idkfa emo-doom / Jihlava

smrad

Jihlava

smrad

16.6.2015 v 18:54

jakVoda
V černym odraze televizním sklem jsem chycen
Sycen tmou za mym obrazem.injekce.plíce mi prorážej koš. Rychlost.penze je vtip.tak porážim vůli.vychlastám vola.voprcám mu řiť.a vyrážím se pobavit..do kouta.do tmy.. smát se až se zuby začnou poštět dásně..až tak krásně.. třást se až se zavrtám po kolena do dna.nádhera.vlasy zbělaly než opadaly..skvostopus.dokonalost.vášeň.noc . mýtus.sen.mentální lázeň.píseň.vizuál bál.vyvrcholení. její parfém.můj kár.var.vary.vaří mě.topí se.židle potí se.koule se lepí.točí..bary smrdí poševně.plodově.barvy se krotí.ten šum léčí.

smrad

Jihlava

smrad

16.6.2015 v 18:53

..válím se v něm jak na sedadle smrti..uhmm..tam sedávaj i děti..bůů..je třeba to víc vyhrotit..jó..nakojit vlčici a nechat ji porodit-na sedadle smrti..uhmm..tam sedávaj i děti..bů.je třeba to víc vyhrotit..jo..rozkrájím profit a nakrmím nádor..mám citvcit pro deficit..návyk na nechci..vzdor..rozkrok.výzbroj.víno.šokš ok.šuk.stínovej zdroj.zápornej zvuk.náboj.příboj.blesky tančí jak voda..bičbič práská nad mraky.prší peří.kape duha.ptáci zpívají.všichni jsou šťastní.

smrad

Jihlava

smrad

13.3.2015 v 15:16

Skleník
vleču se volným pádem střemhlav z vrcholu nízských pudů.roztřepenou oprátku jako ozdobu na krku.zařízlá je do morku.přerušila míchu..v každym oku olejovou skvrnu..ropu a duhu..objímám sváteční kazajku..jak tu děvku..mám polpotem zrosený čelo.proto se lesknu..jsem na sebe mířící dělo.když neminu exnu..zlámaný záměry tak křižuju na háku.tam přesně je mám..nelituju.nezvládám..padám pryč jako by bylo kam..vykuřuju si skleník kacířem.hulim ten doutník.kašlu sladce jak zalykám se kouřem..

smrad

Jihlava

smrad

13.3.2015 v 15:15

..v zelenym máku si lehám když utíkám.ztrácim se ve stínech co vrhám.v duchu si pikám,když tě hledám..deset-dvacet..nebudu hrát.moc lhát.utrácet a zvracet v hospodách.krmit hrachem svině ani litovat..nejde to vzdát ani se nechat převálcovat a to je jak tak bejvá tlak, tak nezbejvá než to přesrat..propít se do běla.do prázdna,kde se začíná..opakovaně kočírovat svýho vola.jak krotitel se bičovat a usměrňovat.odolat a neokorat..protrhat se prostorem.prorvat úzkým otvorem..nezkoncovat nad ránem na dně jak přes den.a tak marnotratně ukusuju z laně co mi zrovna zobe z dlaně..marně..

smrad

Jihlava

smrad

12.3.2015 v 17:47

Ruchadlo
jsem sür smrad.zmrd zkaženej,co ho nejde vyvětrat.verbální čurák.slovní vřídlo.buzno.můžeš jen polykat.hovno..nic nedávám nechtíc,takže se chceš vošukat.máš obsedantní chtíč nasoukat si vocas do ass.včas zapojit pánev a svěrač..sníš si jak mě nutíš se koukat.píčo.jedinej můj pohled by ti urval kyčel,zcvrkl prdel a ucvak pták.péro..by ti vyjelo hubou a zvadlo..jsem nitro ruchadlo.turbo poker triple face..trojhlavej bezzáměr mám a tisíce těl.žádnej tvar..přelejvám se tiše prázdnem.jsem prázdnem.jsem pád do nikam.periferně problikávám potraceným snem..mezi zrcadly zachycen.krystalem jak paprsek rozsypán..tvůj svět je mi těsnej..děsně.děsivě..praskl by ve svárech,kdybych se neupouštěl v obrazech..tak marnivě rozsápán sám trhám zdivo do masa..a nech si vděk..vojeď si tu prdel a nech ležet co předem nechceš..nakrásno se minem..dokud nechcípneš,nežiješ..

smrad

Jihlava

smrad

10.7.2014 ve 14:21

Jatka
honit nový tóny.z odstínů šedi se prokousat k nevyčuchlým koloritům.k paletám a priori barev.k snům..z plév si vzít pel co nebývá vidět a nezůstat u něj.šoupnout ho do sfér tekoucích jak éter..nesplynout s celkem.ani okemm ho minout.pořád to tlouct pro jiskry co chceš polknout.tím vyvinout.ve tmě,jež pro světlo nejde opomenout.v třeskutým nitru kde porod je opravdu zrod.jen dostat se hloubš.pod podvod.pod maskou je kout,kde krčí se tvůj divoch.a žádný hovado.čirý život.i když se neznáte nejde vypnout.furt se o sebe rve,přestože mu nedáš se hnout..sejme tě jak lahar až bouchne jak sis lhal.odér ti vyvane.budeš kár na cáry.nevyhnutelnej úděl co ti zůstane a zdár..

smrad

Jihlava

smrad

10.7.2014 ve 14:20

..jsi připravenej odkroutit si zbylý roky.obout cizí kroky - vyzout se z osobitosti tvý vlastní bytosti.příjmout obsah pout.holou kostru svý role a její postroje.a var už ani nehřeje.studený dlaně.jsi pláň z ledu a popela možností.jsi perspektiva ohrnutý průměrnosti.úspěch spitosti svědomí..tak všední strasti a radosti,že každým zní v tichosti ukřičený..jsme koně a jatka jsou naše matka.jsme tu jen pro ně,dokud nepřežvejknem opratě a to tak že bez přízně a požehnání uznaných učení..se vší lstí jsme bezední.vydejchaný plíce černý jak popřený nevědomí..a jateční šňůra všem z oken visí..

smrad

Jihlava

smrad

10.7.2014 ve 14:19

Marod
a plní se.a plní..dokola se vylejvat ať nikdy nedoteče.to umím.to je má intenzivní péče..a mýmu marodovi svědčí,jak se léčba vleče.svý příznaky má za zvyk.bez kapačky a nemoci by byl zas jen podprůměrnej dick..nakažená karanténa skrejvá plentou rozklepaný kolena.nezájem žízeň.samota ztracenýho godota i filipa..každá rozmluva je rázem jen sterilní vizita.debaty špinavý operace.každá společnost otravná návštěva co nese shnilý pomeranče..beru sedativa za celý patro..černej kašel příjmám lačně.kapénkový choroby si sislým ať neubude.a co je?.lazaret je můj svět.izolace ráj srdce.sifilis bez poskvrny labirint mý duše.takže až budu chtít na áro,vykouřím si péro.a leháro jepičí mše..ale vole doktore,jasně že mám svoje placebo co by mi pomohlo.pilule co bez debat zabere.rozrazí vrata špitálu.kazajku rozváže jak uzliny.jen musím vypláznout jazyk na zrcadlo a bude klid.primářka mě pohřbí a políbí.vir pojde s mlčením..jak jasný,tak marnivý..takže marodím..

smrad

Jihlava

smrad

10.7.2014 ve 14:18

Oslavy
tak pompézní maličkosti.ty titěrný relace se vším upomenou.obestřený milou tradicí se opřou se vší vervou do nastavený pozornosti.pod čárou se tiše krčí lýkožrouti.úmorný kostimoři,co kroutí šlaky bolestí co nepustí..otisky co dopustily zkázy budoucí radosti i strasti.a katarze se dopřává jen hyperbolou fikce..nikdo nechce věnovat se víc než musí.víc než zříš na prknech zvyklostí.druhým vidíš do hub dle potřeby převelice.jen ať má to švih hodný uvolněný chvilce.údery palicí do palice si každý raději odpustí.špinavá práce se nechává afektům..rtům v chvění jež se snadno převrátí v původní zaklínění třesem alibi..do nedotknutelné doby před nakupení odvahy.a ovzduším zní jen bezzubý tlamy hladový.věty bez dotyků.slova sterilní odosobněním.hlavně nepřiznat to pravý trápení.vším ostatním se honosit pro kredit.kostru pudla zazdít.přitom slzy solí nejlíp.jen účině ronit v módě není.překotem a chlácholením dá se věčně kolíbat.a dopad?ha..nechť zůstane přehlížený.jak záviděníhodný..

smrad

Jihlava

smrad

29.6.2014 ve 21:09

Smích
u většiny lidí mě smích celkem obtěžuje.docela vadí.otravuje chvíle.někdy až děsí.jsou i tací,jejichž rozeznělý bránice mi navalují a tlačí šťávy z žaludku do trubice a vzhůru.ve snech se mi hororově ten zvuk vrací.se potím..pálí to,ne ze závisti,spíš fyzickou bolestí.psychosomatický záchvaty křečí..hnusnej hluk.připomíná mi to citoslovce zdvořilosti nebo genocidy daleko víc než štěstí..proč kurva tak ječí?..nutí mě to skřípat zuby,takže jedno s druhym a všechno jen bolí.se toho trochu bojim..přesto bych řekl,že jsem člověk vcelku veselý,se smyslem pro humor a radost druhých.jsem asi jen trochu nesmělý a málo důvěřivý.ale jinak se rád směji.hech..