Layla rock-pop / Plzeň a Dobřany

Léto končí a večery chladnou. A tak nezbývá, než zrekapitulovat festivalovou sezónu a vrátit se z5 na podia starých dobrých klubů a sálů. 

Poslední festival, který Layla letos odehrála byl na vranovské přehradě, kousek od Znojma a byla to fakt moc příjemná akce. Celý weekend krásný počasí, studený pivo a došlo i na pečené prase... Super zvuk a dobrej výběr kapel ( od XINDLa X až po IMODIUM ) dohnal tuto akci takřka k dokonalosti a tak to má být.

Jak ale úvod předeslal - na open air už je trochu zima a v palčácích se hrát nedá. A tak Layla s radostí přijala minulou sobotu pozvání spřízněné kapely SAD do jednoho z nejhezčích plzeňských klubu BUENA VISTA. I tady se dobře pařilo a už teď se těšíme na nějaké to opáčko.

 Od pátečního podvečera se konal u nás v Dobřanech dlouho očekávaný Radbůza fest.Oproti předchozím ročníkům to letos měla bejt fakt bomba. A realita ??? Když pomineme výběr většiny kapel, který nás vracel do minulého století. A odustíme pořadateli tuto zálibu ve starém bigbeatu, tak už budeme dost velkorysí. Co se ale odpustit nedá, je ten strašnej zvuk. Aparát který apsolutně nestíhal a kreslil jak všechny nástroje, tak i zpěvy.A zvukař co se tváří, že je všecho v pořádku a posílá do "kytek" jednu kapelu za druhou. Tak taková byla vizitka Radbůza festu o kterém se bude ještě dlouho mluvit - teda myslím, že pro pobavení u piva určitě.  

Dnes můžu říct: " Jsem opravdu rád, že Layla na letošního ročníku nekoncertovala" 

Vzhledem k tomu, že Layla věnovala poslední dobou hodně času sestavování koncerního repertoáru a potažmo koncertování...to prozatím vypadá, že letos se žádná placka točit nebude.V tuto chvíli se naše kapela stejně cítí lépe na pódiu než zavřená někde mezi zdmi studia. A hlavně Kapela by měla jít natáčet až když si myslí, že má svou hudbou lidem co říct a to my si právě bohužel zatím o sobě nemyslíme :-(  Nicméně i tak je furt co dělat. V součastné době totiž hrotíme program proložený drobnými jamy , který má za cíl působit jako celek s vlastním dějem a ne jen jako dvacet po sobě odehraných songů. Až se nám tohle podaří dotáhnout do stádia spokojenosti, začneme teprve vážně uvažovat o záznamu. Prozatím se ale řídíme heslem: Nejdříve to roztočit, pak to teprv natočit.