Z davu alternative-rock / Rakovník

Doupovské hory –  místní sedláky jsme před víc než šedesáti lety poslali do Němec a prostor zabraly tanky. Je potěšující vidět, že se sem vrací život. I tu zříceninu hradu si kdosi bere do parády, pomaličku ji zvelebuje – a zve lidi.

Na akci Jarní slunoHrad jsme hráli odpoledne, mezi kapelami Koza na útesu a Arcus. Někteří z nás měli štěstí, že si vyposlechli i zpřízněný a skvěle sezpívaný Zdarr.

Chvílemi do publika bušilo oumorné horko, chvíli nebe natahovalo moldánky k dešti.

Pozoruhodná věc je zdejší pódium. Už se nám hodněrát stalo, že jsme přihraní hráli na úrovni publika, takže už druhá řada měla potíž vidět, jací jsme to krasavci a krasavice. Tentokrát mohli mít podobný roblém jen krátkozrací. Pódium tu totiž mají asi ti metry nad terénem. Bývala tam kdysi snad nějaká komnata, čelní zeď ale padla, takže  nýčkon je pokojík z jedné strany komplet otevřený. Chodí se do něj ovšem po ochozu, schodiště, bylo-li nějaké, vzalo za své též. Jen zvukaři na pódium občas šplhali po žebříce.

Od mixpultu to vypadá nějak takto:

Tahle fotka je od ˇMidry, Jinak fotil nejlepší polovodič Vláďa, další fotky na jeho rajčeti.

Světa jsme si užili dosyta a rádi přijedem zas. Ono vidět, jak se z místa, kde bydleli kluci z Hitlerjugend, kde se těžil zmijí jed, kde bydleli horníci z Jáchymova, kde byl pasťák... a vůbec, stává něco normálnějšího, je utěšlivé.

-g-

Na koncert do Plzně jsem dojel rychlíkem Albert Ajnštajn, odjížděl jsem jako Blbštajn.

Dlouho jsme se nikde neměli tak dobře, jako v Plzni u Mrože. Ruce maličko vytahaný od beden postavíš se k báru. A uslyšíš zpoza něj: Co to bude, fešáku? Ahoj, já jsem Marie. A tohle vystihuje všecko. Vstřícný underground. Vřele doporučujeme a chceme zpátky.

Jediný, kdo nedoporučuje, je muž za volantem. Dostat bandu rozjařenejch Blbštajnů do staré fordky byl tentokrát pro Laďu asi obzvláš tvrdej kokos. Ale to já už nevím...

-g-

Všichni by raději hráli – a to je koneckonců dobře. Tak, jak je to s novinkami?! V tom Rakovníku jsme pochopitelně hráli a bylo to velké. Jenomže už je to tak dávno, že vlastně ani nemá cenu se tím zabývat. Snad jen: všechny kapely hrály ku spokojenosti posluchačů a muzikanti společně s nimi pili rakovnické pivo ku spokojenosti majitelů piva. Z toho vyplývá, že spokojeni až do probuzení byli vlastně všichni.

Ke skutečným novinkám: V říjnu jedeme do studia a tak jsme si vyzkoušeli, zda ještě umíme něco natočit. Zprubovali jsme si to v rakovnickém divadle během jednoho dne a šavlový tanec dozoroval David Mařík. Z našeho současného exposé k okolí vzniklo šest věcí, které by měly v budoucnu ozdobit budoucí nové CD. Ve studijní verzi je nyní můžete slyšet i vy. Schválně jsme je zamíchali mezi ostatní skladby, abyste to neměli tak jednoduché. A soutěž se již přímo nabízí: Kdo první najde všech šest skladeb a správně je pojmenuje v "Názorech", obdrží od kapely na pražském koncertě v klubu Kaštan (dostaví-li se) basu rakovnické dvanáctky. Tož se snažte, ať to za to stojí.

Carpe