Lenkakarlickova - O kapele | Bandzone.cz

Lenkakarlickova folk-acoustic / Česká Třebová

Playlist kapely
0:00 / 0:00
  • Zeď
    Holýma rukama
  • Noc
    Holýma rukama
  • Lekníny
    Holýma rukama
  • Holýma rukama
    Holýma rukama
  • Má duše
    Holýma rukama
  • Klid
    Holýma rukama
  • Mé myšlenky
    Holýma rukama
  • Mraky
    Holýma rukama
  • Husička
    Nezařazeno
  • Těžko říct
    Nezařazeno
  • Slzy
    Nezařazeno
  • Chudý děvče
    Holýma rukama
  • Kocouří sen
    Holýma rukama
  • Zavolej!
    Holýma rukama

Členové skupiny

Kontakty a odkazy

Dodatečné info

  • Jsem narozená v blížencích před více než čtvrt stoletím:-)
  • svou "hudební kariéru" jsem začínala coby zpěvačka v jedné ze zapomenutých folkových kapel v Ústí nad Orlicí.
  • do tohoto období spadají i mé první textařské pokusy
  • v r. 1997 jsem zkusila štěstí na Portě a vyhrála cenu diváků (oblastní kolo v České Třebové)
  • r.2006 proběhl ve znamení nahrávání autorského CD "Holýma rukama". Za výborný doprovod na elektrickou kytaru děkuji Karlu Bártovi;-)
  • v současné době se soustředím na propracovanost textů a jsem ráda, když při svém časovém vytížení stihnu občas potěšit své milé posluchače.

Bio a historie

... z internetového deníku Britské listy - Tomáš Koloc:

 

Osmého dubna jsem se v Ekocentru Podorlicko, ležícím v legendární české železniční metropoli, zúčastnil recitálu českotřebovské folkové písničkářky Lenky Karlíčkové. V klubové atmosféře, v níž se koncert konal, připomínal padesátihlavý tísnící se dav do posledného místa zaplněnou Lucernu.

Večer byl stručný, vtipný a usebraný: písničkářce v tom velice dobře pomáhal jeden z diváků, sedící v první řadě - jejich intermezzové dialogy mezi písněmi občas sklízely salvy smíchu.

Lenka Karlíčková se za krátkou dobu, která uplynula od křtu jejího CD, všestranně posunula: nejen zpěvácky a instrumentačně, ale především v těžišti své tvorby - jako autorka. L. K. bezesporu není zpěvácká ani kytaristická hvězda, zato však člověka udiví její skladatelská a textařská hřivna, jejíž nevyčerpatelné jádro dle mého spočívá v její lidské upřímnosti a jednoduchosti vyjádření. U některých jejích melodií a veršů si člověk pomyslí: jak to, že mě to ještě nikdy nenapadlo?! (Vzpomínáte si, kolikrát jsme si totéž řekli například u písniček Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra?)Hudebně je takovým náběhem na hit například píseň Kocouří sen. V textech si autorka na nic nehraje a v místech, kde se snad snaží být básnicky rafinovaná právě se slovem prohrává. Její síla a vítězství je v tom, že neváhá ze svého nitra vynést na světlo i to poslední: matka dvou dětí bez uzardění přiznává svou dětinskost, nebo své jemné erotické sny, což se jí s jejím nepopiratelným talentem občas podaří takovým jazykem a v takových kontrapunktech, za které by se nemusel stydět básník

(To já jsem ta zeď
ve které marně hledáš dveře
snad právě teď
chceš mnou projít a já tebou

To já jsem ten vítr
co ti pročesává vlasy
miluješ ten pocit
když procházím tvou hlavou)

Její náměty by se daly charakterizovat dualitami sen - bdělost, romantická láska - všední život, nebe - země. V některých verších lze skrz neskutečnost Lenčiny upřímnosti přímo fyzicky cítit duševní růst, který by se dal vyjádřit jako "pomalou bolestnou práci na tom, aby se duše usadila v těle":

(Jsem velká holka, přesto směješ se mi
že pořád nevím kudy kam
padám jak bílý pírko k zemi
vítr mnou smýká sem a tam

Jak bílý pírko černýho ptáka
co za mnou lítá jako stín
nahoru kamsi mě stále láká
já nevím ještě, co mu odpovím)
.

Za takové písně jako Kocouří sen, Zavolej! a Holýma rukama! stojí za to odpustit autorce mnohá hudební i textová klišé, mezi kterými se některé její verše a hudební pasáže tyčí jako les krásných pestrých květin na louce nízké trávy. Tím ovšem nechci tu louku snižovat - nebýt jí, žádné květiny by nevyrostly, protože kopretiny na písku nevyrostou. Aby se louka stala zahradou, k tomu je potřeba jediné: rozšířit louku. Psát, koncertovat a dostávat zpětnou vazbu.