Ten den se potkalo ve dveřích s odcházejícím Jarem. Ještě než stačilo pověsit kabát a klobouk na věšák, Vlčí bouda obklopená srdíčkáři vítala jeho příchod a dávala najevo radost z jeho velkolepého návratu... Vítej Léto,
vezmi místo a pobuď s námi prosím! Co si letos dáš? Jako obvykle? Jasně! Už to nesu...
Tu noc se hrálo, zpívalo, slavilo, dokonce i tančilo... Svět měl dobrý důvod... následující čtvrtrok bude totiž Slunci nejblíže a bude sbírat tu nezkrotnou heliovou energii, aby přečkal následující Zimu, ale ta je ještě daleko...
Cihelna Mácy andcery děkuje spřízněným duším za úžasnou atmosféru, nevšední výkony, skvělou zábavu... zkrátka za důstojné vítání hosta nadevše vzácného a očekávaného... Never Been 2 Jamaico, Bobe, Fabiáne, zvukaři Tomíku Milde,
Petře Pího a Martine z Vlčí boudy byli jste... ... báječní!
Vážené publikum! Tobě dík největší! A ještě větší! Bylo jsi takové, jaké jsme nečekali. Zábavychtivé, slušné, také tolerantní, a navíc k našemu klobouku štědré... Ahoj Léto!