Film fesťák je za náma a konzerty na něm tak také. Tak také. Co k tomu dodat. Viděli jsme nějaký ty filmy, potkali jsme kamarády od muziky a televize a taky řádně popili. Oba odehraný konzerty si byly co do návštěvnosti jako vejce vejci. Co si budeme
návštěva nebyla nijak vysoká. A to platilo obecně o celym filmáku. Kina jo ty byly našlapaný dost. Ale další akce dá se říct že paběrkovaly. O Masařce se rozepisovat nebudu, naše vystoupení i klub patřily ke standardu. Pohodová byla v Masařce obsluha,
děkujeme. Za to Café Archa, přátelé. Dlouho jsme podobnou katastrofu nezažili. To že se paní majitelka doslova vybodla na jakoukoli propagaci bychom jí i odpustili, páč jsme měli dost času to za ní napravit. Nicméně když jsme dorazili s cejkama do
prostoru kavárny, dotáhla ta frajerka svojí zoufalost k dokonalosti. Zbořenější a žalostnější stvoření toho času ve službě byste hledali hodně těžko. Chvíli jsme se skoro snažili vést pohostinství sami, to když jsme orodovali za nalití drinků pro naše
fanoušky i náhodné hosty. Pak jsme odehráli hodně intimní verzi našeho programu a fofrem jsme se dekovali pryč z toho šantánu. Bylo to hustý a bylo toho dost. Takže majitelce Café Archa z Varů posíláme veliký NEVER MORE! Abychom nekončili úplně
pesimisticky, máme pro vás zprávu o včera čerstvě narodivší se písni s názvem „Parník“. Která je o tom kterak dopadl strašlivej hudební mejdánek s našim kamarádem Xavierem Baumaxem. Čtěte zde:
parník
dřepim v podpalubí poslouchám jak se
derou ty tóny z Xaviho Baumaxe
parníkem na vodě hučí audio
Xavier s trsátkem zápasí ty jo
jde vlna za vlnou a csat jde za scatem
v bekstejdži společně zase se nametem
kolik nám putuje promile v žíle
nakrmit z paluby kachny je mi milé
je mi milééééééé, je mi milééééééé
je mi milééééééé, je mi milééééééé
skleničky na stole tancujou kankán
jazz když se blíží se cejtim se zmatlán
kajutou řítim se hulákám madam
obratem vyhozen bála se hádám
zdá se že ve větru pod plachtou plandám
led z kýble šampusu do kalhot nandám
modraj mi rety mé poslední chvíle
mozek mám u ledu a to je mi milé
je mi milééééééé, je mi milééééééé
je mi milééééééé, je mi milééééééé
lodní zvon ukončí plavbu jak matka
v bekstejdži zvířata na stejdži jatka
turisti přišli si za drobný na svý
na pryčnách v hotelech těšej se na sny
paluba parníku zeje do noci
my pořád lejeme zkrátka jak cvoci
už začíná svítat no tak vodu vylej
s kytárou zpívat to zdá se mi milé
je mi milééééééé, je mi milééééééé
je mi milééééééé, je mi milééééééé
=w=