Kool-Aid alternative-rock / České Budějovice

Jelikož sme teď všichni vytíženi, tak sme trochu zanedbali sepsání nějakých těch novin, co se nám udály. Pamatuju, že sme hráli v mártysu, že sme nehráli v bloudu a teď ve středu sme hráli v Plzni.

Tak k tomu mártysu, to už si moc nepamatuju co sme tam chtěli. Ale dostali sme v bekstejdži mandarinky a v těch byly pecky.

V bloudu sme vůbec nebyli.

A teď ve středu sme byli v Plzni, kde to bylo velmi príma. Až na to, že se nám povedlo do ní vjet až na druhý pokus. Zmátlo nás totiž, že tam maji hned na začátku města kruháč. Pro lepší ilustraci sem to nakreslil.  Zpátky sme pro jistotu jeli dlouho směrem na Prahu a odtud už sme trefili. Při cestě zpět sme taky probrali naše klasický témata jako jsou, mimozemšťani,Milla Jovovich ve filmu o mimozemšťanech, Milla Jovovich, strach ze tmy, strach ze srnek, strach z neznáma a strach z toho, že nám Ruda ukáže lulána. Samozřejmě ještě proběhla debata o tom kdo dneska mohl za to, že sme nedobili svět. Nakonec sme došli k závěru, že lepší ženská s čurákem, než-li holub na střeše (Marfušovo přísloví).

A jinak v sobotu nás čeká Stříbro, i když si věříme i na příčku nejvyšší.

Řimi

sme se po trochu delší době opět probrali z letargie a apatie. U některých z nás to bylo zapříčeněno školou, u Marfuši to bylo dáno tím, že si na charatitativním golfovém turnaji padl do noty s Markem Ebenem a jelikož svoje práce oba navzájem respektují a uznávají, dohodli se na na založení nové kapely. A některým z nás jen prostě byla ve zkušebně zima a zbývalo jim ještě hodně misí ve Strongholdu.

 Na sobotní poradě u piv, sme se shodli, že slovo "očividně" by měl říkat jen určitej typ lidí, že led klouže, že když si necháte opravit počítač od někoho kdo se tim živí tak vám vždycky namontuje jinej antivirák a většinou vám ještě místo šipky kurzoru myši běhá dinosaur, že je neslušný nebrat telefon, taky ještě, že bejt paragán s granátem za pasem je v dnešní době těžká řehole, že Ruda je gay a bezkulčák, že s náma nikdy nejde a že dokáže sedět s nohou přes nohu a hlavně, že Marfušu nesnáší jeho holič. Jo a taky, že bysme měli něco zase začít dělat co se našeho hudebního života týče.

Naplněn touto vizí odpálil Marfuša už svojí druhou hlavu za rok. Čajda mi při pokusu opravit můj zpěvový multiefekt zničil můj zpěvový multiefekt a taky si objednal nové elektrofonické bicí až z Německa, takže mu přijdou asi za půl roku. Já sem si po oplakání starého efektu koupil nový, kterej má tolik funkcí a tak málo tlačítek, že to umim prozatim jen zapnout. A Ruda odpálil odposlech.

Takže sme zase tam kde sme byli.Ve škole, s Markem a já du hrát Strongholda.

Jinak jestli někoho zajímá jak se Markům daří, jak se dali dohromady, kdo koho víc motivuje a tak, přečtěte si rozhovor.

Jo a jestli někdo znáte nějakého šikovného opraváře basových hlav tak nám prosím poraďte. A taky už ste nám dlouho nikdo nenapsal, že nám to sluší.

Řimi

po dlouhé odmlce se vracíme na prkna, která znamenají podlahu Velblouda. A vracíme se po měsících odříkání (koncertů, vystoupení, nealka a někteří z nás i tuhé stravy) silnější než kdy dřív. Hlavně Čajda, který na prázninách doma posiloval a vytrvale si holil ochlupení obou paží, aby prošel tamnější zkouškou z dospělosti.Nutno dodat, že býka, dokázal holýma rukama, pohladit. S příslibem, že je čtvrtý nebo pátý v čekací listině na Botswanský trůn, se konečně vrátil a my mohli začít zkoušet.

Jinak zítra hrajeme ve Velbloudu,takže všichni kdo chcete a můžete přijďte. Kdo můžete, ale nechcete, nechoďte, aby sme vás mohli pomlouvat. A kdo chcete přijít v kostýmu tak můžete, ale budeme se vám smát a po čase i pomlouvat.

Také s námi můžete oslavit Marfušovo narozeniny.

A zároveň vlastně oslavit i Čajdovo narozeniny, které měl sice už v květnu, navíc minulého roku, ale my sme na to zapomněli. A při pozdější oslavě na kterou sme vás zvali před půl rokem do Martysu, sme zapomněli, že tam Čajda vůbec je.

Tady ještě můžete hlasovat na našem fejsbuku.

Řimi