1. recenze CD Catalept
Tuto recenzi také najdete na www.payo.cz
Rád bych vám dnes představil tachovskou partičku NEUROTIC MACHINERY. Jejich vlastním nákladem vydané dílko „Catalept“ totiž vůbec nezní jako obyčejné demo nějaké začínající skupiny. Sedmi skladbová kolekce obnáší tzv. progressive metal. Pod tímto
pojmem si lze představit poměrně široké spektrum muziky. Ale tady se jedná o chytrý, technicky propracovanější, pomalejší metal. Někdo může slyšet death, někdo místy až metalcore. Ale pozor, nechytat za slovo! Jsou tady náznaky spousty dalších stylů. Už
poslední kapela kluků NERON (cold metal) se dala jen těžko zaškatulkovat a tak se to bude dít i dál. Sestava v podstatě zůstala, ale hudební smýšlení už je dnes jinde. Právě touha tvořit nové a nové přivedla na svět další nadějnou desku. Těžko budu
NEUROTIC MACHINERY k někomu přirovnávat. Tak moc jsou jinde a snaží se vytvářet svůj pohled na metalovou progresi a budoucnost. Jak už jsem zmínil, najdeme tady 7 věcí. Každá si žije svůj vlastní život a má jinou náladu. Osobně docela ujíždím na „To Be,
Or Not Be…“, paráda. To, čeho si na nahrávce vážím nejvíc, je způsob vyjádření a snaha se neopakovat. Je těžké si najít vlastní tvář a přitom se posunout dál… nejen v muzice samo sebou. Jsou ale desky a desky. Tady je zřejmá snaha natočit CD, které ukáže
světu, jak moc si na tom dala skupina záležet. Žádná rychlokvaška, za každou cenu vydat nosič. Naopak, dobře odvedená a promyšlená práce. Po peripetiích se studiem a následném mixu a masteringu v Hostivaři vyšel velmi dobrý zvuk (jak by také ne) a celkově
působí „Catalept“ dospělým dojmem. A hlavně, každý nástroj má své místo, ani příliš nevyčnívá či naopak nezapadá. Hudební stránka pod taktovkou kytaristy Michala Šedivého pak přesvědčí snad každého o tom, že nápady mu nechybí. Ale pochválit zaslouží
všichni, to bych jim křivdil. Pokud se podaří přenést vše na koncertní pódia a nepoleví nápady… čeká nás určitě ještě velké překvapení. Zatím je vše na začátku, ale s radostí podotýkám, že na dobrém. Po spoustě nahrávek, které jsem držel za poslední
měsíce v ruce, je tady opět jedna, která za to stojí. V ranku začínajících metalistů, nemajících smlouvu s labelem, se jedná o nadstandardní dílko. A to tak že FUCKT!! Jedinou drobnou výhradu mám k tomu, v jakém jazyce se chce tahle parta prezentovat. Mám
dojem, že angličtina jde prostě Ondrovi tak nějak líp do pusy. Ale to jen na okraj.
PS: Dlouho jsem přemýšlel, jestli vůbec známkovat. Nakonec jsem se rozhodl, že tak neučiním. Raději zkuste Bandzone, MySpace či vlastní www stránky skupiny. A pak vražte stovku do něčeho, co bude mít za pár let cenu mnohonásobně vyšší. Pevně věřím.
