Zapíjet konce, své malé konce ...
Když jsme se skupinou Epy de Mye 16. března roku 2005 svým čtvrtým veřejným vystoupením zvítězili v krajském kole Porty ve Strakonicích, začala naše relativně úspěšná euforická cesta vzhůru. Byli jsme vyjukaní, ze všeho překvapení, neuhlazení, nesehraní a plní nadšení. Podstatnou měrou s námi prožíval a podílel se na kapelním životě, úspěších i nepříjemných okamžicích kytarista a zpěvák Lukáš Kazík. Řízením osudu s námi náš bard 26. června 2010 odehrál v Řevnicích poslední koncert. Opět na Portě, tentokráte jsme byli hosty. Byl to krásný koncert s výtečným zvukem, důstojným prostředím, světly a amfiteátrem plným opravdových diváků. Jsme za to rádi. Lukášovo zdraví mu bohužel neumožňuje nadále pokračovat v náročné cestě, po které jsme se vydali. Zůstáváme s ním nadále v kontaktu a zároveň hledáme jak se s touto změnou vypořádat. Několik koncertů jsme odehráli ve dvou, zkoušeli jsme obohatit zvuk Epy de Mye o cajón našeho kamaráda Vojty Koláře a velmi nadějně se rýsuje nová souhra s nezaměnitelným Dušanem Vainerem. Nevytváříme zatím žádné vize do budoucna, snažíme se co nejpřirozenější cestou nahradit nebo překlenout jemná a zpřetrhaná vlákna, ze kterých bylo naše trio utkáno. Možná nás i vás čekají překvapení, ale takový je život a chuť jít dál je velmi silná. Na podzim máme domluvené první návštěvy studia a i za těchto podmínek se chystáme k vytvoření druhého alba Epy de Mye, které by mělo vyjít koncem jara 2011. Doufejme, že se vše podaří a že nás neopustí to, co někdy způsobuje jeteli lístek navíc.
