Coombal se vyved. Organizace byla super, lidi byli super, počasí se vytáhlo, jen burgery došly brzo.
Unaveni sluncem vyhlížíme další velkou událost léta, festival nepopulární hudby Eurotrialog v Mikulově.
Coombal už je na spadnutí.
Original fesťák s knírem. A stylovej.
Letos ve štýlu špíny osmdesátejch let. Ale tý americký. Bílej prášek v kníru je dobrá součást outfitu.
Dvě pódia, na obou armáda zkušenejch harcovníků i bažantů.
V sobotu jedenáctýho chvíli po poledni se zapnou aparatury a může to začít. Strašná hluková válka. Knirák versus Knírán.
My svoji munici vystřílíme už odpoledne, pak smočíme unavenej knír v pívu a budem fandit v dalších bitvách.
Jako dycky. Vždyť jsme doma, za chalupou, slyšíš, támhle bicí dupou.
Na Coombale s náma bude hrát na bubny Frantik. Protože Lukáš nemůže. Tradičně pořádá tou dobou jinej fest. Skotskej. Ochutnávky skotskejch. Dudy. Nejlepší.
Kdo nemůže bez dud žít, nechať tedy spěchá do Kostelíka.
Holenkové, pámbu přeje chudejm.
Loni a předloni jsme byli v Netvořicích na fesťáku, kdovíkde na něj splašili peníze (ok, díky některýmu z telefonních operátorů, kterej měl pocit, že by bylo dobrý částečku zisku rozlejt do světa). A byl to pokaždé jeden z nejlepších zážitků léta. Komorní, střízlivý, přátelský. Se zajímavou dramaturgií, fakt prima kapely.
Letos prachy nebyly. Vylezlo z toho cosi ještě komornějšího, intimnějšího, ale taky hodně silnýho. Zatím asi nejlepší hraní roku.
Pár dalších fotek tady mezi fotkama nebo tradičně na našem Facebooku.
Dva roky po sobě jsme hráli na fesťáku v Netvořicích. Jmenovalo se to Jazzohraní (i když o žádný jazzy snad až na jeden nebo dva nešlo) a bylo to příjemný. Výborný místo, výborný publikum, výborný kapely.
Z loňska jsem si třeba odvez setkání s kapelou Ladě. Jeden čas jsem to točil furt. A zas budu.
Letos je to hodně komorní. Meziriiočník. Snad.
V sobotu večer necháme Netvořice podívat se nám darovanejm koňum – je to zadara – na zoubek.
-g-
