Napsali o nás (v) Sorry
Bylo kalný, šedý odpoledne. Mě to ale nevadilo a šlo se mi ulicema Dejvic celkem vesele, pač jsem měl důvod nesedět v kanclu. Podél chodníku, kterej asi pamatoval ještě první světovou a podle toho i vypadal, jsem míjel obrovský platany. Pohupovaly listama, jak otevřenejma dlaněma, jako by si na mě chtěly šáhnout. Nešahat! Přikázal jsem jim v duchu s pohledem vzhůru. Hned jsem ale zas sklopil zrak, abych neskončil v některym z pískovejch výkopů. Kopáči tu zřejmě opravovali plyn. A asi u toho kouřili. Proč? Jak jsem to vydedukoval? Vysvětlení bylo jednoduchý. Pač všicky dělníci byli fuč, zato tam po nich zůstaly ďuzny jak kráva. Prodral jsem se pak ještě nechutnou kolonou vozů postávajících v obou směrech na kulaťák. A konečně. Konečně jsem dorazil do Kafkovi ulice. Kousek od jejího ústí, byla u mříže okna do suterénu přidrátovaná cedule s nápisem „underground forever“. Trochu jsem se pousmál. Jsem evidentně na správný adrese. To, že mířim na správnou adresu, jsem vlastně věděl. Upoutávka na bar Kafka na mol, se už nějakej čas objevovala v měsíčníku Sorry, jehož jsme byli se Sykym hrdí předplatitelé. V baru jsem měl sraz se šéfredaktorem Sorry - Fefíkem. Měli jsme řešit nějakou pracovní spolupráci. Nicméně všecko nakonec dopadlo tak, že jsme si objednali Únětickou dvanáctku a asi hodinu jsme prokecali nad dobrym pivem o všem možnym i nemožnym. V průběhu toho jsem s paní majitelkou domluvil konzert, na jehož konání se objevila anonce právě v Sorry. FoxO v Sorry. Boží! Dvacátýho sedmýho září se tedy těšíme. Bude narváno. Tak brávo. =Wikytor=
