ABIGAIL MUSIC Muž / Praha

Snad jsem měl štěstí.

Jiří Voskovec na své gramodesce "Relativně vzato" říká: "Víte, ono se řekne, že jsme - vy právě tak jako já - ztratili domov, tedy rodnou zem. Prosím, to je pravda. Ztratili. Ale zase jsme našli svět. A potom, domov není nutně místo. Domov... domov je taky myšlení. A paměť. A cit a zlost a radost a láska ahněv a všechno vůbec, co je v nás. To je vono. Domov je spíš, co je v nás, než v čem my jsme. To se dá nosit sebou a nikdo nám to nemůže vzít. Jazyk je domov..."

S tím souhlasím. Také jen částečně, podobně jako Karel Kryl. Tento odvážný chlap zase říkal, že je zde zdevastované místo. A že se dá z něj udělat zahrada.

Jednou bude taková zahrada na celé obydlené zemi. Prosím, to je pravda. Chtěl jsem s tím něco udělat a tak jsem začal u sebe a pak u nás doma. A hraji nám k tomu písně. Krásné, mnohotvárné a je ich opravdu mnoho. A mám radost ze spousty dětí, které se dosud vyvíjejí tak, aby mohli v zahradě  trvale bydlet.