Po mnoha roztodivných telefonátech s jedním nejmenovaným velmi roztržitým studentem filosofie jsem se konečně dopídil toho, že tento čtvrtek - 11.2. - nehraji v hospodě Sluníčko, ale v hospodě U sluníčka (Jindřicha Plachty 6, Praha - Smíchov). Těch 19.30 stále platí, vše ostatní co jsem říkal taktéž. Těšte se na velkolepou homáž Bo Diddleymu a kopce legrace. Já se zatím budu těšit na vás.
křup křupy křup křup křupy křup křup! Bo vládne! Karel K.
Včera jsem se v jednom sklepním restauračním zařízení dozvěděl, že tento čtvrtek (11.2.) hraji již od 19.30 ve smíchovské hospodě Sluníčko, nebo tak nějak, ovšemže prý mají tam jenom jeden mikrofon, tudíž nebude jak mi nazvučit mé věrné prkenné přítelkyně. Tudíž jsem učinil zásadní rozhodnutí oprášit svou oprýskanou elektrizovanou sekeru, a tak vám můžu zaručit, že takový blues jako tam naštípám ve čtvrtek, jste ještě neslyšeli. A pravděpodobně taky dlouho neuslyšíte, pokud také zrovna teď neposloucháte Huddieho Ledbettera, Douga Quattlebauma, Smoky Babea, Big Billa Broonzyho a Berta Logana.
Blues přes hrad až za hrob! Karel K.
Chtěl jsem vám jenom všem, přátelé moji, poděkovat, že jste si i přes nepřívětivé počasí našli čas a náladu na to se mnou strávit milé chvilky včerejšího brzkého večera v šeru kavárny Na půl cesty. Za sebe mohu bez ostychu říci, že jsem se hojně pobavil a rád jsem vás všechny viděl a uvidím zas. Děkuji také panu Pavlovi Stehno, za uznání mých dovedností přerušením mého výstupu salvou výkřiků: "Karel umí! Karel umí!" mám radost když v někom mohu alespoň na chvilku probudit jeho skrytou trampskou duši... Dále slibuji, že do příště se své nové skladby již svědomitě naučím a nebudu mžourat po papírcích a koktat. Navrch přidávám, že nových skladeb bude brzy ještě víc a víc, neboť kýžený příchod jara ve mě probouzí neodvratnou nutnost tvořit v přírodě. Závěrem bych chtěl také podotknouti, že jsem si se smutkem v duši uvědomil, že další to moje brnkání mám až za celý měsíc, a chtěl bych tedy jenom připomenout, že tak za (v nejlepším) půl basy piv, pár becherovek, třeba i něco menšího na zub a lístky na vlak jsem z dobrého rozmaru ochoten dojet opravdu až na konec světa. Přecejenom - vždyť každý z nás je srdcem tulák!
Ať zavládne blues! Karel K.
