Regon

Členové skupiny

Pavel Kubát

45 let /

Kontakty a odkazy

Z důvodů ochrany proti spamu jsou kontakty skryté a chráněné captchou.

Zobrazit kontakty

Dodatečné info

Bio a historie

REGON - historie

Skupina REGON vznikla v lednu až únoru 1984 na půdorysu Babické formace Gong. K Honzovi Kotasovi (basová kytara) se přidal Jirka Štěpánek (kytara, zpěv) a tato dvojice (až na Honzovu vojenskou anabázi) procházela všemi fázemi této kapely. V úvodní formaci byli ještě Michal Šabacký za bicími a Petr Vognar s basovou kytarou(Honza Kotas v té době mlátil do kytary).

Po krátkém úvodu (cca půl roku) se schází (z pohledu tvorby) první parta: Jirka Štěpánek, Honza Kotas (přechází na basu, u které už zůstává), Michal Šabacký a na druhou kytaru nastupuje tehdy velmi mladičký Robi Křupka. Začínají se rodit první „vlastní věci“, které mají své první fanoušky.

V tomto období vznikají skladby „Věci“, „Hej pane Králi“, „Zahradníkův rock “, „Tři oříšky pro Popelku“, „Zrní“, „Chci být kámen“, „Půlnoční ráno “, „Město“ „Uznání“ ….

Kromě toho některé autorské hudební nápady si Honza přinesl z působení v kapele Gong, jako „Sobotní ráno“, „Harry Šoumen“, „Strašlivý sen“, „Jabko“. Jirka zase z kapely Navigace, kde před tím působil„Zlé sny“ a „Dál táhneme to s bráchou“.

Kapela zkouší v kuturáku v Babicích u Rosic, kde se odehrává spousta příběhů, prostě Rock’N’Roll.

Do těchto příběhů patří i anabáze s názvem kapely při prvních přehrávkách. Marně jsme komunistického předsedu komise přesvědčovali, že RE - GON vlastně znamená Renovaci Gongu. Jeho závěr byl jasný: „Až se v imperialistických USA změní president (Regan) jmenujte se jak chcete, ale dneska určitě NE!“ A tak se zprvu objevovali plakáty Re – gong, kde poslední „g“ bylo škrtnuto nebo se roztékalo. Prostě, bolševik dostal svojea kapela mohla fungovat.

Následuje období mnoha personálních změn, většinou z důvodu odchodu členů na vojenskou prezenční službu. Rok hraje za Honzu na basu Ivan Kotouček.Robiho zavřeli za příživnictví – chtěl se holt živit muzikou, což mu bolševik neuznal, takže na něho tento socialistický zákon,který už dnes skoro nikdo nezná, tvrdě dopadl.

Ale i v čase těchto neustálých změn se neúnavně tvoří. Rodí se „Ochotnická“, „Sny touhy“, „Svobodný čas“, „Zvedni kotvu Ofélie“, „Vracím se“, „Praktický houbař“ …..

Po Honzově návratu z vojny se vykrystalizuje sestava:

kytary- Jiří Štěpánek a Standa Kučera, basa-Honza Kotas,

bicí-Michal Šabacký a lídrem a zpěvákem je Michal Konečný.

Tato sestava si během krátké doby vybudovala široký okruhposluchačů a fanoušků na Brněnsku a později hlavně na Třebíčsku a Žďársku.V roce 1989 se rošádou na bubenickém postu (Michal Šabacký odchází do kapely Krull) dostali po delší době zase do jedné formace bratři Štěpánkové.Ke kytaristovi Jirkovi přibyl jeho bratr Pavel.

Z této etapy jsou skladby „Trocha rocku“, „Tak pozdravuj Jane“, „Cena mládí“, „Chuligán“, „Kmet to ví“.

Kapela je díky nekázni vyhozena z babického „kádéčka“ a hledá azyl v okolí a to ve Zbýšově u Brna ve sběrně čistírny oděvů a následně v Zastávce v kině Horník. Po té, co se obec Zastávka u Brna rozhodla toto kino prodat, se celý ansámbl stěhuje do Brna – Tuřan.

Celou stěhovací anabázi skupina absolvuje pohromadě, jenomže snad nic není tak těkavé jako sestava rockové kapely.

Vzápětí odchází Standa za hlasem svého srdce a kapela hledá nového kytaristu. Přes inzerát se objevuje neřízená střela Edwin Salas a začíná období téměř speed metalové „DirtyHistory“. Edwin si přivádí svého kamaráda ze Zlína Honzu Jiříčka, precizního kytaristu s neuvěřitelně rychlými prsty. Jirka Štěpánek vymění za mikrofonem Michala Konečného a učí se řvát falzetem. Řízná, provokativní hard rocková muzika Regonu tím získává větší rychlost a dravost heavy metalu.

Je to znát na skladbách „DirtyHistory“, „Destrukce svědomí“, ….

Edwin ale po krátké době dostává lano a odcházíke kapele Argema.Honza Jiříček přivádí Honzu Uhlíka (který se raději sám hned přejmenoval na Jindru – tři Honzové v kapele bylo nepřehledné).Začínáobdobí „kokosáků“.

Oba kytaristé „kokosáci“ (proč kokosáci – o tom až jindy) bydlí tajně v naší Tuřanské zkušebně (aby babičky nevěděly, zkušebna se totiž nachází v bývalé dílně vedle garáže v domě babičky bratří Štěpánků), takže spolu cvičí od slunka do slunka. Nosíme jim zbytky od snídaně, oběda i večeře a oni se nám odměňují novými nápady a neskutečně rychlými dvojhlasnými sóly.

V krátké době máme materiál na nahrávání demosnímku. Demo jsme točili u bubeníka skupiny Progres 2 – Zdeňka Kluky.

Na to, že se točilo živě do čtyřstopáku, byl výsledek famózní!

V téhle době vzniká „Bitva na Žlutém Kopci“, B52, Toreador.

V lednu 1990 odchází Jirka Štěpánek do kapely Titanic, aby si zazpíval v Ostravě před DeepPurple.

Za mikrofon v Regonu přichází Ivo„Pumpa“Čadílek a jako nový leader prosadí projekt Red Sonja (podle ne moc známého filmového braku). Kapela sice nějak funguje, ale rozdíly mezi členy kapely, hlavně v odlišném chápání nejenom muziky jsou víc než hmatatelné. Jako první mizí do zahraničí (aby si vydělal na aparát) Honza Uhlík.

Po několika měsících hledání společné noty s Titanicem, je Jirka Štěpánek z lodi vysazen. Kupuje si od výrobce kytar, Vladimíra Trojka, svoji legendární, počmáranou, děravou kytaru a vrací se zpět k Regonu.

V této době už má Honza Jiříček neustálých vizí Ivo Pumpy Čadílka plné zuby a mizí.

Po boku kytaristy Jiřího Štěpánka nastupuje Tonda Vodička (exKern) a spolu s Pavlem Štěpánkem – bicí, Janem Kotasem – basová kytara, Ivo Čadílkem – zpěv, natočí další Demo v ostravském studiu Barbarela.

Demo s názvem Red Sonja vyjde V roce 1991na MC kazetách.

Toto demo, které začíná reverzem novinového titulku „Štěpán už je na svobodě“ obsahuje např. skladby Destrukce svědomí, Tak pozdravuj Jane, Vracím se …..

Téměř ihned po návratu ze studia kvůli nepochopení odchází Ivo Čadílek(neustálých keců o všem možném s téměř nulovou prací už mají plné zuby i ostatní zbylí členové Regonu) a hlavní zpěv převezme Jirka.

Tak, jak jsou na Red Sonji zastoupeny metalové skladby z kokosácké doby asi jen dvaceti procenty, tak i další tvorba Regonu se vrací, i pod vlivem Tondy Vodičky, k hard rocku a vícehlasým vokálům.

Vzhledem k tomu, že se Jirkovi zalíbilo u Titanicu na volné noze, do zaměstnání se již nevrátí a všechnu svoji energii věnuje Regonu. Svými zkušenostmi z Kernu přispívá nemalou měrou také Tonda. Celkovou image kapely podpoří také nová scéna.

Tímto začíná personálně nejstabilnější období v historii Regonu. Sestava Jiří a Pavel Štěpánkovi, Honza Kotas a Tonda Vodička spolu hraje víc jak pět let.

Vznikají nové věci jako„Láska jak trám“, „Poslední zvonění“, „Nalej“, „Tvůj krám“, „Stopy dotyků“, „Krátký nohy“, „Oděná růže“, „S tím se smiř“ a Hon na štěstí, podle které bylo pojmenováno i první CD natočené ve studiu Barbarela v Ostravě Radvanicích.

Léta 1992 až 1996 byla opravdu plodná. Spousta nápadů, spousta muziky, spousta vystoupení – bylo to zhruba kolem stovky vystoupení za rok (někdy víc, někdy míň, nejvíc to bylo v roce 1995 a to bylo 107 vystoupení). Hrálo se všude, od vesnických zábav až po festivaly.

Tato rozjetá mašina si taky pomalu a plíživě začínala vybírat svou daň. Tehdy si toho ovšem nikdo nějak extra nevšiml.

S kapelou spolupracoval tým techniků, který se sice také měnil (hlavně co se týkalo světelné techniky), ale duo zvukařů Chrudoš Tvrdý a Roman Zoufalý bylo vcelku stabilní. Tedy až do doby, kdy (dnes z již malicherného důvodu) tyto dvě zvukařské legendy vystřídal Karel Vodička, bratr Tonyho.

Kapela se pomalu připravovala na vydání druhého CD „Drahej špás“,

když těsně před natáčením odchází z bubenického postu, za dost dramatických okolností Pavel Štěpánek. Takže na CD, kde je vcelku velký skladatelský a textařský podíl Pavla, bubnuje už Karel Vodička. CD „Drahej špás“ je tvrdší a hutnější, ale schází Pavlovy, pro Regon tak charakteristické vokály („S tím se smiř“).

Následuje promo k novému CD podpořené radiovými rozhovory, hudebními časopisy a natočení nového videoklipu v Tunisu na skladbu „A co je?“, která boduje později v TVhitparádách (TV Prima – Sosákova pětka, Novácké ESO a Medusa České Televize) ovšem bez výraznější práce tehdejšího rádoby manažera pana Zajíce, se kapele nedaří dostat do celorepublikového masivního podvědomí lidí.

Společně s novým CDDrahejšpásRegon vyráží na štace s novým světelným parkem, scénou a inovovaným zvukovým aparátem Karla Vodičky, u kterého asi po pár měsících definitivně vítězí zvukařina. Karel se vrací za mixážní pult a Regon hledá bubeníka. V té době (píše se rok 1997) už delší dobu jezdí jako předskokan Regonu kapela TheCrow z Budišova. Po vzájemných sympatiích a velmi rychle „hozeném lanu“ Regon nachází osmnáctiletého, talentovaného bubeníka Pavla Kubáta. Ten se ihned sžívá s kapelou, jako skalní fanoušek Regonu zná celý repertoár a tak po pár zkouškách v Babickém kulturáku a Tuřanské zkušebně u Štěpánků vyráží kapela s novým bubeníkem na podia. Do repertoáru se vrací písničky, které kapela delší dobu nehrála, s novou silou a drivem a následuje spousta skvělých koncertů a zábav.

Na popud Tondy Vodičkyzačíná spolupráce s Lubomírem Brunclíkem (exmanažerKern, Dalibor Janda). Ten okamžitě pracuje pro kapelu. Zprostředkuje účast kapely při natáčení televizního pořadu Český Bodyguard na Nově, kde vystupujeme se dvěma písničkami (Posaďte se do ušáků a Krátký nohy) a pracuje i na jiných úrovních. Jeho představy o live zvuku kapely jsou jiné, než které má Karel Vodička a vše eskaluje odchodem Karla z postu zvukaře.

Současně vrcholí příprava na novémCDRegonu.Pod taktovkou Lubomíra, kterýkapelu začíná směrovat spíše k pop rockové muzice, natáčíme ve Zlínském studiu „V“ materiál na nové CD. Z něj spatří světlo světa singl Králíci, který je zařazen do rotace a boduje zároveň v hitparádě na Českém Radiožurnále.

Během roku 1999 začínají mezi námi propukat umělecké a tvůrčí neshody na to, kam a jakým směrem by se kapela měla ubírat. Také se razantně zhorší mezilidské vztahy mezi jednotlivými členy celého týmu.

Jiří Štěpánek ohlašuje v polovině roku 1999 odchod z kapely a Regon tím na začátku nového milénia končí svojí aktivní dráhu. K vydání nového CD nakonec nedochází a natočený materiál mizí v šuplíku.

V roce 2002 a 2003 si Regon(bez Tondy Vodičky) zahraje v létě na tradičním místě Nárameč – Doubí a tím začíná éra Regonských občasných vystoupení, max. 2x ročně. Na postu kytaristy se objevuje Robi Křupka a do kapely se také vrací staronový bubeník Pavel Štěpánek, který se tak střídá u bicích s Pavlem Kubátem. Mihne se tady taky i původní zakládající bubeník Michal Šabacký.

Následně je povolán do zbraně i Michal Konečný, který zastává post zpěváka místo Jirky Štěpánka, který si mezitím řeší a zařizuje svůj nový osobní život.

Regon tak nějakou dobu párkrát do roka vystupuje bez Jirky až do roku 2007. Poté s kapelou vystupuje opět Tonda Vodička (2009) v roce 2011 se odporoučí bubeník Pavel Kubát, který se naplno věnuje Root.Při občasném hraní se střídají za mikrofonem Michal Konečný a Jirka Štěpánek, který s sebou vozí hosty z řad svých žáků. Nejnadanějším je Tomáš Pavlůsek, který s Regonem hostuje od svých třinácti let dodnes.

2015 dostává Michal Konečný laso do Kernu a skrze vytíženost Regon opouští.

Vzniká formace DejaVu – kapela, která hraje písničky Regonu ve složení Pavel Štěpánek, Honza Kotas, Standa Kučera (z Regonu), Karel Charlie Vaculík a Jirka Káfoněk (z Gongu) až do současnosti.

V Roce 2017 dochází k navázání studiové spolupráce mezi Jiřím Štěpánkem a Pavlem Kubátem na písničce „Rty jsou schránka čekání“. Jiskra, která mezi nimi ve studiu přeskočila způsobila, že je následně osloven zbytek kapely, (Honza Kotas, Pavel Štěpánek) natočit nové Cd s materiálem z doby DirtyHistory. Nabídku samozřejmě musí dostat také Honza Jiříček, který je jediný schopen tak rychlá sóla zahrát.

Kapela se tedy urputně vrhne do příprav a natáčení nového CD po 22 letech. V den křestu, který proběhl na koncertu 24.8.2018 v Náramči u Třebíče vychází i nové (staronové) CD „Dirty History“.

REGON ZASE ŽIJE!! J