Čus mlíčňáci,
zaslechl jsem, že je tu nějaká sháňka po mym názoru. Rád se s Váma podělim, takže stručně:
Kdyby to bylo jen o zpěvu, tak by snad nebyl takovej problém dodržet v civilizovaný společnosti běžný pořadí:
1) Řeknu, co mě sere.
2) Řeknu, co s tim má ten druhej dělat.
3) Když na to kašle, dám mu ultimátum.
4) Když to nezvládne, tak letí.
Když není problém se zpěvem, ale s osobou zpěvačky, pak se hledá náhrada bez diskuse se zpěvačkou původní, protože ta nemá co napravovat nebo měnit na hlase, ale je třeba vyměnit přímo ji.
Na tomhle místě bych chtěl říct, že fakt, že to proběhlo, není nakonec žádná velká ztráta pro žádnou stranu. Ale způsob, jak to proběhlo, to už je otázka jiná. Nejsem žádnej emař a nemluvim o zraněnejch citech, ale o zdravim rozumu.
Nemusim bejt Einstein na to, abych dokázal říct, kde mám problém, aniž bych předtim tejden nebral telefony, ne? Jestli to měla bejt hra na tichou poštu, kde všichni vědí všechno, ale nikdo neřekne nic, tak se to docela povedlo. Jestli to měl bejt způsob, jak dát najevo, že se zavírá krám, tak to byla celkem špatná telenovela. A jestli jste se fakt jen tak dlouho nemohli dohodnout a řešili jste to tak, že jste "fakt o ničem nevěděli", tak je to ze všeho nejvíc politováníhodný.
Nicméně, konec litanie. Vaší nové zpěvačce přeju hodně zdaru, pevný nervy a dostatek iniciativy ve všech úkolech, který ke zpívání se Spankers, alespoň jak jsem poznal, patří (půjčování rodinných automobilů, peněz na pivo/panáka/cigára, dělání svačin na zkoušky, asistence v balení přítomných lolitek, omlouvání se za čas příchodu na zkoušku, ať už je jakýkoli, atd.).
Tak vstříc novým zítřkům!