pan goril 110 let / praha / rakovník

mám pedalboard jak letadlovou loď.

když jsem koupil božskej overdrive a vyměnil za dosavadní zkreslovadlo, uvolnil se mi tím jeden šlauch z napájecího zdroje. ten overdrive má svůj zdroj, kterej se rve rovnou do zásuvky. brzy tedy nastal čas koupit něco na konec toho šlauchu. něco levnýho, s čím je ale spousta srandy. uv 300: behringerova kopie už nevyráběného vibráta od bosse, s tím originál bossem dělá spoustu srandy třeba graham coxon. (drahou kopii, vylepšenou o možnost toneprintu pak vyrábí tc electronic.)

a pak nastal čas na větší úklid. už jsem byl nachystanej. kus kvalitního kabelu, laciný čínský placatý plugy, letovačka, cín a kalafuna. všecko šlo z prkna dolů, vyluxoval jsem koberec, trošku ty pixly oprášil.

následovala delší chvilka tetrisu.

do toho jsem už od druhýho člena rodiny slyšel, že se na to mám vybodnout a dělat to všecko přes počítač. mají samozřejmě pravdu a ani na to nemuseli sledovat na youtube adriana belewa.

na druhou stranu já jsem přesvědčenej, že tohle je pro mě nejlepší způsob srandy.

a nakonec jsem se dočkal i chytrejch rad.

a štípal jsem kabel, kalafunoval i cínoval. a nechtěl uvěřit tomu, že ten konketor, co mi šel napájet ze všech nejlíp, může mít kraťasa. 

a pak jsem všecky krabice napíchal na koberec a propojil, zabalil to a běžěl na koncert, hlasistě cvakaje prdelí, jestli to bude fungovat. plán bé byl jednoduchý: sundáš delay, zbytek jsou stejně jenom ozdoby...

a všechno fungovalo, jak mělo. akorát jsem v tom kvaltu nechal doma šňůry a zas pro ně musil chvátat... a pak jsem to prdlal vcelku na nic, z toho udejchání.

ale stejně – dlouho jsem nedělal tak zábavnej projekt.

když jsem se dneska pustil do dlouhejch šňůr, hrot na letovačce odešel do věčnejch lovišť. brzo půjdu koupit novej, ještě tam mám kilometry zbytečnejch npaájeích kablíků od zdroje.