Vo SHIT ski 44 let / Plzeň

Čau všichni , taky máte rádi muziku jako já?

Já bez ní nemůžu žít, proto si stále něco broukám, pořád si jedu nohama i rukama nějaký rytmy, furt něco poslouchám. Mám rád vše, ale nesnesu dechovku a country, to je pro mě masakr :)

Snažím se i muziku dělat a už  pár let  jsem v zajetí skvadry Šem ha-mforáš  hrající smoking hardcore :)

      Po 8,5 letech hry na kytaru v LŠU jsem se rozhodl, že budu hrát v kapele na elektrickou kytaru.Byla to pro mě novinka, protože se hrálo místo prstama a v sedě,ve stoje a trsátkem J

V hudebce mě to ale časem přestalo bavit a já jsem hlavně chtěl hrát s kapelou a né chodit na hodiny jako malej, když už jsem velkej kluk J

Tenkrát, to byla doba, kdy o zkušebny byla veliká nouze, nebyli muzikanti a hlavně nebyli vůbec prachy !!! (ostatně ty nejsou furt ) No a mým velikým snem bylo hrát v kapele na kytaru. Jednoho dne – v den výplaty jsem vyrazil do Karlových Varů a tam v jednom nejmenovaném bazaru jsem  bouchnul výplatu za kytaru GALAXIS , booster Hejvy Metal 2 a 5m kabele! Zbylo mi ještě na bublifuck a asi si dovedete představit kolik jsem bral J Co se dělo doma, když jsem z Varů dorazil raději vynechám. Propojil jsem tyto 3 věci s reproduktory k počítači a začal tvořit.

            Oběhnul jsem  v Toužimi ( tam jsem dřív hnil ) pár bigbíťáků, kteří už v té době měli oproti mě spoustu zkušeností a přemluvil je, že uděláme projekt. Shodli jsme se na tom, že se bude jmenovat CLITORIS. Pln odhodlání a nadšení už jsem si představoval slávu Toužimské hardcoreové kapely a začal horlivě  pracovat na rifech, které se měli použít. Zbytek kapely mě odsoudil a řekli mi ,že hardcore se hrát nebude. Dokonce mi vyhrožovali, že mě vyhodí z kapely! Po pár hádkách a „skoropadácích“ jsem ustoupil, a protože jsem tak zoufale chtěl hrát, přizpůsobil jsem se a přistoupil na jejich notu. Začli se hrát písně, jako třeba Mrazík, A vole sviť atd. To byla jen taková sranda, ale já nechtěl hrát pro srandu. Občas mi nějaký ten riff i povolili, ale celkově to byl pořád bigboš. Na co jsem byl ale pyšnej, že největší ohlasy přinesla píseň, kterou jsem napsal sám - včetně hudby a prošla u těch zaprodanejch bigbíťáků ! Nebyly to žádný slinty, ale byla to píseň o životě toužimský bandy, v který jsem se poflakoval. Píseň se jmenovala Repovka a když bych to měl k něčemu přirovnat, tak zněla asi jako Dog Eat Dog :)

      Když to ale shrnu kolem a kolem zkoušky, kdy jsme se sešli komplet byly 2 a koncerty, které jsme odehráli byly taky 2. Kapela se rozpadla a já se zase začal flákat jako dřív a žít ten svůj pouliční zevláckej život.

Jenže co se jednou v hospodě nestalo…….pokračování příště

NĚCO Z HISTORIE, ANEB JAK JSEM SE DOSTAL K MUZICE