27.11.2006
V profilu Paula Kowacze najdete novou sekci nazvanou "co poslouchám poslední dobou" .
24.11.2006
Tak na stránkách je další díl kytarové školy a v této sekci je i novinka a to stránka věnovaná kytarovým efektům vždy s fotkou a mp3 ukázkou.
Pražští Red Baron Band na podzim vypustili všanc svým fanouškům již třetí desku, která nese výmluvný název Music Must Change. Fungují více méně už třináctý rok. Jsou uznávaní především v hardrockových kruzích. Věrni zásadám klasického rocku sedmdesátých let hrají energicky, nevynechávají instrumentální složku a potrpí si na silné vyhrávky. S leaderem kapely, Paulem Kowaczem, jsme si u piva popovídali hlavně o novém albu, ale i chystaných akcích RBB či o současné hudební scéně.
Nové album se jmenuje Music Must Change. Zní to, jako byste chtěli změnit současnou hudbu. Je to tak? Co se vám na ní nelíbí?
My bychom byli hlavně rádi, kdyby se změnila hudba v médiích. Poslední dobou se nejedná ani tolik o obsah muziky jako spíš o pojetí. Tady u nás je to hodně vidět. Když se předávají nějaké prestižní ceny, tak jsou tam vesměs pořád ti samí lidé, v rádiích se hrají stejné kapely a ze spodního proudu se tam toho nemůže moc dostat. Přitom je tady dost dobrých muzikantů, potkávám jich spoustu v práci (pozn. red. Paul prodává hudební nástroje). Hrají výborně a dělají zajímavou muziku, ale nikoho to moc nezajímá. To je taková výtka programovým ředitelům, rádiím, televizím, redaktorům různých časopisů, i když v časopisech je to pořád lepší než v médiích rozhlas a televize. Je to jenom o tom, že když dneska nemají mladý kapely peníze, tak se nikam nedostanou.
Co vás táhne do šedesátek a sedmdesátek?
Nejdřív vysvětlím, proč hrajeme tuhle muziku. Ovlivnila nás v období dospívání, kdy všichni, co jsou v kapele, poslouchali zhruba podobný věci. Začínali jsme teda samozřejmě na takových těch ikonách, jako jsou Led Zeppelin, Deep Purple a Black Sabbath nebo Pink Floyd. Pak se to časem začalo rozrůstat o další kapely. Ta muzika v nás zakořenila. My se ji nesnažíme cíleně hrát, ale jsme tím tak ovlivněný, že tak prostě hrajeme. Dneska už je hardrock žánr jako blues nebo jazz. Nikomu nepřipadá divný, že nějaká kapela hraje blues. Nikdo jí nevyčítá, že není progresivní. Hardrock ale napadají, že je málo progresivní. Přitom je ta muzika strašně zajímavá, má instrumentální prvky a emotivní pasáže. Skladby prostě nejsou tradiční písničky z rádia, refrén sloka, refrén sloka.
A jaký je tedy Váš vztah k současné hudbě?
Na tom, co se prezentuje na MTV a podobně, mi vadí, že to má málo nápadů. Jsou to většinou stejný akordy, stejný rytmy, stejný zpěv. Když slyším množství amerických rockových kapel, tak je od sebe nepoznám podle zpěvu. Dřív byly tak výrazný osobnosti, že stačilo prvních deset sekund z písničky a už se poznalo, kdo hraje, třeba i podle bicích.
Zpátky k desce, Music must change je už vaše třetí album. Je z něj cítit jistota a perfektně šlape. Jak ho hodnotíte?
Vždycky, když kapely něco natočí, tak si myslí, že je to to nejlepší. My jsme teďka v tomhle stádiu. Ceníme si tady mnohem lepšího zvuku. Víc jsme si pohráli s detaily. Deska je i kompaktnější. Písničky víc drží při sobě. Druhá deska byla trochu experiment, tu další jsme chtěli podobně, jak hrajeme naživo. To ale neznamená, že bychom v budoucnu neudělali nějaký akustický věci a nezašli s jinými nástroji a hosty zase někam dál. My prostě oscilujeme mezi jednoduchými folkovými a rockovými skladbami až k nějakým složitějším kompozicím. Podle nálady. Tahle deska zní přímočařeji.
Skladby jsou na albu velice propracované, jak se hrají naživo? Co děláte pro to, abyste na pódiu nepůsobili okleštěně?
My jsme rozšířili naše řady o klávesistu. To, co bylo na desce nahraný do playbacku, že jsem nahrál varhany a potom kytaru, tak teďka hrajeme v pohodě naživo. U skladeb, které se nedají zopakovat, že tam třeba hraje Radek Krampl vibrafon, jsme většinou udělali úplně jinou pasáž. Součástí koncertů i těch legendárních kapel byla vždycky nějaká improvizace. Led Zeppelin nebo Deep Purple nehráli žádný koncert stejně, v tom bylo přece to kouzlo.
Hrajete na koncertech všechny písně z nové desky?
Z technických důvodů nehrajeme akorát Picture Of Highway, protože se nám nechce vozit další aparát na akustické nástroje. Když máme koncert, který trvá hodinu a půl, tak zahrajeme skoro všechno. Na kratších koncertech třeba někde na festivalu vybíráme samozřejmě ty největší granáty.
Na albu se to jenom hemží nejrůznějšími hosty, podle čeho si je vybíráte?
Vybíráme je podle toho, co mě napadne, že tam bude za aranžmá. Když tam chci dechy, tak si samozřejmě pozveme někoho, kdo na ně hraje. Hosty jako byl Emil Viklický nebo Radek Krampl si vybíráme, protože se nám líbí, jak hrají. Vážíme si jich a chceme s nimi udělat nějakou společnou nahrávku. Vždycky nás to posune dál a obohatí, takže s různými hosty Red Baron Band počítá i do budoucna.
Na předchozí desce zpíval ještě Honza Holeček, na Music Must Change už zpívá Mirek Jech. Pociťujete v tom velký rozdíl?
Je v tom samozřejmě rozdíl. Každý je úplně jiná osobnost. Honza Holeček měl v pozitivním slova smyslu ve zpěvu jisté šílenství, které lidi hodně přitahovalo. Mirek v tom má zase jisté tajemství. Každý má jinou barvu. Báli jsme se, ale co mám informace od fanoušků, tak tu změnu přijali všichni vesměs pozitivně. Spoustě lidí je to v téhle poloze příjemnější. Nám se s Mirkem spolupracuje dobře. Hodnocení ale musím nechat na posluchačích.
Jak funguje v kapele skládání? U většiny skladeb jseš jako autor napsaný Ty.
První dvě desky jsme skládali víceméně napůl s Honzou Holečkem. Něco byly moje písničky, něco jeho, něco jsme udělali dohromady. Na Music Must Change je většina skladeb mých. Jednu jsem složil s Mirkem, který se potom ještě podílel na nějakých textech. Teď začínáme dělat nové věci. Mirek s poslední dobou skladatelsky nějak moc neprojevuje. Já už toho mám v šuplíku zase hodně. A nový klávesista Vilém má tendence něco přinést. Už jsme zkoušeli dát něco dohromady oba společně. Možná z toho vznikne zase nový směr, kam se může kapela vydat.
Dáváte velký důraz na texty? V dnešní době už bohužel ztrácejí pro posluchače smysl.
Musím přiznat, že v některých skladbách jsou texty jen zvukomalebné a pouze dotváří muziku. To je například v písničce Here Comes The Night. Ta je vyloženě o tom, že zve lidi, aby si užili tenhle večer a koncert. Jsou tam básnické obraty, které zní strašně hezky vedle sebe, ale nedávají žádný hlubší smysl. Zrovna tak Pictures From The Highway. Jiné texty jsou zase naopak zaměřené na nějaká témata. Zero For Ever, Burning Ray samozřejmě titulní věc nebo Brother. A například Remedy je o pozitivních věcech uvnitř každého člověka. Když se bude snažit a vytáhne je na povrch, pomůže i okolnímu světu.
Máte v repertoáru nějaké coververze? Jaký na ně máte názor?
Momentálně hrajeme jenom Born To Be Wild, kde jsou ještě citace z jiných skladeb, například z Jesus Christ Superstar. Dříve jsme jich hrávali víc, ale lidi měli tendenci dělat z nás revival. To se nám nelíbilo, takže jsme to omezili. Obecně mám rád coververze s dobrým nápadem. Nevadí mi, když kapely zahrají na koncertě písničku plus minus stejně jako originál. Na deskách mě zaujmou coververze, které jsou z jiného úhlu pohledu. Jako například Help v podání Deep Purple nebo Hey Joe od Roberta Planta. Adaptace, to je to správné slovo.
Co obnáší propagace kapely jako je Red Baron Band?
Pro kapelu, která za sebou nemá nějakou firmu, to prostě znamená, že musí hodně investovat a doufat, že se prodají desky a vydělá na koncertech. V podstatě je všechno na nás. To znamená, že musíme sami oslovovat novináře, jestli mají zájem napsat o nové desce a udělat s námi rozhovory, a oslovit rádia s televizemi, aby hrály naše písničky. Někde je to tak, že řeknou jasně, někde odmítnou, někde chtějí peníze. Teď jsme třeba chtěli vyjednat videoklip v jedné slovenské televizi, kde nám řekli: jo, budeme to vysílat, ale chceme zaplatit za nasazení klipu do vysílání. Pak je těžké zvážit, jestli to zaplatit nebo ne. Samozřejmě je to reklama. Když je ale všechno: vydání desky, booklety, plakáty a tak dále ve vlastní režii, tak se potom výdaje nashromáždí a ty musíš rozmýšlet, co financovat. Navíc jsme natáčeli nedávno v Lucerně DVD. Už kamery stály hodně a ještě se to musí smíchat a sestříhat. Všichni v kapele pracujou a nemají tak moc čas na nadstandartní propagaci kapely.
Máte už videoklip k nějaké skladbě z Music Must Change?
Máme klip k písničce Remedy, který chceme ještě trochu předělat. Máme v plánu ještě jeden animovaný. Už je vymyšlený, ale bude hodně náročný na přípravu.
Bude to mít něco společného s tou postavičkou červeného barona na obalu nového alba?
Jo. Bude na písničku Like A Fool. V souvislosti s tím textem a obrazem se totiž objeví nová dimenze desky. Bude to takové prozrazení něčeho dalšího. Ale je potřeba to nejdřív vyrobit, což ještě potrvá. Pak chceme klip k titulní Music Must Change. Tam by měly být částečně záběry z nedávného koncertu v Lucerně a z nějakých jiných vystoupení.
Zaujal mě nápad, rozjet kytarové lekce na webovkách kapely. To byl asi tvůj nápad?
Říkal jsem si, že je dneska na internetu taková konkurence, že musíš dělat všechno možné, aby na tvoje stránky někdo chodil. A já chci kapele samozřejmě pomoct co nejvíc, takže mě napadlo udělat kytarové lekce zdarma. Každý si to bude moct poslechnout, vyzkoušet si to. Třeba to někomu i něco dá. Postupně tam dám všechny naše skladby, základní kytarové rify i sóla. Až bude čas, tak bych chtěl natočit i krátká videa. Slibuju si od toho, že návštěvnost našich stránek ještě víc stoupne a přiláká to pozornost na samotné písničky.
Jak to vypadá s koncertováním RBB v Americe?
Máme nabídky v Americe hrát, ale zatím je to v takové e-mailové rovině. První krok bude ten, že se vydají na americkém trhu dvě desky Red Baron Bandu. Jedna bude Music Must Change a druhá bude kompilace z nejlepších skladeb ze starších nahrávek, které budou možná obohacené ještě tak o dvě novinky. A abychom na ty desky udělali v Americe reklamu, tak tam musíme přijet zahrát. Už je to ve stádiu příprav, kdy vybíráme kompilační skladby, takže to snad vyjde.
Na webových stránkách se zmiňujete ještě o hraní v Nizozemí.
Tam máme kontakt na nějakou holandskou produkční společnost, která by měla mít zájem zařídit nějaké naše vystoupení. Moje představa je taková, že tam nejspíš pojedeme tak na týden a odehrajeme kolem pěti koncertů. Čekám, že to bude kratší šňůra, ale rozhodně dobrá zkušenost.
Za hranicemi republiky jste hráli ale zatím pouze na Slovensku.
Nikdo nás tam vlastně neznal, ale lidi přijali kapelu úplně perfektně. Přitom jsme vystupovali na nějaké metalové akci, kde jsme byli jednoznačně nejměkčí. Trochu jsme se báli, jak to dopadne, nakonec jsme však slavili úspěch. Teď plánujeme, že bychom zkusili hrát v ostatních sousedních zemích.
České publikum Vás nudí?
To určitě ne. Když máš ale možnost zkusit si nějakou jinou situaci, tak je to zajímavý. Potkáš se třeba s lidmi, kteří mají jinou mentalitu. Mě třeba baví hrát i mimo Prahu. Třeba strašně rád jezdím hrát do Českých Budějovic. Je to taková svoboda. Nemusíš myslet na práci a máš najednou pocit, že jsi na výletě.
A kam si vyrazíte na koncertní výlet v dohledné době?
25.11. hrajeme na festivalu v Bobrové u Žďáru nad Sázavou a 29.12 v pražském klubu XT3. To je zatím z potvrzených akcí vše další jsou v jednání.
V sobotu 18. listopadu se sejdou na jevišti nového pražského klubu Blues Rock kapely Red Baron band, Kouř a Zikkurat. Spojuje je kvalitní rocková hudba, kterou každý pojímá trochu jinak, takže je jistě na co se těšit.
Kapely vystoupí v pořadí Kouř, Red Baron Band a na závěr lehce punková nadílka Zikkurat. Kouř, nebo-li
Hard Big Blues Rock Beat'n'Roll, hrají převážně bluesrock. V jejich repertoáru se najdou kromě autorských skladeb i nápadité předělávky The Who, Johna Mayalla, Buddyho Guye či Jimiho Hendrixe.
Hardrockový Red Baron Band představí materiál z nejnovějšího alba Music Must Change. To se zatím dočkalo velice kladných hodnocení, jak ze strany posluchačů, tak od hudebních kritiků. Skladby z alba bodují na mnoha rockových a alternativních hitparádách.
Zikkurat, new wave punkový svorníci mezi nebem a zemí, jsou kapela, která dala českému rocku Viléma Čoka a jejíž frontman Jiří Křivka posbíral zkušenosti s hraním v kapele Půlnoc nebo na společném vystoupením s Frankem Zappou. Předvedou se v nové sestavě a přislíbili speciální bluesrockovou vsuvku.
Red Baron Band, Kouř, Zikkurat, Praha, Blues Rock, 18. listopad
