny. Drsňákovi je blbě a má mořskou nemoc.Někdo spí,někdo courá po lodi.. Kvůli tý bouřce jsme byli na lodi asi dvě hodiny.

     OK vjíždíme do UK. Hranice jsme projeli jak po másle, jako kdyby tam ani nebyly. Kontaktujem kamarádku Petru a Naheeda.  Za chvíli se srážíme, když nás Petra vidí, řve z okýnka- nazdar hovada. Není moc času tak rychle vyrážíme. V 5 je zvukovka v Hitchinu. KLUB 85. Jsme na místě. Dáváme zkoušku,a paráda. Krásnej klubík s parádním vybavením, co se zvuku týče. Pivo za 2,5 libry ( Staropramen bez pěny a teplej)každém dostáváme jedno

Na účet podniku.  Máme s Drsňákem hlad tak si dáváme párky z plechu a chleba. Za chvíli to rozbaluje první kapela. OUT LAW- takovej metalcore. Pak my. Bylo to skvělý, dobrá nálada a zvuk. Prostě OK. Lidem se to líbilo, prodali jsme ňáký CD a trička. Fakt supr. Po nás to rozjížděj DOWN CASTE- ňákej metlrock nebo co,ale žádnej zázrak to není. Po koncertě př

ichází šéf klubu asi 50tiletý hipík Bob, taky se mu to líbilo. Vyblil jsem ty párky. Celou tu dobu se hulí, neboť Naheed a místní nigas se trochu znaj- dobrej kauf, cenově jako u nás, ale naložený gesa. Takže hromada. Za koncert jsme dostali dobrý prachy asi 50 liber. No nic, konec, tak se jde k Petře a Naheedovi . Cihlový domek se zahrádkou,prohlížíme bejvák a trpící duši ( postavička asi 20 cm pověšená za ksicht na hákách – no zajímavý).Sme všichni unavený takže rozbalujem pelechy a spát.Ráno k snídani 2 brutal jointy, česnečku a pivo(poznámka:ne všichni členové výpravy se účastní těchto vyuhlovacích orgií,protože co je moc to je moc). Jde se na procházku po městečku na kopec. V 6 je zkouška   v klubu  THE GEORGE. Celý je to na půdě. Vybírá se vstupný,srpik každýmu návštěvníkovi kterej se nechá ukecat, kreslí sluníčko okolo bradavky. Byla to celkem prdel. Začátek v 9. První to vybalujou BLACK EYE – local dual vocal metal onslaught. Takovej našláplej metal HC. Druhý ATTAKU – local HC heroes. Attaku dohráli a Ultrapal staví bicí. Zpouštíme palbu, lidi řvou, pařej – total peklo. Při poslední skladbě padám Ultrapalovi na bicí. Po koncertě chtěj Black eye kalit a kupujou asi 90 piv. A jede se k Peťule. Total kalba alkohulo. Asi 15 lidí. Všichni usínaj zkroucený v obejváku na podlaze. Ráno se snídá a jede se do Londýna. Červený budky, dvoupatrový autobusy, Big Ben, atd. Hukot.  My jdeme do národního přírodovědnýho muzea, nářez. Dinosauři, embrya, vesmír, mořský potvory a tak. Trávíme tam asi 3 hodiny,ale stejně sme to neprošli celý. Po prohlídce vyrážíme do HACKNEY. Jedna z těch horších čtvrtí. Děvky, bezdomovci, squateři, drug´s punks  a tak. Díky centrálnímu mozku nacházíme náš bod. POISON CLUB – squat, našli jsme to podle čínaňa na plakátě. Ulice prázdná, boucháme na vrata. Přichází otevřít Carmen. Šílená polka nebo maďarka, teď nevim. Uměla česky, takže pohoda. Blíží se večer, začínaj chodit lidi. Na to, že nebyl žádnej plakát, přišlo hafo lidí (ilegal). Naheedovi nedělá to prostředí moc dobře,sqat je celkem špinavej a v místnosti nad kuchyní zrovna prasknul odpad takže chcanky chvíli tečou po stěnách kuchyně,nabízenou polívku sme s díky odmítli . Tak první kapela na scéně. Místní gang arogantů ( nějak se nechtěli bavit). Docela dobrý takovej melopunk. Druhý to rozjíždíme my, dobrej kotel, lidi se mnou cloumaj sem tam. Mezi skladbama mi rvou mikrofon z huby. Za pódiem to smrdělo jak v popelnici. Málem jsem se poblil. Srpika balili teplouši z vedlejšího squatu kvůli jeho sexy převleku. Všichni chlastaj, hulej. Mladý ženský nabízej speed. Po nás nastupujou MIDNIGHT CREEPS – parádní fuck´n´roll. Tancujem jak vo život. Zpěvačka JENNY HURRICANE. Po koncertě se s ní letíme hned vyfotit. Mezitím se to na pódiu zvrhlo a Carmen mlátí do basy, ňákej týpek do bicích , dredatej řve. Total jam improvization. Vylezli jsme někdy ráno za světla.  Carmen popsala dveře naší dodávky lihovkou a naplácla se na přední sklo, že nás nikam nepustí.Nakonec vyrážíme a vracíme se zpět do Hitchinu a jdeme všichni spát. Mezitím přijela

kámoška Kubalka ze Skotlandu, jela totiž pak s náma domů. Takže snídaně, jointy, a šlo se do města. Probíhal totiž RHYTM OF THE WORLD. Hafo lidí, různý kapely, spíš Etno a tak. My jsme hráli v rámci týhle akce a znova v klubu 85 asi v 5 odpoledne, nebylo to ono. Byli jsme

nějak rozhozený.  Po našem výkonu Marcela dělala sochu a vydělala hromadu prachů,takže  se jde kalit do parku ke kostelu pod obří dub(ta vodka z benzínky byla celkem hnus,ani se neptejte co stála). Pak se bandička roztrhá, každém někde lítá. Krásnej fest přes celý městečko je tu asi 5 podií s muzikou s celýho světa. Další den odjíždíme směr Stendal. Severní Německo. Loučíme se s Peťulou a Naheedem a Marcelou.

 Do Stendalu dorážíme někdy k večeru. Klub jsme hledali docela dlouho,a když dorážíme koncert už probíhá . Za chvíli dostáváme kostku shitu od týpka co to organizuje. Přijeli za náma nějaký lidi z Vagenu z Hannoveru. A jdeme na scénu. Průměrnej výkon,hlavně když srp ladí v půlce skladby kytaru takže hraje jenom basa zpěv a bubny. Po nás to rozbalujou PCP – alkocrusthukot, celkem dobrá šou,kytarista padá a na něj další lidi. Před bicíma je asi 20 lahváčů a ňáký flašky. Po koncertě se jede asi 30 km od Stendalu na podobný místo jako byl Vagen. Vypadalo to jako starý JZD.  Ráno snídaně, co dům dal, opět loučení a jede se domů…. Hurá, všichni se těšej, asi hlavně na svoje ženský.

     Do Teplic dorážíme k večeru, samo sebou , že do PDL!!!! Po dvou dnech doma nás čekal ještě poslední koncert v rámci turné a to v Berlíně. Squat – KÖPI( starej asi 10 let, někde v polovině Berlína). Jede s náma centrální mozek. Před KÖPI na nás čeká Stehlík s Banánem. Během 15 minut kouříme tři 100vkáče. KÖPI – pěknej obrovskej squat s hospodou. Docela kalba. První hrajem my. Hraje se nám fajn, ale lidi stojej dál a jenom koukaj(což se nám stalo snad na všech koncertech co sme kdy s Not v Německu hráli). Koncrt zahranej v pohodě. Po nás hraje COMA – švédskej crust námrd, mě se to teda dost líbilo. Stehlík paří v kotli a po konzertě vožralej prudí do místních. Když mu řeknem ať se na to vysere, jde nasranej domu.  Mozek říkal, že už nás viděl v lepším nasazení co se koncertu týče. Vnoci spim v autě. Mám otevřený okno, večer prší, takže jsem ráno celej mokrej. Kluci spali někde uvnitř, ani nevim kde. Byl to fakt velkej squat. Ráno dáváme ve městě kebab a vyrážíme směr Teplice, tím naše GALAXY TOUR končí.

 

 Tento report byl napsanej 2 roky po skončení turné……………..

                                                                                                    Páca

                                                          

 

 

Top promo

Reklama pro kapely