Podobné kapely
Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.
hydrarrgyrum@centrum.cz
- email
Hydrarrgyrum metal-metal / Ústí nad Labem
Členové skupiny
Kontakty a odkazy
Dodatečné info
Metalová kapela z Ústí nad Labem, kterou v roce 1995 založili bratři Zbyněk a Roman Haasovi. Kapela vznikla v roce 1995 pod názvem HYDRARGYRUM což je latinský název Rtuti. Hydrargyrum je těžký a toxický kovový prvek. Je jediným z kovových prvků, který je za normálních podmínek kapalný a tím výjmečný. Proto tento název. V brzké době přivzali baskytaristu Milana Adámka a zpěváka Karlose. V roce 1998 natočili první ofi demosnímek Dech Draka. V roce 1999 přijali na druhou kytaru Petra Kocuma a natočili deathmetalové CD Final Method of solution pod Portugalským labelem Hallucination, přičemž krátce po natočení Kocum odchází. V roce 2001 došlo k rozchodu s baskytaristou Milanem Adámkem a název kapely je symbolicky upraven na HYDRARRGYRUM .Přichází nový baskytarista Zdeněk Bořil. Krátce po něm i další kytarista Tomáš Eisler a v této sestavě kapela natočila CD Ritual (2001). Po natočení CD odchází Tomáš Eisler a nadále už kapela funguje pouze v sestavě Zbyněk Haase, Roman Haase, Karlos a Zdeněk Bořil. V roce 2002 kapela natáčí videoklip Jediná a v roce 2003 kapela Hydrarrgyrum ukončuje své působení. Hydrarrgyrum se nově zformuje v roce 2016 a nadále pokračuje pouze jako příležitostní a studiová metalová kapela.
recenze :
Recenze na CD RITUAL
Rockový magazín SPARK 5/2002
Lze jen stěží odhadnout, nakolik se Ústeckým deathmetalistům HYDRARRGYRUM líbil či nelíbil můj nepochybně subjektivní názor na jejich druhé demo "Final Method Of Solution" (Spark č. 6/2001), nicméně já osobně jsem po několikerém poslechu jejich novinky "RITUAL" získal neodbytný pocit, že kluci mě(ať už vědomky či nevědomky) tak nějak "poslechli", a hrají teď tak, jak jim to(samozřejmě že znovu dle mého názoru) sedí nejvíc.Je tu ovšem ještě jeden,daleko důležitější důvod,proč tomu tak je, a to nový kytarista a autor par excellence Tom Eisler, tuzemské rockové veřejnosti asi nejvíce známý z účinkování v Ústecké hardrockové partičce AYERDALL,která v roce 1999 vyhrála soutěž Rock Made in Gambrinus.Osobně netuším,co ho dostalo až do vod vlastně deathmetalových,ale faktem zůstává,že pro HYDRARRGYRUM se to zdá být okamžikem téměř zásadním.Samotné demo to ostatně nastiňuje přímo dokonale.Zatímco poslední tři skladby,autorsky zastíněné stávající sestavou kapely,jsou vedeny stejně vkusnou cestou výrazného zmelodičtění a občasné změny zpěvákovy murmuru a jekotu v opravdový zpěv(občas mi to tak trochu připomene změnu, kterou absolvovali Švédští DISMEMBER na albu "Massive killing Capacity"),úvodní dva kousky,na nichž už se autorsky podílel i Tom Eisler,jsou - i když ve stejné náladě-ještě mnohem výraznější.Vždyť jak jinak nazvat to,že hudba deathmetalových HYDRARRGYRUM ja najednou plná téměř vzletné energie (nebál bych se říct, že to občas zavoní klasickým heavy či speed metalem),spousty melodických výrazů a změn a hlavně téměř ekvilibristické hry na kytaru.Uzavírám s poznámkou,že je jen ke cti Ústeckých,když si po hráčské stránce rozumí jadna radost a že pokud tahle spolupráce vydrží,budeme se pod hlavičkou HYDRARRGYRUM moci těšit ještě naspoustu opravdu pěkné muziky.A co vím,tak to my určitě rádi.
Luboš Martinec 5/5
recenze na CD Ritual
Není asi na naší české půdě skupina, která by v současné době kombinovala melodiku a tvrdost tak, jak to dělají Hydrarrgyrum (latinsky rtuť). Umné kloubení speed-blackových postupů, death a thrash metalu, ale i klasického heavy metalu - toť věru není běžný úkaz. Kluci z Ústí na Labem ale umí daleko více, nejedná se jim jen o pouhý výběr ”best of” nápadů uvedených stylů, oni tyto nápady dokáží přetvořit v nový útvar, který v mnohém naznačuje cestu, jíž se je možné ubírat na poli současného melodického, ale přitom tvrdého metalu, a to ne na domácí, ale troufám si tvrdit že i na světové úrovni. Samozřejmě že hlavním problémem kapely je, a asi nějaký čas i zůstane, zvuk (dobré studio stojí peníze a peníze jsou v současné době (bohužel) klíčem k úspěchu). Pokud ale poodhlédneme od této alfy a omegy současnosti, a tím pádem i od patálií zvukových, lze prohlásit, že nahrávka má více než solidní zvuk, který je hutný s poměrně vyváženými nástroji. Bicí nejsou ”popelnicové” ani ”krabicové”, jak je tomu u jiných demonahrávek, především deathových či grindových kapel, kytary jsou čisté a čitelné, basa vytažená tam, kde je jí zapotřebí a zpěv nepřebíjí jednotlivé nástroje, ale ani pod nimi není utopený. Více výšek by určitě neuškodilo, nicméně si lze dost dobře představit, jaký ”masakr” to musí být živě v dobrém klubu s dobrým aparátem! Deska nabízí pět skladeb, což je tak akorát, abych vám nyní o nich mohl sdělit něco podrobnějšího. První ”Ritual” se nese v duchu typické tvorby Children Of Bodom (zejména pak díky kytarám, které vytváří atmosféru tolik charakteristickou pro tyto talentované Finy), ale při bedlivém poslechu se objeví i klasicky göteborgský death metal. Ještě více, než by asi bylo zdrávo, je v duchu Children Of Bodom stvořena ”Harmony Of Nord Wilderness”, která je až ”laihovsky” vykřičená, nicméně kytarově opět prvotřídní, stejně jako předchozí skladba. Obě má jako spoluautor ”na svědomí” ex-Ayerdall a nyní už i ex-Hydrarrgyrum axeman Tomáš Eisler. Mám dokonce pocit, že doprovodný vokál v této skladbě (a melodickou pasáž) zpívá právě Tomáš. Pokud teď lehce odbočím, je třeba poznamenat, že vliv Tomáše a jeho silná inspirace ”dětmi od jezera Bodom” je na nahrávce hodně znát. Bylo by jistě zajímavé sledovat vývoj této více než slušně ”našláplé” kapely, kdyby v ní i nadále drtil svých šest strun.Trojka ”Angel´s Letters” překvapí rapovou vložkou, výraznou basou (vydařená je zvláště slapovaná pasáž), celkově má spád a je výborně prokomponovaná, o skvělém sólu se mi už ani nechce psát, škoda jen, že ke konci Karel lehce ”zfalešní” (myslím ale, že si toho většina řadových posluchačů ani nevšimne). Blackový ”havraní” skřek otevírá předposlední ”Sea Of Hopelessness”, vzápětí se vše láme do melodické pasáže, zpěv se posunuje k deathovější pozici, melodická mezihra (v pozadí mohutně duní basa), bleskurychle se mihne kytarové sólo (zase pekelně dobré), opět přichází přitvrzení se skřehotavým hláskem, a pak zlom – akustická pasáž s procítěným zpěvem, který je vygradován až k mrazivému výkřiku ”hahaha”, na který navazuje neotřelá melodicko/deathová pasáž. Bravurně zvládnutá skladba!!! ”Masacre of Herd” je zpočátku soubojem blackového skřehotu ve stylu Daniho (Cradle Of Filth) a deathového chropotu Chucka Billyho (Testament). Shoda je v obou případech až neuvěřitelná, nevěřím, že by se Karel snažil naschvál o přesné kopírování, ale zároveň nepochybuji, že jisté sympatie vůči oběma interpretům chová. Střed písně vyplňuje zvláštní schizofrenní vsuvka (něco mezi pokusem o jazz a funky), která na první pohled vypadá jako improvizace, ale pokud se do písně zaposloucháte tak zjistíte, že k ní skladba v podstatě logicky směřuje (obdobný postup Hydrarrgyrum použili už v prostřední ”Angel´s Letters”). Následné sólo by se mohlo klidně nacházet na některé z prvních desek psychicky nevyrovnaných jedinců Meshuggah. Pro někoho to možná bude prvek rušivý, já to ovšem hodnotím opět hodně kladně. Jak již bylo na začátku a v průběhu článku naznačeno, nahrávka obsahuje řadu ”nemocí”, ale upřímně řečeno, naprosto chápu, že za současné situace vytvořit alespoň takovýto počin stojí velké peníze. Mhouřím tedy oči a soustředím se pouze na nápady a originalitu kapely. Stranou odsouvám stránku grafickou (v rámci možností skvělá), jazykovou (Karle, chtělo by to pořádně zapracovat na správné anglické výslovnosti, v blackových pasážích to nikdo nepozná, ale pomalejší a tím pádem srozumitelnější pasáže jsou hotová tragédie, gramatika také občas kulhá, nejvíce bije do očí chybějící "s" v ”Massacre Of Herd”) a zvukovou (viz problém peněz a tím pádem kvality nahrávky). Podstatným, a tudíž důležitým, měřítkem kvality je pro mne hudební vyznění nahrávky, a to považuji na české scéně za vskutku neotřelé. Proto je výsledné hodnocení šestkové. Nevidím důvodu, proč bych měl českou, svým způsobem ryze amatérskou kapelu ”potápět” na kvalitě zvuku nebo angličtinářské nedokonalosti. Nemálo světových kapel začínalo naprostým jazykovým fiaskem, namátkou Sepultura, Grave Digger nebo z našich zemí pocházející Krabathor (abych tak nějak prolnul několik stylů a zemí) a kam až se dostaly!? No, dnes už vlastně jsou za horizontem slávy (až na ”hrobaře”, kteří chytají x-tý dech), ale to je v této chvíli irelevantní. Zde jsou hodnoceni Hydrarrgyrum a kdo ví, třeba se právě v tuto chvíli rodí nová hvězda! Přeji hodně úspěchů a hlavně kluci vydržte, máte na to!!!
Hodnocení:
Luboš Maule * * * * * * (6/7)
Petr Heřman * * * * * (5/7)
Recenze na CD Ritual
Pětice HYDRARRGYRUM (latinsky rtuť) vyvstala z nepříliš bohatého podhoubí heavy metalové scény v Ústí nad Labem a kromě zpěváka Karla Schoře, kytaristy Zbyňka Haase, baskytaristy Zdenka Bořila a bubeníka Romana Haase, byste v ní v současnosti také nalezli někdejšího kytaristu a dvorního komponistu zaniklé hard n' heavy rockové formace Ayerdall, Tomáše Eislera. Ten nelenil a obohatil promocédéčko svých nových soukmenovců titulní a ještě jednou kompozicí z celkem pěti zastoupených. Jak on, tak ostatní skladatelé se v mém vnímání taktéž prezentují v duchu slov psát to, co se mi zachce, ve chvíli, kdy na to mám chuť, to je má skladatelská devíza. Finálním produktem je posléze vesměs zajímavý podžánrový konglomerát, kdy v úvodní titulní kompozici Ritual se bezuzdně mísí thrash metalové riffy s classic metalovými, druhá v pořadí Harmony Of Nord Wilderness přechází v nejsilnějších momentech až do speed metalu. Angel's Letters je pak ukázkou, že formaci je ze všeho nejbližší asi přeci jenom thrashing, čtvrtý kousek Sea Of Hoplessness směřuje k technicky pojatým výšinám, přičemž se jí bez ustání prolínají riffy klasického heavy metalu, jež ustávají toliko ve chvilkách, kdy se ke slovu dostanou vyhrávky akustické kytary jako protiváha celé té třaskavosti. A závěrečná Masacre Of Herd zase thrashuje a vypomáhá si přitom řadou technických postupů a fines. Už v této chvíli vyvstávají myšlenky o pestré barevnosti materiálu, věřte, že i odvedeného aranžérského úsilí, avšak to klukům ještě zdaleka nestačilo a na onen už tak vcelku rozkošatělý kmen naroubovali haluze přejaté z dalších podstylů v podobě promyšleně stále se měnícího Schořova pěveckého projevu s nakupením jeho poloh. Karel buď vyřvává melodický refrén (Ritual), nebo black metalově vříská, aby vzápětí v refrénu upřednostnil jakoby záměrně upozaděný křičivý zpěv a ten posléze nahradil zpěvem vícehlasým (Harmony Of Nord Wilderness). V písni Angel's Letters se snoubí přirozený projev s vřískotem a až death metalovým growlingem, přičemž totéž, leč za absence oné polohy jaksi přirozené, se pak děje v následující Sea Of Hoplessness. Nahrávka byla pořízena v ústeckém studiu MACAC, kde zvuk měl na starosti Jan Seibt, který s Tomem Eislerem předtím kutil jako obsluha samplerů na tvrdě elektronické podobě muziky s pracovním názvem New Project, a nutno podotknouti, že jím vytvořený sound na Ritual snese hodně silná měřítka. Prohnaná úderka HYDRARRGYRUM je tvořivě kujná, uplatňuje věru velkorysou režii v rámci tradičních hudebních forem, zběsile hájí svou silnou výpověď, je impulsivně strhávána k erupcím vlastní nahromaděné energie, aby tomu všemu záhy nechávala volný průchod. Při všech těch zádrhelech, které naše tvrděrocková scéna vždy přináší novým formacím, bych chtěl věřit, že o téhle v nejbližší době uslyšíme znovu a ve větších rozměrech. A vůbec nemusí ti rafani přijít s něčím úchvatně převratným. Rtuť? No to je přeci těžký kov, ne?
Vratislav Šantroch
Recenze na album Final Method Of Solution
Rockový magazín SPARK 6/2001 Vznik téhle nahrávky se sice datuje do poloviny roku 1999,ale ten časový skluz se dá lehce vysvětlit,představíme-li si,co to dá za práci sehnat v dnešní době vydavatele pro,byť povedené,ale přece jen deathmetalové,dílko poměrně neznámého českého seskupení.Ústečtí Hydrargyrum,kteří se velmi slušně představili už s prvotinou "Dech draka" (viz. SPARK č.3/1999),prokázali dostatek trpělivosti a nakonec zaujali Portugalský HALLUCINATION ZINE,který jim novinku přednedávnem vydal.Kladete-li si otázku, jakéhože to koně si Portugalci nasadili do stáje, odpověď je nasnadě.Řekl bych že mladý, ohnivě divoký a neposedný koník se stal skoro dospělým, začal se trochu přizpůsobovat #zbytku stáda# a trochu tím i ztrácí na podstatě sebe sama.Totiž, nebudeme-li se samozřejmě bavit o instrumentální vybavenosti kapely,která už v roce 1999 byla vzhledem k věkovému průměru osazenstva velmi slibnou(znovu slyšte především bubeníka Romana Haaseho),je nepřeslechnutelné, že ústečtí jakoby ve vší té techničnosti své smrtící změti pozapomínali na tu finální jiskru, která jejich skladby vždycky odrazila ještě výše, tedy na za nehty zalézající melodické motivy, které teď představují jen několik málo okamžiků(mezihra v "The form of the serpent") a bonus "Hora osudu".Nálada, která vévodila debutní nahrávce, je tak trochu odsunuta na druhou kolej. "Final method of solution" je jednoznačně a především o nekompromisní, vynalézavé, ale přece jenom síle a tvrdosti. Tím ovšem nechci říci, že zrovna to by Ústečákům neslušelo,to ne, na to jsou až příliš dobří a tahle nahrávka tomu také odpovídá,ale mám jen zkrátka takový pocit,že jak sebe tak i nás, fanoušky, okrádají o něco o co bychom právě u nich nejvíc stáli.Nu což, každý svého štěstí strůjcem a není všem dnům konec, že.
Luboš Martinec 8/10
Demo měsíce
Recenze na demosnímek Dech Draka
Už jsem se na těchto místech rozepisoval několikrát o tom,jak není dobré dát na první dojem.Z fotky na vás kouká čtveřice opravdu mladíčků a vy si říkáte,už abych to měl za sebou.A ejhle!!!Reprobedny do vás náhle sypou něco,co jste ani v tom nejrůžovějším snu nečekali.Přesně takhle mi svým demem vyrazili dech Ústečtí HYDRARGYRUM.Totiž,abyste tomu rozuměli, jejich řezavý thrash metal s deathovými prvky by byl slušným i za normálních okolností,ale povážím-li, že věkový průměr kapely činí necelých sedmnáct let, pak jsou její nápady a zejména instrumentální výkony až nečekaně profesionální(slyšte především patnáctiletého bubeníka Romana Haaseho). Od úvodní "Cremator of corpses" rozpoutávají HYDRARGYRUM pravé peklo(dosaďte si do něj ještě vokál tentokrát šestnáctiletého K.Schoře,jenž celkem v pohodě dosahuje výrazu Chucka Schuldinera),které dovede drtit nejen silou,ale také skrz naskrz mrazící melodikou("Garou" nebo "Legenda"), v níž ne nepodstatnou roli hraje i vynalézavá baskytara.Samozřejmě bychom na tomhle "Dračím dechu" mouchy najít mohli celkem v pohodě,ale proč to dělat?Proč si jednoduše neříct, hergot, těm klukům to ale hraje!!!
Luboš Martinec
Bio a historie
Melodic metal band from Czech Republic, which was founded in 1995 by brothers Zbyněk and Roman Haase. The band was founded in 1995 under the name HYDRARGYRUM which is the Latin name for Mercury. Hydrargyrum is heavy and toxic metallic element. It is the only metallic element that is liquid under normal conditions and thus exceptionally. Hence the name. In time comes bassist Milan Adámek and Vocalist Karlos. In 1998, oficial record their first demo of Dragon Breath. In 1999, they adopted on second guitar and Petr Kocum and recorded death metal CD Final Method of Solution under Portuguese label Hallucination, while shortly after turning Kocum leaving. In 2001 there was a breakup with bassist Milan Adámek and the name of the band is symbolically arranged on HYDRARRGYRUM .Comes new bassist Zdeněk Bořil. Shortly after he and another guitarist Tomáš Eisler and in this report the band recorded a CD Ritual (2001). After turning the CD leaves Tomáš Eisler and no longer works only band in the assembly Zbyněk Haase, Roman Haase, Karlos and Zdeněk Bořil. In 2002, the band filmed a video clip Jediná, and in 2003 the band Hydrarrgyrum terminates its operations. Hydrarrgyrum to re-shape in 2016 and continues only as an occasional and a studio metal band from Czech Republic.
