Byli jsme alternativní
A teď už jsme zase střední proud.
Rakovnická Alternativa číslo tři dopadla skvěle. I když se to trochu vleklo.
Tenhle koncert někomu z nás začal už asi před rokem, celý to mají na hrbu Honza s Martinem. A když jdou do finiše, je to krásnej pohled. To už vidíš ty detaily, jak věšej obrovskou plachut se sponzorama, jak do zázemí pro muzikanti nosí z vlastní zahrádky nakládaný pálivosti a pomazánečky, jak oblepujou prostory fotkama z dřívávějc, jak buší molitany na dveře, aby v divadle nebylo nic slyšet, že tam má představení Jarda Dušek a že je to divous. Chacha. Jako to vlastně není dobrá zpráva, protože určitě má s náma kus pubilka společnýho, ale ne tak, že by nás chtěli slyšet dohromady. Tak už to ale u nás chodí.
První hráli kluci z Kolektivní halucinace. Bylo supr se s nima zase vidět. Připosledních dvou hraních, co jsme spolu měli, vždycky někdo chyběl, takže po dlouhý době vidíme plnej počet.
Tady společně:
Po KolHal my. Kluci dole za pultem nám to nahoře dělaj fakt hezký.
Po nás Tereza, Electric Lady. Kromě živejch muzikantů si přivezla i druhý hlasy a klávesy v kompjútru, občas se člověk koukal, odkud ty zvuky lezou. A nejen zvuky.
Tady společně:
A to už je asi půlnoc a Vltavěnka se teprv chystá. Já to chtěl balit, víka jak z plutonia, ale nakonec jsem vydržel a Vltava je živá voda.
Pak podepsat, vyčurat a spát. Co tak taky u nás jinak.
Jedem na víkend do lesa. Budem na vás myslet. Zdar.
