Tu kapelu jsme založili v únoru 1993 s Milanem Tokárem a Markem Borsányim ještě jako Elephant music revival band - Markův výmysl. Prvního asi půl roku jsme zhudebňovali poslední knihu Bible - Janovo zjevení-apokalypsu. Asi po třech měsících Marek odešel a
odnesl si i svůj oblíbený Elephantský název - tak jsme se překřtili na Bratry Karamazovi.
V té době s náma postupně hrálo půl Krumlova - takže si všechny nepamatuju, jediný kdo s náma vydržel do prvního koncertu byl basák Peťa Hulec. Někdy v létě 93 s náma začal bubnovat Jožin. První koncert byl v září 93 na baště U Fíka, to je hospoda na
Vltavě, celý se sestával z provedení Apokalypsy a byl apokalyptický zřejmě dost, protože pak Peťa Hulec odešel někdy na podzim, pak Milan zapařil, myslím v hospodě U Vídně s Destilem a zlanařil ho k nám, takže na silvestra 93 jsme v Bílé Paní už hráli
komplet jako potom asi pět let: já - kytaru, zpěv - Milan, sólovou kytaru - Destil, basu a Jožin bicí.
V té době jsme začali víc pařit a hulit, takže Apokalypsa šla postupně k ledu a začli jsme psát jiný songy. V roce 94 jsme v Pingáči, což byl krumlovskej rokáč, nahráli demo z koncertu, nahrál nám ho Beďa Pingitzer, alias pingi, který nám potom společně
se Špildou v lednu 95 nahrál první cd: Oslava ohně. V tom roce 94 jsme se taky sčuchli s magorem - Ivanem Martinem Jirousem - otcem undergroundu, vzešlo z toho mnoho veselých příhod i trestných činů a Martin je dodnes náš, jak říká, promoušn
manažer.
V roce 96 jsme kromě jiných zahráli dva poslední koncerty. V roce 97 jsme u Mirdy v Praze Podolí natočili CD: V krajině únor. Pak to zabalil Destil a na basu přišel Pajda. V září 97 jsme se seznámili s klávesákem Romanem Dragounem a začali jsme společně s
ním znovu pracovat na Apokalypse. Jistý dobrák plivník nám ukrad peníze na studio takže to trvalo čtyři roky než jsme ji nahráli na CD a ztvárnili ji i jako divadelní hru, rockovou operu. Hrálo se asi dvacet představení, v Krumlově, v Budějovicích a v
areálu divadla Pašijových her v Hořicích na Šumavě.
Někdy v roce 99 odešel z kapely Milan a od té doby hraje sólovou kytaru Peťa Turek. V roce 2001 jsme vydali CD: Za pět pět, pak odešel Pajda a na basu přišel Sale. V letech 2001-2003 s náma hrál kytaru ještě Kábul, v roce 2005 jsme vydali album Bod
návratu a v roce 2006 živák z Černýho velblouda z Budějovic, Báječné písně živě.
Všechny tři poslední počiny jsme vydali u Guerilla records - u karamáda Lábuse. Od září 2006 bubnuje Dan Hubáček
kúča