Pohádka o Jendovi a galánce
Byla jednou jedna vesnička,
nebyla moc velká a nebyla maličká,
ale narodil se tam jeden básník,
který hledal galánku a říkali mu Janík.
A tak putoval po cestě
a snil o krásné nevěstě,
která by s ním žila
a spokojená byla.
Po cestě potkal čaroděje,
broukal si cestou Darmoděje
a ten mu řekl, kam má jít
a ne jen o galánce snít.
A tak prošel Ostravou,
procházel i Moravou.
Až našel slečnu Šárku,
tak jí vzal sebou do parku.
Něco dlouho byli spolu,
jedli u jednoho stolu,
ale pak si nějak nerozumněli
a na svou lásku zapomněli.
A Jenda šel svou cestou dál,
určitě se trochu bál,
až na paloučku našel vílu,
tak si Jenda našel milů.
Galánku hledal po cestě i v lese,
teď jí pěkně na rukách nese
a doufá, že je ta pravá,
když se mu z ní motá hlava.
Pak vynořil se čaroděj,
mumlal a ukončil tento děj.
Doufám, že jím lásku přál
a že se na to dobře vyspal.
A pokud né, tak je to na Vás,
tak děti spěte, dokaď je čas.
A sněte jak to dopadlo krásně
a jak jím měsíček svítí jasně.