Grind jak cyp!!
První česká recenze na naše nové album:) Děkujeme panu Habošovi za pozitivní ohodnocení, nicméně věta o tom, že jsme v podstatě vytvořili druhé Paraphilic, je trošku diskutabilní, přesto jeho názor plně
akceptujeme:) Přejeme hezké počteníčko:)
Váš gigolo team:)
Odkaz zde:
http://www.tubera.cz/articles.php?article_id=232
Komu se nechce klikat, může si přečíst recenzi tady na profilu:) Tady je:
Masivní vyřezávané dveře se s lehkým zavrzáním zavřely a já stanul ve spoře osvětlené, poněkud neútulné chodbě. Po každé straně osmero dveří a za každými jiná slast – které z nich si vybrat a kterou rozkoš plnými doušky
na poprvé ochutnat? V tom se jedny dveře otevřely, do chodby vlétl proud světla a za ním do ní vstoupil ne příliš štíhlý muž v prapodivných zelených plavkách s masivním koženým obojkem na krku a s koženou maskou připodobňující psí hlavu, zakrývající celý
jeho obličej. Slastně si oddychnul a mávl na ženu s velikou podlitinou pod levým okem, sedící na kraji postele, která si právě snažila navléct jednu z punčoch, které se spolu s ostatními kusy jejího šatstva válely všude po podlaze: „Dneska to bylo fajn,
kotě, tak zase příště!“ Zavřel dveře, stáhl si z hlavy tu psí masku a uhladil si zpocené vlasy, pak prošel chodbou a se slovy: „Tak pánové, pro dnešek stačilo, ne?“ zabouchal na dvoje další dveře. Pak jeho pohledl zalétl ke mně. Můj nerozhodný výraz mu
zřejmě neušel, protože se usmál a zeptal se: „Á, ty jsi tu asi prvně a nevíš, co za libůstku by sis vybral, co?“ Beze slova jsem přitakal. „Jestli ti smím radit, tak běž hned do těch prvních dveří, stačí, abys vyzkoušel jedno, a budeš se sem často a rád
vracet, takže bez problémů ochutnáš všechno, co ti tenhle podnik nabízí. Že jo chlapi?“ obrátil se na dva další muže, kteří právě vycházeli z pokojů. „No jasný!“ souhlasil s ním jeho kamarád, který měl na sobě jen titěrná tanga a na hlavě bílou umrlčí
masku. „Jen se připrav na to, že se pro tebe stane tenhle barák drogou, bez které nebudeš moct existovat a že ti to pěkně poleze do peněz!“ doplnil své dva kumpány třetí, nejcivilněji vypadající sexuální labužník, který si jen kdesi zapomněl tričko, a z
kapsy kalhot mu koukaly čtyři tlusté dráty, s kterými prováděl na pokoji bůhví co. Zasmál jsem se, poděkoval za radu a chytil za kliku dveří s velkou tepanou jedničkou. Než jsem ale úplně vstoupil do místnosti, ohlédl jsem se za tou podivnou trojicí,
která právě nasedala před domem do bouráku, na jehož dvířkách se skvěl tenhle nápis: Spasm – professional gigolo agency. Jo profesionálové…
Ano, je to tak, na začátku července vyšlo třetí full album drum'n'bass gore grind gigolo perverzorů Spasm. V jistých kruzích bylo očekáváno s velkým napětím a my se teď podíváme, jestli trio očekávání do něho vkládané splnilo, nebo
ne...
První, co vás musí chtě nechtě upoutat, je obal alba. Ne příliš výrazná, ale rozhodně zajímavá titulní strana je jen pouhým předkrmem před tím, než celý obal rozložíte. Efektní foto, které mě inspirovalo k sepsání klasicky přiblblé předmluvy, je
naprosto bezchybné, stejně jako zbytek bookletu, včetně průvodního slova kapely, ve kterém Spasm uvádí posluchače do textového konceptu alba. Takhle nějak si představuju obal porno gore- grindové kapely! Žádné roztřepané momentky z béčkových porno filmů,
nebo lehce infantilní malůvky, ale pořádná porce umění, které všechnu tu perverzi jen naznačuje a dráždí tak pozorovatelovu fantazii. Pro mě (společně s grafikou alba Light My Fire od Duodildo Vibrator) nejpovedenější booklet v porno-grindu za posledních
5 let.
No a pak už šup s CD-čkem do přehrávače, chvíle napětí, prodloužená mluveným (tentokrát anglicky) intrem a rozfrčí se první song Ozolagnia (Pussy Heaven). A já můžu s klidem říct, že komu se líbilo předchozí album Paraphilic Elegies, bude nadšen i
nyní. A nadšen jsem i já, byť bych po opakovaných posleších celého alba přeci jen pár drobných výtek měl… Předně se mi zdá, že se tentokrát nepodařilo kapele nakumulovat tolik vyložených hitovek, jako na minulém albu, sice všechny songy šlapou jako rota
těžkooděnců a mají patřičnou razanci, ale přeci jen jich není tolik tak chytlavých, jako na předchozí fošně. No a druhá výtka (se kterou zřejmě nebudu osamocen) se týká toho, že se Spasm na Taboo Tales nikam neposunuli… TT totiž zní takřka identicky jako
Elegie Deviací. Na jednu stranu chápu, že není důvod ke změnám, když recept, podle kterého chlapi vaří svou muziku, bezvadně funguje, na druhou ovšem musím říct, že pokud na další řadovce nepřijdou s nějakou alespoň maličkou inovací, bude už to zavánět
nudou. Spíše než výtka se to dá ale tentokrát chápat jen jako varování do budoucna, protože jak už jsem napsal, je to pořád ten nebestiálnější sekec mazec a je slyšet, že si kluci dali ve studiu pořádně záležet a že všichni tři podali excelentní výkony
(což je u nich koneckonců zvykem i na živo), stejně jako Otyn za mixážním pultem.
Víc slintů už asi vypouštět netřeba, takže to svoje snažení tedy na závěr nějak shrnu do jediného mocného výstřiku: Ač mi Paraphilic Elegies zůstalo jaksi bližší (však také ode mě dostalo bodové maximum), tak mně ani album Taboo Tales v žádném
pádě nezklamalo a díky obalu a mé povšechné slabosti pro Spasm, což vyváží ty zmiňované výtky k muzice, se mnou uštědřené body vyškrábou zase skoro na samotnou špici.
Haboš 9/10