Holýšov a Vocas
25.5. - Holýšov - U Nováků
Do Holýšova jsme vyrazili Slonovo Škodou 120 limonádové barvy. A jelikož ta moc prostorem neoplývá, sblížili jsme se s nástroji víc než obvykle. Není vždy výhoda být kapelou vysokých kluků. V Holýšově bylo zatím poloprázdno. Hoši z No Sense se na nás smáli a vyložili nám budoucnost: Start v 21:00, my budem hráti až poslední od půl dvanácté. Jali jsme se konzumovat obligátně pivo. A pivo se pilo. Shlédli jsme tedy vystoupení skupin Hudba Sauna, Jakobič a No Sense, což jsme si patřičně užívali. Klasický skluz posunul naše vystoupení až na jednu hodinu ranní, což mělo za příčinu jistý stav nestřízlivosti. Jakub nás udivil. Dal si jen dvě piva a odebral se do auta, že jde spát. Asi se špatně vyspal nebo mu moc nechutnalo místní pivo. Jinak si to vysvětlit nedokážeme. Při koncertě jsem poznal, že s textama nejsem úplně sžitej jak bych potřeboval a přes zamlžený brejle nepřečtu ani "Cpeme buřty do svých úst." Což je tak trošku problém, když zvukař ví co a jak a zpěvu je rozumět. Po jedné písni jsem dal ochutnat pivo Tomášovi a ten nehoráz drzoš ho vymlask jako kdybych už nikdy neměl mít žízeň. Naštěstí koncert jsme brzy dokončili a v mé ruce se objevilo pivo nové. Jen jsem ho vymlask, troubí na mě Škoda auto, že se jede. Cesta je veselá, Slon nám ukazuje jak umí troubit a my ho za to častujeme historkami o děvčatech. Inu povedená akce. Návrat okolo půl čtvrté ranní.
26.5. - Plzeň - Vocas
Na tento koncert se každý dostavil vlastní cestou, páč to máme vši kousek. Původní plán zněl: 3 kapely. Začne to v 19:00 a ve 22:00 se musí končit, policejní hodina. Nanosili jsme věci a čekali na ministra zvuku, kterýžto se dopotácel něco po sedmé. Po chvíli šmrdolení zjistil, že zapomněl mixážní pult doma v Praze. Radostná novina potěšila všechny, hlavně kapelu NOT, která přijela až z Teplic. Ale což, vše se dá vyřešit a za půl hodiny se objevil znovu ministr zvuku s krásným zapůjčeným mixážním pultem. Jenže nějak nespolupracoval se zesilovačem, takže dalších půl hodiny byl vidět s nůžkami a naše uši hladilo krásných 50 Hz. Ovšem i tak se podařilo mikrofony zprovoznit a mohlo se hrát. Kapela Ještě zaplane slunce nad Valíkem odstartovala v půl deváté. Přijel se na ní podívat i krásný bouřkový mrak a hned nám nadělil kaluž. Kapela zahrála tři písničky a mix oznámil šlus, ánžto prej na déšť neni stavěnej a ať ho hodláme vylejt. Situace se zdá býti beznadějnou. Nakonec však vše dopadá dobře. Berou se nástroje a přesouvají se do kumbálu s fotbálkem. Vše se šoupe stranou a mikrofon se místo do stávkujícího mixu píchá do jednoho z kytarových komb extra. Valivá stěna se sune malým prostorem, zvuk je nářez jak prase. Což ještě na druhou umocní kapela NOT. Jejich masakrózní hudba otřásá domem. Na to se dostavujeme na "pödium" my a spouštíme. Nálada je veselá, atmosféra rodinná. Asi v půli představení slyšim: tak končíme. Kouknu dopředu a místo veselých lidí zde stojí v první řadě párek příslušníků a dští síru na všechny strany. Spolek důchodců bydlející v okolí nemůže spát, což jinak taky nemůže ale to je fuk, vždycky je do čeho rejpat. A jelikož tentokrát byl zákon na jejich straně (bylo už hodinu a půl po 22:00), udělali jsme papá a sklidili instrumenty. Někteří návštěvníci to těžce nesli a tak se mocně napájeli až do sladkého usnutí na zemi. A to včetně ministra zvuku a jeho flašky Whiskey (která je jen zkaženej Rum).
Takový byl víkend.
