S-Kore pop-rap / L.A.

...a ze země nasáklé krví vzejde nový život, silnější než kdy před tím. Kdo hledá najde. Kdo nehledá, toho si to najde samo. Odhalení: léto 2011

Slova na závěr

Budu vám vyprávět příběh, který se vám bude stát neskutečný. Je o klukovi z bytovky, který šel za svým snem, pracoval na sobě a zjistil, že jde i nemožné. Bohužel všechno má i temnou stranu...

Je mi snad 13-14 let a poprvé se ke mně dostává hiphop, ještě v předvlně, kdy okolí vládli diskanti. Ve stokrát přehraných kazetách nacházím porozumění, mír a toleranci. Hodnoty, které jsem si vždycky cenil. Hiphop -- a ačkoli to bude znít teple -- mě chytnul za srdce. Na akcích byli přátelští lidi, výborná atmosféra, prima nálada. Hiphop jsem miloval. V té době jsem si nedokázal představit nic jiného. Poslouchal jsem Defakto, A czo yakko, 5mcz a tyto kapely mě doslova vychovávaly a určovali moje morální zásady. Neřešilo se, jak člověk vypadá, ale jak se chová. Toto období bylo krásné. Bohužel trvalo moc krátce.

Subkultura začala nabírat na síle a brala s sebou, stejně jako divoká voda při povodni, všechno bahno a splašky, které potkala po cestě, takže nakonec zůstaly jen škody a páchnoucí voda s vůní porušené kanalizace. Najednou jsem začal v ulicích potkávat lidi s kšiltovkama, riflema po kotníky a bundami, nakoupenými z předražených čínských eshopů. Hiphop začal být o značce. Enormní nárůst znamenal jediné: změnu názorového složení a změnu celkové nálady v subkultuře. Na koncertech začali bitky, to z důvodů, že se do kultury navezlo spoustu dementů, pro které hiphop znamenal rovný kšilt a ego-trip rap.

V této době jsem poprvé chytnul mirkofon a pro pár kamarádů narál nějaké věci. Neměl jsem instrumentálky, tak jsem si je prostě začal dělat. Hiphop je v podstatě hudebně primitivní. Jedny prázdniny mezi školní docházkou jsem se zavřel doma k FLku a za dva měsíce z mísntosti vylezl adekvátně vyškolený sampler a song-writer. Bylo to jednoduché. Bral jsem celé smyčky, dodával bicí z packů a dělal instrumentálky tak, abych si mohl dovolit udělat nějaké věci. Takhle jde dělat instrumentálky jako na běžícím páse. Tedy alespoň jsem si to myslel.

Všechno mi přišlo tak jednoduché, texty jsem hned od začátku psal celkem snadno. Až později jsem si uvědomil, že to nebude ani tak jednoduchostí, ale talentem, který jsem prostě nějak dostal od narození. Šlo mi, na co jsem sáhnul. Důležité je poznamneat, že jsem nikdy neplánoval nějaké sólové desky.. Psal jsem si pro sebe a pouštěl to kamarádům.

Nakonec jsme vybral pár textů a instrumentálek a hodil na internet Lovestory EP. K mému úžasu sklidilo na tu dobu a moje očekávání ohrnomný úspěch a de facto mi otevřelo dveře k širší hiphopové komunitě. Nutno podotknout, že to ovšem byla sračka.

Ale vraťme se k tomu, jak to vypadlo v okolí. Hodně mých kamarádů začalo poslouchat hiphop a bohužel začlo i experimentovat s drogama. Kluby byly zakouřený, hiphop byl v televizi. Moje představa tolerantní komunity byla ta tam. To se mi nelíbilo.

Celý rok jsem pozoroval, jak se z mé oblíbené subkultury stává hovno. Chtěl jsem to zpět. Už si přesně nepamatuji, jestli jsem ještě v tento moment věřil v to, že to zase bude jako dřív. Asi ne.. Možná tajně doufal.. Ovšem nestalo se tak..

Využil jsem své "popularity" a narhál další album, kde jsem nabádal poslouchače k tomu, aby otevřeli oči a podívali se, co se stalo s hiphopem. To byla ovšem chyba. Neboť sama komunita posluchačů se už proměnila a bylo to, jako kdybych přesvědčoval uzenáře, že je dobré být vegetarián. Blbci už infiltrovali komunitu natolik, že skalní utíkali z potápějící se lodi a distancovali se od mladé vlny, které šlo o módů a o to, jak vypadají. Ano, protože hiphop už byl v módě.

Porpvé pozoruji, jak tráva moje kamarády likviduje a že to netrvá ani dlouho a při pravidleném hulení je z člověka celkem vymatlaná piča. Za dva roky už jsou následky tak fatální, že s tměito lidmi přetrhávám veškeré vazby.

Zakládám label.

je mi 18. Nastala amplituda hiphopu v Čechách, jsem zničen. Stejně jako ostatní utíkám z lodi, do které nalezli kreténi, nechávající za sebou všechno čemu jsem věřil. Stále dělám muziku a komplikuje se to, dostávám se do spirály osobních problémů, které končí fatálně.

Totálně měním úhel pohledu a snažím se, aby lidi dostali rozum. Poukazuji na to, jak hiphop jako takový funguje. Začínám nenávidět to, co jsem miloval. Hrozně nenávidět. Poslední pomyslný hřebíček do rakve je událost, když se mi nějaký dement snaží vnutit, jak má hiphop vypadat. Shodou okolností je to stejný člověk, který se mi chechtal za to, že jsem s k hiphopu hlásil, ještě když nebyl v rádiích. Takový čurák mě chce poučovat o tom, jak má vypadat hiphop? Mě? Který pomáhal budovat? Po tomhle incidentu se obracím úplně a zanevírám na hiphop jako takový.

Vystupuju s dalšími věcmi a snažím se extrémními vyhrocenými názory (není to pleonasmus?), podanými z druhé strany dohnat lidi k tomu, aby se na věci dívali z obou stran. U velké části komunity nacházím akorát neporozumění a špatnou interpretaci..

Na sklonku roku 2009, poté, co začíná u nás expandovat Facebook a já si zakládám profil, s údivnem sleduju, že jsem velmi známý a že některé moje věci obletěly republiku. Začínám denně dostávat velké množství emailů a začínám být jistým symbolem. Symbolem lidí, kteří ještě stále používají při vyhodnocování dění kolem sebe mozek a ne svoji drahou kšiltovku.

Po tomto impulzu do toho dávám všechno, nahrávám kompletně autorské album Dopisy z Waldheimu, které zaznamenalo enormní úspěch. Já sám jsem ovšem spíše smutný a ze situací, kdy mě lidi poznávají na ulici tuším, že tohle musí skončit. Odmítám všemožnou snahu dostat mě nějak do ještě širšího povědomí lidí, jako je televní talkshow nebo návštěvy v rádiu. Chci být šedá myš a zase se ztratit.

Protože si to lidi žádají, natáčíme ještě s klukama z Forleaf o.s. velmi sledovaný klip a ještě poslední album, které je takovým zakončením tohoto všeho.

Hiphop byl pro mě všechno. Teď je mi urkadenej. Ať si lidi dělají co chtějí, ale beze mě. Dohnal jsem to na úroveň, že mě zná půlka republiky. K čemu to bylo? K ničemu. Ačkoliv jako takový jsem proti nenávisti, sám jsem ji dmýchal. Jsem si toho vědom a nezbývá mi nic jiného, než se omluvit všem, kterých jsem se dotknul a říct vám, že je konec. Jsem jinde, stejně jako hiphop je jinde. Vyrostl jsem, jsem dospělý člověk a konečně mám dobrý život. Chci, aby to tak zůstalo. Myslím, že to lze ovlivnit. Ovlivnit tak, že prostě uzavřu kapitolu.

Vyhrál jsem. Kluk z bytovky je slavný a lidi poslouchají, co říkám. Neodcházím jako poražený. Odcházím jako vítěz. Moje osobní prosba a apel na všechny je: pojďte se mnou. Vyskákejte z lodi, vahžte z mp3jek pseudokapely a nahraďte je normálním rockem, metalem, vážnou hudbou.. Já nevím co ještě. BZ je plný nadaných umělců, kteří opravdu dělají hudbu. A dělají ji zodpovědně.

Mějte se pěkně. Děkuji všem, kteří pochopili proč dělám to co dělám a jak to dělám. Nebo spíš dělal.

PS: omluvte případné chyby. Je to torchu jak Kafka, plival jsem to z hlavy bez připravení, tak možná budou nějaké logické chyby v textu. Nevím.

Jesltiže chcete být se mnou stále vkontaktu a vidět, co dělám. Tohle je můj soukromý twitter.

edit: // Prosím zdržte se komentářů, otravují mě. Nelezte na profil, jděte radši ven na retko. Vaše pozitivní/negativní názory mi posílejte po Svitavě..

Pokud vám nefunguje/nemáte rádi ulož.to, zkuste jeden z následujících linků:

http://tiskar94.nhx.cz/privatfiles/S-KORE_Zapomen_na_vsechno_2010.rar

http://czechbeatz.tym.cz/S-KORE_Zapomen_na_vsechno_2010.rar

http://www.uloz.to/5982573/s-kore-zapomen-na-vsechno-2010.rar
http://www.hellspy.cz/s-kore-zapomen-na-vsechno-2010-rar/1130078

Líbí se vám nějaký trek z alba a chcete si ho dát na FB profil apod.? Vyberte si z polooficionálního uploadu na YT:

http://www.youtube.com/user/tohlenenihiphop

standardní plná kvalita mp3 zvuku a nádherný obrázek coveru k tomu ;)

A chtěli by jste texty? Ať máte co jako trapné kapelky kopírovat? Tady jsou (je až neuvěřitelné, že byli k dispozici pár desítek minut po vydání!)

http://texty.tohlenenihiphop.com/texty/zapomen-na-vsechno-2010