idkfa - Názory | Bandzone.cz

idkfa emo-doom / Jihlava

Playlist kapely
0:00 / 0:00
  • dezintegrace
    Nezařazeno
  • BIČselfkanibal
    Nezařazeno

Pro přidání příspěku se prosím přihlašte.

smrad

..u některých smích i takřka zbožňuji a představuji si ho při našedlym dni,který ještě má naději na zlepšení.je to pěkný.když pak ten smích i slyším znít,je to píseň u který nejde vnitřně netančit.barvy svítí,život hřeje.jsem jak sjetej hipík,kterej když se směje,tak mě to tak sere.hm.je to zvláštně zamotané..asi musím být trpělivý a chodit dál mezi lidi s touhou po pochopení.být otevřený.neuhýbat.nepodléhat.jen se snažit znova a ještě víc pochopit jejich zdvořilou,vděčnou radost z dejchání.třeba je to nakažlivý.navíc oxidace těla je zaručenej způsob jak se dostat do márnice.jak i přes smích naposled vydechnout....najednou se mi chce od plic smát.h.je to trochu cynickej úlet..no tak ať..hlavně když nebudeš moc řvát..

smrad

Mutant
už měsíc nespím.noci jsou dlouhý a šeptají si jak málo vím,tak bdím a řvu do tmy,že je neslyším.se nebojím.u toho vrtím se strádáním.kuchám hodiny.furt stejně lhostejně drkotají zuby.motory tepají klekáním.mrazení v zápraží za šerosvitu luny.a ubívá i když nechybí.není i když stojí..tak čekám v kroucení na neúnosný vyčerpání.to chodí ke mě ve dne,když masy pulzují a ožívají.i cizí spěch mě unaví.upíjí mi šťávy mastný pořvávání příkladem,že se člověk musí snažit,honit,potit pro sebe i druhý.pro svět z vnějšku hlavy..to na mě skráň rychle padne,zpravidla kol poledne,po jídle,když zrovna nehladovím.zřítím se v prázdno,pod suť se kterou žádná síla nehne..

smrad

..před tejdnem jsem takhle málem podpálil byt incestní mámě,když to přišlo při vaření svinských kostí feně.mám je obě asi rád.můžu na ně občas sahat.jsou trpělivé.starají se o mě.abych byl sytý a čistý.nemusím před nima skrývat jakej jsem psychopat.ví že čekám a že mám utkvělej plán.že příjde den,kdy jim dám bez mrknutí sbohem a vypadnu tam kam budu moct a kam mám.za svým nemocným snem protkaným mocným archetypem,jež rozcupoval mi kontakt s hmotným světem a život v realitě podřídil si dost nepokrytě..držím tedy denně noční stráž.za světla stopuju kuráž.pod očima stigmata,v očích baterky.ano,nutkavý myšlenky porodily mi mutanta..a jak ty se vlastně máš?..

smrad

Autopilot
porouchal se mi autopilot.nestará se o mě dobře.idiot.padá mi pod nohy.plive na ksicht.škube se mnou od zdi ke zdi.hlava nehlava.kazí mi reputaci.pomlouvá záda.nemá zábrany.chce mě zabít.je to psychodick.práší na mě a udává mě kudy chodí.vytahuje mi ptáka před lidma,když je zima.vyznává se z tajnejch citů před známejma.chce mě sprostě típnout,kurva jedna.samozvanej kat.vyhlásil mi jihad.porušil tabu.vypustil zvíře.posral mi hlavu.slintá mi na triko.hajluje na fízla.chce mě zežrat..má stejnej podpis.stejný číslo bot.mluví na druhý mym jménem.říká:myslim,že i tvá máma je kokot.chce mě odstřihnout.rozkmotřit mě se světem,tak že šutru nepujde uhnout..

smrad

..směje se a vyžívá se když pak vyžírám to za něj..je vcelku zákeřnej,nenasyta neurvalej..já pak plížím se s pohledem pod paží městem podél zdí a uhýbám zpráskaně známým tvářím.nevím za co se komu omlouvat,jen tuším,že dost možná musím..oči mi těkaj,.záškuby mnou probíhaj.sucho v tlamě dusí.střepy vzpomínek nic moc neříkaj.jen vykřičníkem blikaj.je mi na blití.a asi zaslouženě.nejspíš po právu zažívám svou dávku mučivých spekulací.můj morální antabus kremací zbylejch snů nejnechutnějším ze způsobů.a špatnej pocit se jak dobrej holub furt vrací.nechť si tedy vyžeru vše.nechť sklizeň opovržení je má černá mše ku separaci kliše od duše..nic jinýho nezbejvá a to co zbyde ať je pustší,prázdnější a hladovější než do teď.a znova to vymyslet ať je nutnější než bych chtěl.jinak to celý bude nadarmo stejně jak zbytečný to je a bylo..ach.zkurvenej autopilot..

smrad

Smrkám roršachy
střádat chuť elán a sílu pro letmou ztrátu mimo mísu.pro výprodej ran.dokola lámat se v kýlu.kolíbat bouřku.po nocích ramadán.čerpat klid v tichu a zahodit ho v chumlu chtivých ksichtů.jejich rtů.nelepících polibků bez otazníků.otázek bez zájmu.lichotek lichých a od začátku bez výsledku..ti nohsledi slizsky prázdných požitků.vzdechů a smíchu.kurvy bez vulvy,přitom roztažený nohy.dokořán huby..bez šoku lízat lízátka.umývat umyvadla.umět umění.žít životy..nerad padám v náruč co nezvučí a nezní.jsem skeptik,tak vobchcávám ti pomníky.piss..pomocný ruce strkám jakoby nesměle do prdele,přesto příjmám jejich prostředky.jsem z nich totiž něco jako kvartérní alkoholik.budiš.říkám dík.jinak nevděk obstarat neumím..

smrad

..mám na srdci kyt.místo jazyka dick a nechodím s každým jen abych vystřík..celibát vcelku ctím,teda co vím.většinu styku si nepřipouštím,natož abych se spustil..jsem asociální pracovník.pomáhám lidem tím,že dělám,že je neznám..jinak bych musel mluvit a to by ti nemusel stačit deštník..víš..věčně cituju svůj korán.má kabala debila čumí mi z kabely.pod hlavou bibly a v ruce všechny shivovi údy..takže..smrkám roršachy.klidně to zčekni.chceš se ve mě šťourat.si počti.v koši jsou zasoplený celý archy.jak noe sbírám trofeje,poruchy.od každý mám dvě,ať nejsou tak samy.až vyšlechtím je a rozmnožím,rád ti posloužím a nějáký ti věnuji,abych nepůsobil tak chamtivě..až uzraje čas,ten hrozen kyselý,tak vypustím havrany.řeknou mi zda jsem blízko tvý pevniny bezbřehý.na důkaz mi donesou v zobáku tvé oko.ví že nestojím o maliny.o ano.už je to tak.havran je chytrý pták..

smrad

Umřít mladý
vyvřeliny.žháři cizích cigaret.úsměvný rty otřepaný pozornosti.slizcí psi a zbylý kosti.dost postpubertální nahodilosti starých koket a šedivě splihlých lvů putik a salónů.šapitó prošlých fint a zažraných zvyků okoralých.pučící flinty v žitu železitým.malátný žárlení jako koření naučený a pochutiny k pivu a popelníku.vinu úspěšně všichni zahodili.nejde k duhu při rozvláčněným hledání štěstí a klidu v hluku a lihu.řeč v tý vřavě nepostojí.není už čas na hledat v tichu.za zvuku festivalů pravd a rolí se strachem tajeným marně vyhýbají osamocenému vzlyku a brejlím na čtení..

smrad

..hárání citů po přechodu pro zašlou slávu plamených pohledů.zasyčely zradou stou,svou i cizí a brada přes nos leze vzhůru.loudí objetí,vydávají to za přízeň.po paměti,v mlze.naproti si poslepu stroze šmátrají v chvatu pro kravatu.pro nuznou družbu.za všechny oběti co padly jak sny v chřtán diktátu reality.za práci.za děti.ze studu či hrdosti.z povinosti.bez listí či jehličí.suchý.jen zvířata na dožití na které i vzpomínky se zubem kazí..nic už nehřeje.nesvítí.jen povidla pro hroby.ozdoby do smutečních vitrýn a záminky pro zalejvaný splín.jen na chvíly..ne..chci umřít mladý.tak to je..

smrad

Spissovatel
a že by to byl ortel?ruce vkládat v prdel.v papír mrmel z písmen.ne,že bych snad musel.ne,že bych snad uměl..jen tak můj slepýš bere útokem prázdnou spíž.jen udělat z ničeho špatný dojem,když už ve všem hovno zříš...ó ano, chci také být spissovtelem,víš..kašlem lenošně zalykat se s odivem,že ještě se vší slávou hnijem.protrhávat se bavlněným davem.jejich funícím tlampačem.projímat se neutuchajíc věkem,spíš zrajíc,jak plíseň.rozpínat se tiše s vesmírem...