Rozhovor se mnou z léta 2013 pro Buryho a jeho Buryzone zine.
- Čaute! Tak co je nového u ONANIZER?
Zdarec Bury, předně dík moc za prostor v Tvém kultovním plátku! A co že je nového? Tak přesně to se dozvíš v následujícím rozhovoru! ;)
- Jste snad jediná kapela, která jako debutní nahrávku vydala VHS! Už jsem tu kazetu dávno
asi smazal, ale snad bych ještě našel obal… Dá se ta nahrávka ještě sehnat? Neuvažujete třeba o DVD reedici?
Hehe, to je asi fakt. Navíc nám teď už asi ani nehrozí, že by nás někdo napodobil :) Na studio tehdy ještě nebylo finančně, ani hráčsky, a tak když jsme v krámu
viděli výprodej videokazet s německy namluveným průvodcem o Chebu, skoupili jsme jich nějakých 30 - 40 a doma pěkně postupně přehráli výběrem toho, co jsme do tý doby pořídili na koncertech. Levná a o originální varianta. K sehnání už težko, leda až bude
někdo rozprodávat sbírku, sám mám jen jediný exemplář. Za 3 roky tu budem už děsivých 20 let, takže možná jako taková sranda na závěr nějakého best off výročního cd/dvd by to snad vyjít mohlo.
- Měli jste tu čest si zahrát na úplně prvním ročníku Obscene Extreme Festivalu.
Ovšem…
Je to tak. Velká čest, speciálně když člověk vidí kam až se OEF dostal po těch 15-ti letech, nejlepší fesťák pro grindery na celým světě. A my můžem říct, že
jsme hráli na jeho úplně prvním ročníku, plus od té doby ještě dvakrát, to je prostě skvělý. Jen pro zajímavost, náš tehdejší bubeník Rezy musel v den festu do práce a tak jsme se domluvili narychlo se Zbyňou z INGROWING, dali slovní zkoušku jak že to tak
zhruba budem hrát a ve 3 ráno to odsypali jako by jsme spolu hráli odjakživa. Třetí vokál nám dělal Barney z PERVERSIST, byl to neskutečnej bordel!
- Pro kapelu byl asi nejvytíženější rok 2008, kdy kromě dvou eurotour jste na 4 měsíce
vypadli do Latinské Ameriky! To jste vyrazili jen tak, jako turisti s kytarami na zádech? Jak to bylo se zařizováním koncertů, cestováním, životem/živořením, …? Sepsal někdo z vás nějaký tour report a vyšel vůbec někdy někde? Na jaké zážitky
s odstupem času nejvíc vzpomínáte?
No skočili jsme do toho po hlavě. V dubnu/květnu jedno tour kdy se jelo až do Anglie, v červenci další s cílem v Rumunsku a od září do ledna další v
Americe. Měl jsem to v hlavě už dýl, ale s bývalými členy to prostě z různých důvodů nešlo. Zařizování bylo samozřejmě moře. X hodin denně na internetu, nekonečný shánění kontaktů na další a další lidi co by mohli pomoct s akcí. Což samozřejmě v zemích
Střední a Jižní Ameriky je opravdu pekelná mise. Navíc na tak dlouhou dobu. Lidi v Mexiku nevěřili, že tam vůbec dojedem a dopředu nechtěli nic potvrzovat. Když jsme odlítali do Brazílie, byla domluvena asi jen půlka tour, zbytek byl většinou jen
předběžně a vše se dodělávalo za chodu. Teď když na to vzpomínám, tak tomu nemůžu uvěřit, že se to vůbec stalo. 4 měsíce a 4 dni, skoro 60 koncertů. Sice nás to všechny stálo zaměstnání, bydlení, dříve či později i přítelkyně a samozřejmě všechny peníze,
ale rozhodně nelitujem. Je to zážitek na celej život. Kupodivu nenastala ani žádná ponorka, žádný problémy, nebyl na ně prostě čas, strašně nás to tam totiž bavilo. Prostě být TAM :) Furt v pohybu, furt něco novýho, každej tejden nová země, chvíli na
horách, chvíli u moře, velkoměsto, vesnice, jednou na hotelu, pak 5x ve squatu. Mimo Paraguaye, Venezuely a Belize jsme vlastně projeli všechny státy. Na konci v Mexiku se nám domu vůbec nechtělo, mít ještě peníze, tak jsem docela vážně uvažoval, že to
vemem ještě přes Severní Ameriku, když už jsme tam :) A přesně jak říkáš, jen tak jako turisti s kytarama na zádech. Až na výjimky jsme všude cestovali normální veřejnou dopravu, s kterou cestují místní, nikdo nás nevozil dodávkou, kde by seděl nějakej
manažer. Co akce to jinej organizátor, domluva jen přes mejl, nikde žádný záruky. Spoustukrát jsme byli vypečeni, nebylo kde spát, co jíst, peníze na cestu.., ale vždycky jsme si nějak poradili. K dobru můžu třeba přidat, jak jsme museli nechat týnejdžra
Ondru samotnýho v Bogotě v Kolumbii o pár dní navíc, pač už jsme prostě neměli dost peněz na přelet do Panamy pro všechny 4 a v Panama City dali pak koncert jen ve třech :) Zážitků je kvanta, spoustu z nich jsem sepsal v deníku, kterej vycházel online na
webu Tuberculosis. Žel web pak chytl vir či co a stránky se zasekly. Zasekl jsem se pak i já a to někde v Kolumbii. Je to velká škoda, ale Střední Ameriku a Mexiko už jsem nedopsal. Nestíhal jsem to psát a volný čas co byl, jsem chtěl využít nějak jinak
než sedět někde celej den v net cafe a přepisovat deník. Každopádně fotek je mraky a odevšad a je možno je shlídnout na www.flickr.com/photos/onanizer, pokračujíc na onanizer 2,3, atd...
- V roce 2010 jste se sbalili znovu a tentokrát vyrazili opačným směrem – do JV Asie a
Austrálie… Stejně jako v předešlé otázce, co řekneš k tomuto podniku?
Jednoduše se nám být na turné v dalekých krajích zalíbilo a po tom co jsme zase něco našetřili, jsme chtěli vyrazit zase někam do exotiky. Po Jižní Americe jsme
věděli, že už zvládnem cokoliv a JV Asie, kde je hodně silná grindcorová scéna byla jasná volba. No, a když už jsme byli tak daleko, tak jsem si řekl, že by bylo škoda nepodívat se ještě na klokany a koaly, přidal jsem na obrátkách v rozesílání mejlů a za
chvíli byly domluvený extra 2 tejdny v Austrálii. Celé to tentokráte trvalo už „jen“ dva měsíce, ale za to jsme stihli absolvovat všehovšudy 15 přeletů. Menší reportík máme na bandzonu, větší, leč v angličtině jsem dal na myspace (momentálně znovu krapet
oživený). V záloze je ještě Kollerem napsaný, Kavronem přepsaný jakýsi deník, či poznámky, které by ale na publikovatelný report ještě potřebovali upravit, ale k tomu jsme se zatím žel nikdo nedokopal... Stejně jak v případě Latinské Ameriky, tak i z
tohoto tour je spousta fotek, dohledatelných na výše uvedeném odkazu na flickr.com
- Za tu spoustu let jste teda procestovali pěkný kus světa a určitě můžete srovnávat. Platí,
že všude dobře, doma nejlíp nebo je to přesně naopak?
Ještě pár míst je kam by se dalo vyrazit, ale je pravda, ze jsme toho zvládli celkem dost. A navíc s grind corem, hrát death metal tak by bylo vše ještě mnohem
jednodušší, pole působnosti daleko širší. Ale možná i o to je to cennější, že jsme se i s tímhle rámusem podívali na místa, který normální člověk zná jen z televize. Jinak samozřejmě, nemít tady žádný rodinný či kamarádský vazby a mít dost peněz na nějaký
základní fungování, určitě bych si představil žít někde v Bolívii, Peru, Mexiku, Thajsku nebo Austrálii a řídit se heslem všude dobře tak co doma. Na druhou stranu ty vazby tam jsou a peněz pomálu, takže systém co praktikujem teď je naprosto vyhovující
:)
- Kapelu po celou tu dobu provázely personální rošády hlavně kvůli cestování členů za prací
všude možně. Jaká je momentální situace? Už jste se definitivně usadili?
Neřekl bych, že to bylo až tak divoké. Rozdělil bych to zhruba do tří etap. Západočeské období (7let) českobudějovické (4,5 let) a teď pražské (5,5 let). Kytara
byla vždy jasná :) Jen jednou v budějovickém období jsme zkusili druhou kytaru, ale moc to neklapalo. Bicí byly také prvních 9 let stejné (Rezy). 2,5 roku nám pak v ČB bouchal David Zíka a po přesunu do Prahy 4 roky Koller, což byl vlastně zakládající
člen, jen tenkrát trápil hrdlo. Teď rok a půl hrajeme s Nilsem. Zpěváků taky nebylo tolik, jak by se mohlo zdát. Stále ta stejná kostra. Mesy to v kapele táhl od začátku až do turné v Jižní Americe, i když od konce roku 2003 žil v Anglii a na koncerty a
občasné zkoušky podle možností dolítával. Tenhle systém nebyl úplně ideální a i proto se v kapele objevil Jirka Kopřiva (původem taky Ašák), který obstarával vokální party po celé ČB hraní. Kollera jsem vzpomínal, první 3 roky zpěv, 4 roky pauza, návrat
na rok a půl za mikrák (toho času Jirka pěl hlavní party a Koller s Mesym se střídali o „dvojku“ podle toho jak kdo mohl – kolikrát jsme však měli i 3 zpěvy najednou), pak opět pauza a na konci roku 2007 opět návrat, tentokrát však za bicí, v prosinci
2011 se Koller stěhuje na trvalo do Jižní Ameriky... Basa byla vždy asi největší problém, neb bývalý basák Tomáš se v roce 1998 odebral do věčných lovišť. Od té doby jsme hráli jen s kytarou nebo občasnýma výpomocníkama. Až na jihu Čech v roce 2005
dostala kapela plnohodnotného basistu v podobě Zbýši. V roce 2007/8 při přesunu do Prahy proběhly poslední změny. Jirka, David a Zbýša zůstali a založili YORPU. Já s Kollerem přibral i Kavrona na basu a Ondru na vokál, kteří v kapele fungují dodnes. Zatím
nám to spolu klape na výbornou a žádný další změny prozatím neplánujem :)
- Před nějakým časem odešel Koller a Karel tak zůstal jediným zakládajícím členem. Nikdy jsi
neměl chuť s tím praštit? Co tě u toho pořád drží a dodává potřebnou energii?
Hele, to víš, že jo! Ale tak to zná asi každej, kdo dělá něco dýl. Zejména pak když končí někdo z důležitejch členů, jako třeba právě naposledy Koller. Někam
jsme se s ním za bicíma za tu dobu dostali a teď najednou – stop – namísto skládání nových songů a pokračování v dalším růstu jseš hozenej zase zpátky. Najít novýho bubeníka, učit ho hodiny zase těm starejm věcem, který už jsi učil 2 bubeníky předtím, to
není zejména pro kytaristu, který většinou tyhle extra hodiny ve zkušebně odedře, žádný velký potěšení, alespoň teda ne pro mě. Ale bohužel bez starejch válů to nejde, kapela se 17- ti letou tradicí nemůže hrát jen nový songy. Takže, i když už jsem o tom
přemýšlel xkrát to všechno zabalit, vždycky jsem našel nějakou další motivaci pokračovat, ať už tenkrát když jsem se 2002 vracel z Londýna nebo když se končilo v Budějicích či teď. ONANIZER už je natolik součástí mojeho života, že si asi ani nedovedu
představit, že bych to po tom všem dal k ledu. Navíc jsme ještě nebyli úplně všude :)
- Nejnovějším přírůstkem do sestavy je bubeník Nils z AGATHOCLES. Jak jste tohle
ukutili? Jak to máte třeba se zkoušením? Přece jen, asi je ve své domovské kapele dost vytížený, takže jak často (na jak dlouho) se vidíte? A jak to máte s koncerty? Přednost má ta kapela, která dostane nabídku jako první nebo jedna je víc než ta
druhá?
Tak s Nilsem se známe od roku 2008, kdy nám u něj v Belgii dělal na turné s EMPTY FEELING jeden z koncertů, kde jsme si pak na konci střihli šílenou jamovačku a
od té doby jsme byli v kontaktu. No na podzim 2011, když jsme hráli na Bloodshedu, jsem se jen tak mezi řečí zmínil, že Koller končí a on se sám nabídl, že by do toho šel, pokud by jsme nikoho jinýho nesehnali. Brali jsme to jako dobrou srandu, ale když
se u nás opravdu neobjevil nikdo vhodný, který by splňoval všechna kritéria, zejména pak být dostatečně časově flexibilní kvůli našim tours a Nilsův zájem trval, dali jsme to spolu do kupy a v březnu už jsme hráli v Chebu před NAPALM DEATH a v dubnu jeli
na měsíční tour na Balkán :) Vzdálenost je samozřejmě největší problém. Zkoušíme málo. Z počátku než se naučil koncertní set, jsme letěli jednou na víkend za ním my a podruhé zase na pár dní on sem. Přes Eindhoven s Wizz Air to není zas tak drahý, takže
se to dá. Každopádně 1 je méně než 3 a tak od jistý doby už lítá jen on :) Teď to funguje tak, že hrajem zhruba jednou za 2 měsíce a to s tím, že když hrajem u nás tak v pátek po příletu do Brna a cestě vlakem do Prahy dáme zkoušku, večer koncert,
sobota další akce a v neděli pak podle situace opět někde zahrajem nebo jen zkoušku, v pondělí ráno zas valí zpět. Část peněz z koncertů pak dáme Nilsovi na letenky a zbytek padne na benál, zatím to nějak vždycky vyšlo, že nikdo nedoplácel. V cizině je to
horší, tam to sázíme rovnou bez zkoušky, což rozhodně není ideál, projevuje se to na kvalitě koncertu a momentálně přemejšlíme co s tím. Jinak samozřejmě ač nejsme pro Nilse žádný projekt, AGATHOCLES mají přednost, to je jasný. Pochopitelně, pokud budeme
mít domluvený turné nebo něco většího, tak to je něco jinýho, ale s "normálníma" akcema se musíme vejít do termínu kdy AG nic nemají. Mimochodem v tomto čase kdy nejsme tolik aktivní, si Kavron a Ondra založili na udržení kondice novou bandu, která se
jmenuje FLUMMOX a již letos v létě vám svým zběsilým powerviolencem nakope řádně prdel! :)
- Vašimi zatím posledními nahrávkami je předloňské 7“EP s ARCHAGATHUS a 4way split
CD s HOVADAH/ NERVOUS IMPULSE/ SMG z loňska. Co plánujete na letošní rok a kdy bude další plnohodnotné album (přece jen "Too Good To Be True" je z roku 2005)?
S novou nahrávkou jsme teď trochu na štíru a sice z důvodů, které jsem popsal výše. Novej bubeník a tím pádem hrání staronových válů, málo času/ zkoušek cvičit
něco zbrusu novýho. Letos se tedy rozhodně do studia nechystáme. Každopádně nová nahrávka je priorita, řekl bych, že víc než nějaký další turné, a i když se tedy určitě počítáme víc za živou než studiovou kapelu, tak na další tour už prostě musí bejt nový
skladby. Jestli to bude full lenght, tak spíše asi ne, nevím, kde bysme najednou vyhrabali 40 minut hudby :)
- Jaké máte další plány do budoucna?
Každopádně se hejbnout dopředu a dát do kupy nový vály. Nejsme první ani poslední kapela co spolupracuje na dálku, takže to jít musí. Byl bych nerad, kdyby to
došlo až k poslední možnosti a tou by byla opět výměna bubeníka neb Nils je super týpek se podobným stylem humoru a rychle mezi nás zapad. Navíc je tak trošku i taková atrakce na koncertech a šance pro český fanoušky pokecat a popít osobně s bubeníkem z
AGATHOCLES. Skoro jako když Buffalo Bill vozil ve svým cirkusu náčelníka Siouxů Sedícího Býka :))) Letos v Ořechově na Crust/Grind Párty se ale ono seznamování Nilsovi trochu zvrtlo a bylo z toho asi nejhorší vystoupení v historii ONANIZER, za což se všem
přihlížejícím ještě jednou omlouváme... Jinak tento rok jsme poprvé od „nové éry“ nejeli na turné, takže už trochu kuju pikle, co by se dalo ten příští podniknout. Jisté je jen jedno a sice, že Evropa to rozhodně nebude :) Ale jak říkám, nejdůležitější
jsou pro nás teď nový skladby...
- A co třeba texty? Jsou o něčem nebo je to jen improvizace a další
nástroj?
Ač se to třeba nezdá, tak texty máme. Každopádně to pravidlem nebývalo a některé starší fláky texty naopak nemají, i když se zdá, že mají :) Zejména Mesy byl
pak velkým specialistou na svahilštinu. Nepějeme o žádných mrtvolách, krvi nebo porno gore tématech s přihlouplýma názvama, ale o reálných věcech běžného života, který se nás nějak dotýkají, či spíše povětšinou serou a chceme na ně upozornit. Pro mě
osobně však texty zas tak důležité, jako jsou třeba pro většinu hardcorových či fastcorových kapel, kteří se zaobírají hodně politikou či právama zvířat, nejsou a zpěvy beru jako další nástroj, jak říkáš. Jde mi především o muziku a texty kapel nijak
zvlášť nekoumám.
- Když jste začínali, tak jste vystupovali v různých oblečcích, ženské šaty atd. Tomu už
je definitivní konec:)? Nebo se ještě někdy dočkáme?
Obávám se, že už se ničeho takovýho nedočkáš :) V tý době nám to přišlo celkem originální a je pravdou, že moc takovýhle kapel s podobnou estrádou
nebylo. I když tedy ženské šaty, nevzpomínám si, že kdo kdy měl na sobě něco takovýho, to si možná pleteš s AGGRESSIVE TYRANTS. Bílý pláště, potápěčskou výzbroj, zabalený v hajzlpapíru, turbany, arabský hábity, zacákaný krví, s trenkama na hlavě nebo
převlek za Majkla Jacksona, to vše jo, ale o podprdách nic nevím, haha. Holt my starší jsme už z tohodle vyrostli a ti mladší už se naštěstí narodili rozumný :) Na podobný srandy je tu teď docela dost jiných kapel.
- Takže by to mohlo být ve stručnosti vše. Jestli chcete ještě něco dodat, tak tady je
prostor…
No určitě poděkovat Tobě za zájem o ONANIZER a zajímavé otázky a Buryzone popřát spoustu dalších úspěšných let! Též všem lidem co tohle dočetli až sem a
dozvěděli se alespoň něco pro ně zajímavého :) Kdyby kdokoli cokoli, tak na www.bandzone.cz/onanizer najde veškeré potřebné info či kontakty. Grindu zdar!
