Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.
Alfik folk-rock / Divišov
Festival Lodenica!!!
Na Slovensko jezdim rád.
Dvojnásobně rád tam jezdim hrát.
Ať už je to Poprad, Košice, Bľava nebo Pieštany, vždycky jsem se setkal s úplně nejvíc nejlepšim a nejpozornějšim publikem, který jde na koncert poslouchat muziku, přemejšlet o ní a pak si o ní treba aj pohovoriť.
A kdesi jsem četl, že festival Lodenica je největší, a protože se mi tam vloni děsně líbilo, jemně jsem se připovnutil, jemně si počekal, a když mi pozvání od produkce opět dorazilo, radostí si zcela nejemně poskočil.
Takže se zejtra ráno vyráží. A zatimco vloni jsem tam jel sám, letos s sebou beru hned dva skvělý muzikaty - Honza Vlažný poprvé na Slovensku představí svou muziku, která v naší kotlince vloni poněkud ohnula přeslavnou Portu, a bigbíťák a bluesman tělem i duší Petr "Bubák" Bublák zase kromě pár svejch věcí předvede spolu se mnou něco z našeho novýho nápadu, takže budem v podstatě orchestr. Krom toho moc rád potkám Peťa Janků, Rada Tina a další kámoše zpoza kopečků a kdo ví - třeba ani nebudem spěchat domu a posedíme a věcně pohovoříme (vloni tam kluci měli takovejch Jamesonů, že mě z mýho nucenýho odjezdu na další kšeft bylo fakt teskno).
Hele normálně vemte pár euráčů a přijeďte taky. Beztak máte tédéíčka, žere to prd, cesta trvá čtyři hoďky a muziky a radosti je tam o mnoho, mnoho víc.
2014 - samá novinka...
(Upraveno: )
Letošní rok zdá se být rokem premiér - a to je dobře. Nejsem přece nějaká plechpixla, člověk by měl dychtit po poznání, zkušenostech a nově vojetejch... autech.
Tak například už fakt musim dodělat tu desku, která vám sice z mejch příspěvků možná díky svýmu neustálýmu omílání začíná bejt protivná, ale věřte, že bude dobrá. Musí. Alfikova neexistující kapela rozrostla se právě o další členku - mladou, krásnou a precizní violistku a houslistku (ale violu budem preferovat, ta věc má fakt něco do sebe), která kromě svejch nástrojů bravurně ovládá taktéž lemtání rumu, umění kulinářské, práci s manuální i automatickou převodovkou, oplzlé fóry a vůbec si vlastně rozumíme a nemusíme si na nic kromě strun hrát, neb se známe od roku 1983 - ano, chodili jsme spolu už do mateřský školky. Jako každej má pihu na kráse - tříválec. Ale dám si pozor, abych do toho nemusel nikdy sednout, a všechno bude v cajku.
Ale neni to jen o muzice - Jak si tu tak píšu a dělám (ne)nápadný PR svojí první knížce, dalo slovo slovo a předposlední sobotu v červnu mě budete moct vidět na mym historicky prvnim autorskym čtení. K celému průseru dojde v rámci festivalu Literární Vysočina, kterej letos ovšem poprvé (další premiéra!) nebude na Vysočině, ale pro velkej úspěch se přesunuje rovnou do Prahy a stává se z něj v podstatě Literární Vysočanská. Už teď mám krapet trému, nekecám. Krchovský, Topol, Dewetter... No, zvykl jsem si hrát muziku, hrát divadlo, tak teď budu hrát sebe.
A taky bych chtěl udělat videoklip. Kámoška mi onehda řikala, že pokud by měl bejt na amateri.cz, šla by do toho, po takovym ale já právě netoužim, spíš k nějaký tý písničce. Nápady by byly, uvidíme, jak to dopadne s realizací.
A taky jsem se začal motat kolem focení. Už přístí tejden, zrovinka na čáry od pěti odpoledne, hraju v Ratajích nad Sázavou na vernisáži fotografický výstavy několika fotografů, z nichž většina jsou zároveň výborný muzikanti ( Norbi Kovács, Tomáš Berka, Stanislava Koucká Nodlová, Petr Prcek Zeman, Martin Pulkrábek, Petr Navrátil Sen a esli jsem na někoho zapomněl, hluboce se kaju). A tak mě nenapadlo nic lepšího než si taky pořídit foťák o něco lepčejší, než kterym jsme doma fotili batolátko, a chytrou knížku a to by bylo aby to nebylo, že jo.
A taky mám poprvé auto od VW Group, který mě bytostně nesere, ale naopak docela baví a velmi vyhovuje. Ovšem možná to bude tim, že do něj našroubovali motor od Fordu. Taková klimoška například má na sobě vylisovaný loga VW a samozřejmě s ní musim do servisu - hřeje.
No a když jsme u toho hřání, - ááále nic. To chce nejdřív dopilovat detaily s tou dotyčnou.
Málo platný, furt je to ještě dobrý.
