Kytara, zpěv - Štěpán Vacek
Zpěv - Lucka Wágnerová
Basová kytara - Petr Olša
Saxofon - Johanka Hovorková
Bicí - Kuba Nič
Historie sahá do roku 2004, měsíc a den opravdu nevíme, ale 100% víme, že to bylo v jedné zbraslavské restauraci. Zakládající členové Lucka a Štěpán tehdy ovládají hudební nástroj kytara pouze společnými silami (Štěpán ještě umí sám na triangl).
V hořkých začátcích přichází první vystoupení o jedné skladbě a to ještě převzaté a oba aktéři dělící se o jednu kytaru v poměru sloka/refrén tak sklízejí velký úspěch. V této písni se Štěpánovi dobře hodí zkušenosti z jeho minulé sólové dráhy s dlouho hrajícím hitem „Emi“. Po velkých úspěších a hecu přátel se oba vydávají na cestu autorskou a vznikají první do dnes aktuální hity.
Prvním velkým veřejným vystoupením je ZbraslaFest 2005. Toto vystoupení oba utvrzuje, že konkurence na poli umění je veliká. Prvotní zklamání však napravuje dlouholetý dlouhovlasý kamarád Polša, který vstupuje do kapely doprovázen basovou kytarou a navrací tak energii a chuť k další tvůrčí práci. Forhenc začínají pravidelně i nepravidelně zkoušet ve zkušebnách na Žižkově a také ve zkušebně „Fůsviš“ a formují se do dnešní podoby - Lucka:zpěv, tamburína, Polša: basová kytara, Štěpán: kytary, občas zpěv (řečeno jazykem kapely Holka: íííííííí, cink, Polša: tadadada, Štěpán: brnk, ééééé)
Kapela se profesionalizuje a cítí velký hlad po bubeníkovi a koncertech. Nachází také domovskou zkušebnu v garáži na Zbraslavi.
Aktualizováno v březnu 2011
Po několika málo povedených koncertech je rozhodnuto, že housle Karla Čeledy chceme a tak se Karel stává trvalým hostem.
Velký zlom však přichází na přelomu roku 2009/2010, kdy do kapely přichází za doprovodu konopného dýmu Kuba Nič a jeho rychlé ruce a nohy. Ano, ano, Forhenc mají bubeníka a je to vážně masakr. K dokonalosti snad už chybí jen saxofon, ovšem Johanka Hovorková, převyšující tento nástroj o pouhých 12,3 cm sdílí profesionální nadšení amatérského spolku a stává se členkou Forhenc.
Co víc si přát? Píše se rok 2011, Forhenc za sebou mají pěknou řádku koncertů, několik archů samolepek se svým logem, jedno oficiálně vydané CD s názvem Forhenc Naživo, které se nikde nesežene bo jsme jich vypálili málo, řádku fanoušků, kteří docházejí na živé hraní a někdy se i pod podiem v rytmu zavlní ……. Prostě Forhenc žijí a troufnu si říct, že žít budou. Díky všem, kteří nás podporují a doufám, slovem klasika, že důvěru v nás vloženou nezklamete.
Štěpán