Vrátil jsem se
Ta nouze už sem dolehla
Cesta zavátá pod sněhem
Se ani nemusela prohrabávat
Kořeny stromu se nemusely vytrhávat
S fanfárou jsem se vrátil
Přivítala mě vůně dřeva
A olej na pražcích
Sám s domovem na zádech
Už je otevřená sluj
Nestvůra se zmítá
mám konec v peci nalezený
Probírám stránky z moře klidu
Ne nejsem zoufalý
Jsem očištěný
Ráno si půjdu lehnout
A nakonec se vystavím v almaře příbytku
Vrátil jsem se, je dost
A je tvrdý kámen
Křesadlo se vzpouzí
Mate mě ten duben a ty hroudy okolo
Čas se posunul a zeď se oprýskala
Sto svíček na dortu
A žádný plamen
Já jsem se vrátil
A žár se vytratil
Pustil jsem tvoji ruku a otočil se
Obloha za námi byla plná citu
Nejen sebou žít jen mohu
Vrací se vzpomínka doby minulé
Nespal jsem a blouznil
Ztratila ses někde na kraji planiny
Ještě zkusím prosít zrnka písku
Možná ještě jedno zbývá
Od konce se vracím po otrhaném laně touhy
Se spanilou jízdou se obracím do časů
Naverbuju se na staletou práci
Zapomenu pod tíží kamenů
Jen slzu neuroním, cit už se vylil a září
Za námi v nachové modři mraků
Ospalé ráno na pláži se zdá východiskem
Položím tě
Ale nevěřím
Slunce oslňuje a není už co dopít
Zbytky falešného mejdanu
S tebou chci začít tu ránu
až zahraju na citlivou strunu
podaří se zvednout návěstí
a pustím se na volnou kolej
večer u ohně překonám tu výčitku
a svalím se ze skály