Siláž aggro-punk / Plzeň

11.8. - Horní Lukavice

V Horní Lukavici se hraje na venkovním parketu u koupaliště. A to je dobře, protože venku hrajeme rádi, člověk z pódia neodchází jak z bazénu. Na místě ještě nikdo nebyl, tak jsme začali popíjet nápoje. Byl tam pouze zvukař, který nám suveréně předal zaškrtávačku s tím, aby jsme si řekli jak to chceme nazvučit. Príma profesionální přístup, chrochtali jsme si. Ale pak jsme trošku změnili názor, když Tomáš zvučil bubny asi hodinu. Následovalo podobné martirium s ostatními nástroji kromě mě. Moje kombo totiž měl the Bist a ne a ne dorazit a ne a ne se mu dovolat. Když už bylo opravdu na čase začít, zachránil situaci Stimpy a půjčil mi své klávesové. Takže jsem celý koncert odehrál bez zkreslení. Přijduvším asi 30 návštěvníkům to však nevadilo a v klidu sedělo a koukalo na naše extempore. Během písně Buřty přistály Slonovi jedny u nohou, což byla narážka na jednu veselou příhodu z našeho vandru. O tom později. Dohráli jsme za strašlivého zvuku, pan zvukař to totiž dělal dnes poprvé (zvučil) a tak mu odpouštíme :) Po nás se ke strojům dostala sk. V3ska kterou všichni dobře známe a víme co dokáže rozpoutat. Viz. tanečníci s košťaty. Na konci vystoupení začala vládnout zima a tak se sedlo do škodovek a frrrr domů.

6.7. - Jabloň

Mnoho jsme se divili, když se nám ozvali z této kulturní kavárny, že by nás vrhli na pódium. My a kultura ? My a kavárna ? No ale proč ne, zahrajeme vždy rádi kde se dá. Objednali jsme si s sebou kapelu No Sense, ovšem se jim vše pomíchalo, takže na poslední chvíli odvolali účast. Nakonec vše zachránil lidumil a dobroděj Adolpho bez svého bandu. Přihasil si to s kytárou a než stačil dopít pivo, obnažil nás svými songy jedna báseň, za čož sklidil od příchozích (kterých bylo tak 35 vzhledem k začátku prázdnin a RfP) pěkný úspěch. Poté jsme nastoupili my. Tentokrát bez Jakuba, kterýžto v ten čas komandoval děti na letním táboře. Spustili jsme náš repertuár a pokoušeli se love-songy lámat dívčí srdce, což se nám opět nepodařilo. Ale koncert to byl moc pěkný, nikdo nepřišel k úrazu a všichni se poté spokojeně odbelhali ke svým domovům. Samozřejmě s notnou dávkou pochutin z baru konzumovaných předtím. Dále to pokračovalo menším večírkem u Slona s několika lahvemi velejemného ultrabrutálního alkoholu, ale to už ani neni pohádka. Ta bude opět příště. 

21.6. Pivovar - Formanské nádvoří

Jelikož jsme mistru Vacíkovi zachránili scénu na Majálesu, jal se nám to oplatit královsky a tak jsme dostali za nabídku hrát opět v plzeňském pivovaru, tentokrát na Formanském nádvoří o bránu výš. Po několika peripetiích se rozhodlo, že s námi zahraje skupina Pillow Fight, kde hraje můj bývalý sůsed. Místo jsme našli, jen jsme se báli aby ho našli případní zájemci o vystoupení, ánžto nebyly žádné plakáty ani nic podobného. Nu ale nakonec se sešlo něco kolem 50ti neplatících (akce zadarmo ;) a akce vypukla. Skupina Pillow Fight to odřízla od podlahy, struny kvílely a muzika jela jak namazaná. To už jsme se promazávali i my dvanáctkou. Když na nás přišla řada, moc se nám tam nechtělo. Ale jelikož se dostavil i Mr. Sáček, tak jsme si řekli, že tedy vystoupíme :) Nebyl bych to já, abych v tu nejnevhodnější dobu, na začátku koncertu, prdnul strunu. Naštěstí mám souseda, který mi půjčil svou kytaru a natáhl mi novou strunu - oujé, díky sůsede. Hrálo se z vesela, tak jak to máme rádi. Při posledních asi 5ti písních se z útrob Spilky vysoukalo asi 10 lidí v kvádrech a začalo tančit též. Nezbývalo než ještě více přidat plyn, což ovšem mělo fatální následek, že fanoušové se rozjařili příliš a museli jsme přidávat. Ovšem s trumpetou je to sranda, to můžeme kazit a stejně to nikdo nepozná, tudíž opět díky, pane Sáček. No a pak následovalo balení, balení a kalení ne, jelikož přestali točit. Takže odjezd za dalšími zážitky jinam...

23.6. Borovany - Kot'Hell fest

Do Borovan jsme jeli zvesela a na čas. Měli jsme hrát od 4, tak jsme si na cestu koupili plechovkáče, protože jinak bysme na místě museli rychle dohánět povinná piva před koncertem. Borovany jsou krásná vesnička do které vede silnice ale ven už nikoli. Just paráda, cítili jsme se jako doma. Akce byla na statku, takže - fotbálek ve stodole, záchod kadibudka a jídelníček echt - Punkšpíz, Emohermáč, Skaklobása, HCovar. No luxus. Na místě jsme zjistili že hrajeme až od pěti, tak jsme čas vyplnili tím čím ho plníme obvykle. Hrála nám do toho jedna z kapel řízné metalové zlo (omlouvám se, ale nevyznám se v těch cross-death-grindech). Postavili jsme svou aparatůru a spustili songy o vesnici. A zafungovaly. Aby ne, na vesnici :) No a abych to nebyl já, opět jsem prdnul strunu a zase při třetí písni. Ovšem atmosféra byla rozjetá a punk je punk, takže kašlat na strunu a hrát dopředu :) Běsnící živlové pod námi si užívali víc než my, tak to má být. Po dohrání jsem dokonce i daroval trsátko, takový to byl úspěch, oujé. Po hraní se navázaly nové přátelství se spoustou lidí, rozdalo se pár placek a už tu byla V3ska. Chlapci přijeli veselí jako my, takže jsme si hned padli do not. Legrace prostupovala stále dál do naší krve (někdo tomu říká alkohol) a kovala nás k místu. Nechtěl jsem, ale musel jsem nastoupit. A odjeli jsme. Neradi. Na mejdan ke Slonovi, kde se pilo, jedlo, Homolkovalo a spalo. 

Takový byl další víkend našeho spolku ! Oujé.