275.
Moje myšlení je tvrdé, drží si svůj tvar, tvar hnětený dobou, výchovou a kdo ví čím ještě. Bude těžké je změkčit tak, aby se opět dalo tvarovat, aby opět tvořilo soulad...
Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.
hovaduo folk-punk / Skalice nad Svitavou
Pro přidání příspěku se prosím přihlašte.
274.
Myšlenky tančí na rozžhaveném uhlí mojí hlavy. Opilé nahé tanečnice, které se kroutí a skáčou, i když už dávno nehraje muzika. Prosím, uhaste mě...
273.
Věříš mi? Nebo usínáš...
272.
Petře, hledáš dokonalého partnera? Tvoje snaha je odkázána k nezdaru. Neboť tvé hledání vyvěrá ze samotné tvé nedokonalosti...
271.
Dotknu se mrazu. Jeho podoba mi však stále uniká. Možná je to on, jemuž za závějí zůstaly šlépěje...
270.
Za závějí zůstaly šlépěje. Nedotčené, jemné. Tajemství jako z Čapkovy povídky. Položím se do sněhu, abych vytvořil anděla, takového jakého jsme dělávali v dětství, abych to tajemství zjednodušil...
269.
I klidná cesta se někdy klikatí...
268.
Tíha mrazu zalehla vodní hladiny. Su schovaný doma, v teple. Přikládám do kamen, uhlíky zvoní jako zářivé skleněné šperky. Je to krásné, beztíže,
mohu se ještě chvíli ptát, chvíli se dozvídat řešení starých hlavolamů. Než vyhasnu, vychladnu a ztěžknu...
267.
Tři, dva, jedna a, a potom...
266.
"Věřte lidé! Láska je diamant, poklad každému na dosah!" křičel člověk v černé bundě na ulici kousek od gymnázia. Byl zmoklý, nevzhledný, odpudivý. Jurodivý dnešního dne. Zprávy o zázracích někdy přicházejí skrze neočekávané prostředníky...