13 - O kapele | Bandzone.cz

13 grunge-alternative / grunge-budes / Plzeň

Playlist kapely
0:00 / 0:00
  • The first not demo(2005) INTRO
    Nezařazeno
  • Podivnej Konzert (2006) ULTRA PROPAN BUTAN
    Nezařazeno
  • 1. Nowa (2007)
    Nezařazeno
  • 2. The One (2007)
    Nezařazeno
  • 3. Mamátor i Papákryprosrátor (2007)
    Nezařazeno
  • 4. Never forget to think out a little bunny (2007)
    Nezařazeno
  • 5. La grungeo grande (2007)
    Nezařazeno
  • 6. Materiál (2007)
    Nezařazeno
  • 7. Die schmuzig Welt (2007)
    Nezařazeno
  • !!Nous sommes vraiment désolés, Zbicha!!
    Nezařazeno

Členové skupiny

Kontakty a odkazy

Dodatečné info

červen 2009 - Zí End

V březnu r. 2008 píše jeden z členů tento článek, je z toho celý vyčerpaný a doufá, že info o kapele stejně nikdo nečte...

Na podzim r. 2007 naše kapela vypouští do světa album Let the Grunge Budes with You

  • které si můžete poslechnout zde
    • nebo zakoupit ve většině plzeňských music-storeů
    • nebo nám napsat na mail svou adresu, a my vám ho pošleme na dobírku

Na jaře r. 2007 Třináctka nahrává ve studiu exAvik několik písní

                                                                 -(konkrétně 7 skladeb a jednu renesanční polyfonii).

                                                                  -tyto písně se staly základem našeho CD.

Roku 2006 byla kapela diváky poslána do finálového kola tehdejšího ročníku MÚZY.

Hrává ve složení: bří Korandové  (všeuměl)         - bicí souprava, mluvené slovo

                                                         (benjamín)        - basová kytara, hlasité vokály

                            Sergej Grebnikov (krasavec)   - sólová kytara, tiché vokály

                            Ondřej Suchý   (žvanil)              - doprovodná kytara, vokály

Kapela založena léta páně 2004.

Bio a historie

Naše historie.

Víte, tenkrát nebyla lehká doba. Lidi jak magoři jezdili nakupovat do krajskejch měst, do hypermarketů, vzduch byl plnej sladkýho kouře a slunce dostávalo zvláštní barvu. Někde v tý době, kdy začala ta významná Válka s terorizmem, se moje myšlenky upírali jasně k východu. Došlo mi, že bez cíle se na cestě ztratíš, a tak jsem se rozhodnul, jasně a rychle, že musím dosáhnout Nirvány.

  Skočil sem tehdá za kamarádem, vynikajícím kytaristou, umělecky nadaným Rusem. Ten odněkud z prachu vytáhl své grungeové kořeny a pučil mi Unplugged.

  Asimilace byla rychlá, bezprostřední a ani sem se moc nebránil. Přečet sem spis o vzniku kapely Nirvana, hltal sem postupně jeden impuls za druhým a stránky mě celýho pohltily. Vlastně,jestli se nepletu.. ne, opravdu, byla to moje první přečtená knížka.

  Pakliže máš dojem, že tenhle příběh byl do teď až příliš agresivní a strhující, radši přestaň číst, protože teď se to opravdu rozjede.

  My dva. Zajatci hudby. Dusíme démony. A ty nás dusí nazpět. Křičíme a skáčem. Trháme šaty. Padáme do díry. Prskáme hlínu. Svíjíme se v křečích. Třeseme se posvátnou hrůzou. Máme strach. Máme radost. Šílíme smíchy.

  Až nás jednoho dne napadlo, že si založíme kapelu. Ale ne ledajakou. Cítíš se bejt poslem, prorokem a kněžím svý mocný víry v sama sebe, co uděláš? Ještě nemáš basáka ani bicistu, ještě ani neumíš na nic hrát, ale víš, jak se tvoje skupina bude jmenovat.

  Název 13 existoval dobrý dva roky před založením kapely samotný.

  Ráz na ráz, co bylo nutný, abych udělal, jako druhej kytarista do našeho grungebandu, nebylo nic jinýho, než naučit se hrát na kytaru. Jojo, to sem tak nějak zvládnul.

Léto 2004.

Ukrutný vedra sužujou zemi. A ve vesničce Dolní Bělá se tři bratři k smrti nudí. Hudebníci sou to. Jednomu to nedá a z celý tý nudy nasedne na autobus a jede do Plzně. Jak líně pozoruje míhající se stromy, přemejšlí, jestlipak to byl dobrej nápad, nechat toho žonglování a avantgardního života na volnej noze.. A jestlipak se vůbec jako nově vyučenej bubeník dokáže uplatnit..

  A stejně jako ti největší hrdinové světovejch dějin, i on jde štěstí naproti a v tý Plzni podává inzerát. Nemohlo se mu stát nic menšího, než, jak tušíš, narazil na otevřený dveře do třináctky. Jen tak pokradmu vstoupil, jen tak,kakoby mimochodem zabubnoval a země se zachvěla a my slyšeli burácet zvony. Jo, to byl ten pravej. A co jeho bratři,ptáš se?

  Jó, tenkrát to bylo punk. A od tý doby je to jen trend... mladší bratr vezme do ruky basu a naše překvapený obličeje ozáří briliantová aura člověka, který se v tu chvíli stává posledním členem kapely. Stáli sme tam, na počátku našeho dobrodružství a měli jen velmi nejasnou představu o tom,co mělo přijít.


  My čtyři. Zajatci hudby. Dusíme démony. A ty nás dusí nazpět. Křičíme a skáčem. Trháme šaty. Padáme do díry. Prskáme hlínu. Svíjíme se v křečích. Třeseme se posvátnou hrůzou. Máme strach. Máme radost. Šílíme smíchy.