Dnes již můžeme říct, že jsme skoro všechno nahráli za odpoledne... pokud teda odečtete ty prostoje (na cigáro, pro pivo a taky ty časy (skoro "období"), kdy se ze studia stala regulérní hospoda...)
Z čtvrtého natáčecího dne jsme se (společně s Mišusem) propili do dne pátého.
Ještě že dnes nemá "službu" Šimon. Určitě by se už točila druhá deska.
Takhle se příjemně zapíjí poctivě hotová práce....
Sešli jsme se všichni včas. Pokud teda zpoždění do 60 minut bereme v kontextu naší kapely a Mišuse jako „včas“. Protože jinak bysme se pozabíjeli navzájem.
Máme určitě lepší náladu než včera. Sice nic nemáme natočeno, ale zkoušíme to furt dál. Lahve od piva přibývají....
Skončilo se někdy po deváté, nikdo neví s jakým výsledkem. U mixu zůstal Šimon a Banjo, kteří se z toho do 4:15 pokoušeli něco vystřihat.
Kdyby se nahrávalo z papírů, už by si vystřihali slušnej model jak z ábíčka.
Takhle po nich zbylo nad ránem mraky „zebřiček“ na obrazovce a nikdo už neví, která je použitelná a která ne. Oni dva každopádně vypadají jako použití. Značně.
Normální kapely ve studiu v noci jen chlastají a oni z toho dělají třísměnný provoz jak v Kolbence.
14:34
Tak dneska do studia přišli včas ty, co hlásili, že přijdou pozdě a ti, co ostatní honili, aby byli ve studiu včas, nebyli.
A Kopee-t třeba ještě nedorazil vůbec.
Žádnej stress.
V 15:00 když přišel, pokoušeli jsme se nahrát jednu věc. Nešlo to. Přišla na nás krize, začali jsme na sebe řvát. Že to nejde. Že jsme málo cvičili. Že to je na hovno. A do toho zvukař Mišus se svým jemným hlasem: „kluci, jestli vy na sebe nejste moc
přísní!“
Odcházeli jsme po deváté večer. Pro samé prázdné lahve ani nešly otevřít dveře.
Šimon zůstal a ještě dvě hodiny zkoušel střihat, jestli se z toho dá něco vystřihat, vytáhnout a slepit.
Nešlo.
