Sapér
11. 4. 2008 jsme opět navštívili starého známého Sapéra ve Šternberku. Vyrazili jsme po desáté, protože Martin hrál od osmi v Přerově divadlo .-) V deset se Mário akorát dopotácel z hospody (jako vždy po dvou pivech na šutr). Když jsme dorazili, zrovna hrál Krákorající pařez. (Pakiu jsme už nestihli). To už je prostě klasika. :-) Po nich hráli Schizofreny a my jsme se po celou tu dobu věnovali zevlení v křeslech, kalení piva a jiným podpůrným prostředkům.
Pak jsme teda naběhli my. Už se snažíme hrát podle playlistu, aby to frčelo... :-) Tak jsme ten playlist odehráli. lidi nás vůbec nechtěli pustit zpět k baru, tak jsme museli opakovat nějaký kusy dvakrát. Ale Martin pak už nemohl ani mluvit, natož tak zpívat, takže jsme to kolem jedné ranní zdárně ukončili. Títmo také zdravíme Pařezy a speciélěn děkujeme basákovi, kterej pučil Martinovi kombo, kábl i popruh, bo Martin si vyjel jak na čundr jenom s kejtrou. :-)
A také zdravíme Klárku, Míšu, Věrku a Dášu :-)
