Zdravíme všechny bičíz, co to tady sledují. Dvacátýho v Moravským Štěrku to bohužel nedáme. Nedá se svítit, karty jsou tak rozdaný. Co dáme, je blatnickej Kapřík dvacátýhotřetího na Vobecním. Všichni tam budeme jako zlatý prasátka až do rána. Veříme, že náš vykupitel přijde a že v den poslední zase vstaneme ze země. EUOUAE.
Ok, ok, ok...paparazzi čekaj na pořádnou akci, jako rodička, co čeká na kontrakci. Nic z toho ovšem jedenadvacátýho nepřijde. Přijdou Artemis a s kyticí růží budou lidem rozdávat štěstí a svůj smích. S nimi se stylově vrátíme do časů křiváků a dlouhých loken (pro votrlý Waka Waka s českým textem, který psal sám Bůh černou tuší...). Pravděpodobně dáme opilí sadičku a budeme dál pokračovat na báru. Vše ostatní je irelevantní, budete asimilováni s námi.
Když se zbouranej Lipovjan v noci vracel vod Sokolky, spadl do řeky a ta ho odnesla někam daleko, odkud se už nikdy nevrátil, protože neměl peníze na vlak. Měl štěstí, ten Lipovjan měl štěstí, že se nedozvěděl o svojí smůle a taky měl smůlu, že se nedozvěděl o svým štěstí. Jestli dobře počítám tak štěstí se mu v tomhle případě dostalo dvakrát a smůly měl taky dvě. (na trubce www.youtube.com/watch?v=uim87eIBhOE).
Sobotní candrbál za námi, Freizeit před námi. We won't need much. Just a little tiny taste.
