Cirkus Mrodry Ublues - O kapele | Bandzone.cz

Cirkus Mrodry Ublues pop-hard rock / Třebíč

Profilový obrázek Cirkus Mrodry Ublues
Sledovat
Playlist kapely
0:00 / 0:00
  • CMU - Ksindl - Léto
    Nezařazeno
  • CMU - Ksindl - Paralalik
    Nezařazeno
  • CMU - Ksindl - Hemdá
    Nezařazeno
  • CMU - Ksindl - Kaktus
    Nezařazeno
  • CMU - Ksindl - Mína
    Nezařazeno
  • CMU - Ksindl - Jistota
    Nezařazeno
  • CMU - Ksindl - Utopenec 665,9
    Nezařazeno
  • CMU - Ksindl - Vážení
    Nezařazeno
  • CMU - Ksindl - Polanka (Live In Dynamo)
    Nezařazeno
  • CMU - Ksindl - Xvátku
    Nezařazeno
  • CMU - Ksindl - Písnička kterou mám rád
    Nezařazeno

Členové skupiny

Kontakty a odkazy

Dodatečné info

C.M.U.

  • Kamil Foit - zpěv
  • Jan Coufal - klávesy, zpěv
  • Vlastimil Pastucha - kytara
  • Vašek Čudka - basa
  • Luděk Konečný - bicí

Bio a historie

Recenze Petra Korála

CIRKUS MRODRY UBLUES - Ksindl
vlastní náklad / 51:47

Třebíčské těleso s podivným názvem Cirkus mrodry ublues by si zajisté rozumělo třeba s Mikem Pattonem. Podobně jako bývalý zpěvák Faith No More ve většině svých projektů, i C.M.U. mají mimořádně vyvinutý smysl pro bizarnost, nadhled a stylovou nezkrotnost. Což ostatně jasně deklarovali už na svém první demu Ohambí z roku 1998.
Na svém nejnovějším albu Ksindl neváhají vytasit funk rock, alternativu, reggae, crazy new wave, metal, hip hop, ethno názvuky a bůhvíco ještě. Vše semelou v pomyslném hudebním mlýnku, z nějž vychází ven zcela netradiční, vskutku jedinečný a invencí vonící crossover.
Originální bláznivý rock, jehož zdravě potrhlý charakter ještě znásobují neméně potrhlé texty. Jest libo malá ukázka? "Mína má ráda kakao/Jára má rád mléko samotné/Máma krájí housky v půli/Jára má rád bez/Mína se solí//Máma radost má/táta radost má/máma radost má/že děti jí a poslouchají/i pes..." (z písně Mína)
Podobných kapel je české rockové scéně zapotřebí stejně, jako příslovečnému praseti drbání. Měly by být klubovými lákadly, představovat ozdobu všech – nejen alternativních – festivalů a firmy by se o ně měly rvát. Skutečnost je samozřejmě naprosto, ale naprosto jiná. Což nic nemění na tom, že Cirkus mrodry ublues je hodně výjimečné zjevení!

 

C.M.U. Story I - Milan Noha

Věc se má tak, že jako jazyk stále naráží na vylomený zub, početní fanoušci, nadšeně se svého času hlásící k „firmě“ Cirkus Mrodry Ublues, i léta po rozpadu kapely své oblíbence hledají a žádají „přídavek“. Nechoďme okolo horké kaše, hlasy volající po třeba jen částečné reinkarnaci Cirkusu byly vyslyšeny a kapela vystoupí 7. srpna t.r. ve Starči na Nivě. Koncert to bude ojedinělý a o to lákavější, že kromě Cirkusáků se předvedou i Truhláři z Marsu a Anča Band. Horácké noviny čtenářům nabízejí miniseriál, který do onoho 7. srpna všechny aktéry stručně představí.

Standardní směs vzpomínek

Scházím se s Kamilem Foitem u kafe, abychom vymámili z paměti historii kapely, která už jen svým názvem budila pozornost ? Cirkus Mrodry Ublues (vsvětlíme záhy). „Jaké máš vzpomínky na úplný začátek?“ ptám se. „Standartní směs“, odpoví a nevypadá, že by se mu to v hlavě smíchalo. Myslí kapelu, u které písmeno „t“ ve slově standartní nebylo chybou, ale jedním z vtipů či hříček, kterých jsme se posléze dočkali na kila. Okolo roku 1993 začíná v Náměšti nad Oslavou hrát formace ve složení Tomáš Bobek ? kytara a kapelmajstr, Jiří Šlitr Suchý ? bicí, Vladimír Dudek ? kytara, Radek Večeřa ? basa a Kamil Foit ? zpěv. Standartní směs po sobě zanechává dobrý dojem a tři dema ? Hladová židle, To nejlepší pro nejmenší a Pisorál. Když Tomáš odešel hrát až do nebe, skupina chvíli hraje s jednou kytarou, aby se zvolna rozkřiklo, že „Směs“ končí. Na scéně se objevuje Férový hráč a na sloupech vzkaz ? Cirkus je tady!

 

Šapitó z politého ubrusu

Klavírista a milovník muziky Jaroslava Ježka a orchestrální hudby ke kresleným filmům Jan Coufal je druhým pilířem Cirkusu. S Foitem se scházejí už během koncertů Standartní směsi a celkem běžně plánují, co by mohlo být, kdyby. Aby nepřišli do řečí, scházejí se v Náměšti na zámku v jedné z věží či tak trochu obyčejně u Coufalů doma. Mají blízké názory na hudební i textovou košatost a pestrost, a tak se nad stolem s politým ubrusem shodnou na pojmu Cirkus. K tomu stačí přidat nedokonale interpretované sdělení, že polit je ubrus ? a máme tu ublus, vše v momentě, kdy mládenci radostně přehrávají své vlastní, jak se dodnes domnívají, blues ? a závěr názvu kapely je na světě. A Mrodry? „Chtěl jsem, aby se tak jmenovala moje kapela“, opáčí Kamil. Uměli byste to vyjádřit lépe?

 

Večer v Hotelu Schliksbier

Potud je Foitovo vyprávění celistvé. Ještě snad otázku, kde vystoupil Cirkus Mrodry Ublues poprvé, zodpoví bez zakolísání, že v náměšťském Hotelu Schliksbier. Ovšem kdy to bylo, neví přesně, snad někdy v roce 1998 nebo už 7? Rozhodně ale večer, a hráli Večeřa, Coufal, Foit a Asidudek. Kde má ale u všech všudy bubeníka? Paměťový zkrat snad lze vysvětlit tím, že bubeník Luděk Konečný se v rozličných kapelách tak nějak zjeví a prostě je. A to naráz tak výrazně, že si bez něj spoustu báječné muziky prostě nelze představit. U Cirkusu to platí dvojnásob.

 

Další otázky?

Ale jistě, třeba ? kdy a za jakých okolností se v kapele objevil Vlasta Pastucha? Nebo ? kdy a za jakých okolností zmizel Vláďa Dudek? Kdy se objevuje Vašek Čutka a kdy slavný červený nos? A kdo je, zpropadeně, ten Férový hráč? A co má znamenat, bůh netrestej, Ksindl? A to raději ani nemluvíme o baskřídlovce.

Tak o tom, vážení, o tom zase příště.

 

 

C.M.U. Story II - Milan Noha

Stařeč - Už za necelý měsíc, v sobotu 7. srpna, vystoupí kapela CMU ve Starči na Nivě. Půjde sice o ojedinělý koncert, ale to nám nebrání sáhnout do historie a použít její tradiční motto: Cirkus Mrodry Ublues! Existuje!

Dnes volně navážeme na nezávazné říkání o skupině, které otiskly Horácké noviny 25. června ve svém 50. čísle jako první díl CMU story (www.horackenoviny.com). Vzhůru do minulosti.

Křičte, nahrává se...

Kapelu jsme opustili v roce 1998, kdy natáčí demo Ohambí (do diktátu pište raději ohanbí). Ve studiu vzmáhající se firmy Music Data ve Velkém Meziříčí se scházejí Jan Coufal, Kamil Foit, Luděk Konečný, Vlastimil Pastucha a Vladimír Dudek, tedy sestava, která pár let vydrží. Mládenci dávají dohromady peníze a pilně pracují. Občerstvují se v klubu Rock Depo, k čemuž je založen konzumační lístek, nadepsaný kdovíproč Férový hráč. Jak se ukáže, technickou chybou počítače mizí nahrávaný materiál a následně i peníze, které spolknul právě Férový hráč. Vše se ovšem brzy v dobré obrací, do Meziříčí směřuje další nájezd, a to včetně vokalistů Sylvy Petrové, Michala Kmenta a půltuctu dětí předškolního věku z Náměště nad Oslavou, které následně dostávají jako honorář „kindrvajíčko“ (čímž stále platný Férový hráč dále nakynul). Demo Ohambí nakonec přináší šest zdařilých opusů a na disku samém se objevuje obrázek klauna s červeným nosem ? nadlouho nedílnou součástí image Kamila Foita.

Živě a ještě živěji!

Cirkus v té době zkouší dvakrát týdně po garážích a kde se dá a čile koncertuje. Stojí u zrodu populárního náměšťského festivalu Rocksejšon, jezdí po celé republice, hraje na vedlejších scénách Zámostí, až se dostává i na hlavní pódium, kde překvapuje nejen dresy hokejových rozhodčích, ale hlavně písní Kasiopea s hostujícími „Matadory“ Ošmerou a Machátem. V jihočeské Blatné se hraje nonstop pět hodin a repertoár čítá na 70 čísel, podepsaných někým z kapely, mnohaminutové improvizace nejsou výjimkou. Valná část písní byla však ztracena, má-li kdokoli cokoli na čemkoli, nechť se přihlásí. V textové rovině si Kamil leccos pamatuje, tak si přejme, aby časem něco vydal, abychom nemuseli mávnout rukou za například takto šikovným textem: Kámen do vody padá, dělá na hladině kola, vyprávěj, proč tak a ne jinak často do vody kameny házím, myslím jen na to, co hladina dělá, proč právě kola...

 

Na toboganu

Máme na mysli časoprostorovou klouzačku, neboť přes veškerou snahu nelze zmapovat život Cirkusu logicky, chronologicky či vůbec nějak přehledně. Kapela totiž vždy dělala všechno pro to, aby tomu bylo naopak. Její poetika vychází z překvapení, nonsensu, dadaismu, koláže. Častá je práce s estetikou trapnosti, autoři nezřídka s chutí mystifikují a hojnými zásahy do pravopisu (ve vizuální poloze) uvádějí publikum přímo v omyl. Do tohoto spadá akce jako vystřižená z učebnice konceptuálního a akčního umění. Roku 1999 jsou muzikanti vyzváni, aby se podíleli na tradiční kompilaci zvané Třebíčský výběr. Do studia Skála však k překvapenému Petru Ošmerovi přicházejí bez nástrojů a svůj příspěvek - Písničku, kterou mám rád, pouze nazpívají. Jde o Coufalovu sekvenci textových a melodických repeticí na nápěv, o kterém byste přísahali, že jej znáte. Pís-nička, kterou mám rád se pak objevuje na řadovém (dosud však jediném) albu CMU ? Ksindl - z roku 2006.

V kalupu tohoto zrychleného sešupu ještě připomeňme úspěšný výjezd na multižánrový festival do francouzského Belfortu a personální změnu na postu baskytary, která předznamenává závěrečnou kapitolu.

Ksindl

Se vznikem skupiny Fru Fru nečekaně odchází z Cirkusu baskytarista Vladimír Dudek (dnes hraje ve Fru Fru na kytaru), aby byl okamžitě nahrazen Václavem Čudkou (ex Carmen). Ten přináší do kapely jiný úchop basové linky a neotřelé nápady i svébytný humor („...když ty řekneš gé, tak já stejně nevím, co to je...“). CMU vlastně bez zadrhnutí pokračují dál a směřují k natočení výše zmíněného alba Ksindl. V průběhu roku 2006 se porůznu v bytech, garážích a zkušebnách CD skutečně tvoří. Stěžejní roli sehrává na scéně se znovu objevivší Vláďa Dudek. Ten má mobilní nahrávací zařízení a s ním kapelu stíhá, aby nakonec odevzdal devět hotových písní, k nimž byly dále přiřazeny Polanka, živá nahrávka z roku 2004, a capella zpívaná Písnička, kterou mám rád (1999) a jako bonus amatérský klip k songu Lomikar z Vánoc 2004. Titul a grafickou podobu nachází cédéčko v dětské kresbě Foitovy dcery. Jedná se o jakýsi ciferník, hodiny či budík, nad který dítě buď v rozladění z nezdařeného výtvoru, nebo snad z nenávisti vůči věčně drnčícímu strojku před léty nadepsalo slovo Ksindl. Album je opatřeno papírovým obalem, vklad obsahuje všechny texty, fotogalerii i bohatý poznámkový aparát. Dodnes patří k tomu nejlepšímu, co kdy třebíčská rocková scéna vytvořila.

A co dál?

Mohli bychom se zeširoka rozepisovat o dalších hudebních projektech, kterými se někteří členové Cirkusu zabývají. Byť toho není málo a je to zajímavé, držme se CMU minimálně až do onoho 7. srpna, kdy zahrají, jak uvádíme v úvodu, ve Starči. Předskokany budou soubory Stařečské mužské pěvecké těleso Bambini má bratra aneb Truhláři z Marsu a vynikající Anča band z Blatné. Protože jeden jako druhý stojí za zmínku, do sedmého srpna o nich napíšeme.

Top promo

Reklama pro kapely