Po našem vystoupení v Černošíně, obci kultury 2012, se chystáme na koncert v rámci Múzy 2012 v DPL v Plzni. Odehraje se 26. 4. 2012 a v sekci s koncerty se můžete podívat, jaká další tělesa vystoupí onoho večera na témže pódiu.
Mezi těmito tělesy nadále nebudou chybět tělesa geometrická, jako jsou jehlany, koule a osmistěny. O nekonečném sloupořadí z válců nemluvě.
Zahrajeme teď v sobotu v Černošíně. Od osmi, asi. Klidně přijďte, ale budeme představovat jakési překvapení, málokdo o nás ví. Takže ani muk. Tajemnost tohoto našeho vystoupení je daleko za hranicí běžné cávlanokososti!
Mějte se! Vaše tři sloupy z nekonečného cávlanokosého sloupořadí.
Slunce je pevná a homogenní studená koule.
Jeho povrch je rozdělen na metrové čtverce,
které jsou základnami dlouhých převrácených jehlanů,
opatřených závitem, dlouhých 696 999 km,
se špicemi vzdálenými kilometr od středu.
Každý jehlan je vsazen do šroubové matice,
jejíž dostředivý sklon by způsobil – kdybych měl čas –
otáčení lopatky, upevněné v jeho dolní části,
v několika metrech viskosní tekutiny,
kterou je pokryt celý povrch.
Náhle, když se vteřina zase sama našla
podle absolutní hodnoty 9413 km Siemensovy jednotky,
jehlany sestoupily na svých šroubech doleji,
protože byly jako já ve svém pohybovém čase,
a aby se udržely v rovnováze, musely se vyvážit tím,
že si od sira Humphry Davyho vypůjčily
dostatečné množstí odpudivého pohybu.
A zpevněná hmota, závity opatřená táhla i šrouby zmizely.
Slunce oslizlo a začalo se otáčet kolem své osy
s rotační dobou pětadvaceti dnů.
Brzy se dokonce velkým stářím smrští,
až se zmenší o tři čtvrtiny.
